CHKO Labské pískovce

Význam

Jedná se o území s poměrně velkými rozdíly v nadmořské výšce v závislosti na její rozloze. Do tohoto území je zahrnuto krásné skalní město, které vzniklo ve třetihorách. Na významu tohoto území se podílí i několik druhů endemických. Část této lokality je zahrnuta do národního parku České Švýcarsko.

Přírodní poměry

Je to území sousedící s CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Zvláštností je zde to, že na relativně malém území jsou velice rozdílné podmínky. Především je zde výrazný skok mezi minimální a maximální nadmořskou výškou tj.:115 m.n.m (zde Labe opouští republiku) a maximální 723 m.n.m. (Děčínský Sněžník).

Základní horninou je zde především pískovec jenž dal CHKO název, čedičové výlevy a na okrajích žula . Na skalní masívy působí průměrné roční srážky 600 - 900 mm. Také teploty nejsou nijak vysoké, roční průměr činí 6-8°C.

Skalní masívy Labských pískovců vznikly zhruba před 100 mil. let v křídovém období druhohor. Toto území bylo z velké části zaplavené mělkým mořem. Z okolní pevniny docházelo k nánosům jílů a písků. Ty se na dně moře ukládaly a poté zpevnily. Tím vznikla deska široká až 1 km. Ke konci křídy se zvedlo mořské dno a voda ustoupila. Sopečná činnost výrazná v Českém středohoří, okrajově také jako jeden z vedlejších důsledků způsobila že deska byla rozlámaná na soustavu souvrstvích zlomů. Tyto pískovcové kry pak byly následně ještě zpevněny výlevy sopečné lávy. Za současný vzhled pískovcového masívu mohou hlavně erozivní síly, především vítr a voda.

Tiské stěny
Tato maloplošná přírodní rezervace (rozloha pouhých 99,56 ha) slouží především k ochraně unikátního skalního města a vzácných živočichů. Tiské stěny jsou tvořeny převážně skalními soutěskami, pískovcovými věžemi a stěnami třetihorního čediče.

Toto místo je oblíbeným místem turistů a horolezců, kteří na pískovcových věžích často trénují.

Fluoritové doly pod Sněžníkem
Ve zdejších dolech se fluorit těžil od roku 1955 do roku 1995, kdy přestala být jeho těžba rentabilní a doly byly zavřeny. Větší kusy odtud byly odváženy k dalšímu zpracování a malé drobné krystalky se vyhazovaly na výsypku před štolou, takže se tam ještě dnes dají najít jako drobný suvenýr. V zachovalé důlní štole protéká malá podzemní říčka. I když je štola dobře zachovalá, je přístupná pouze při zvláštních příležitostech. Jinak je chodba uzavřena ocelovou mříží, hlavně proto, aby bylo zajištěno větrání radioaktivního plynu, který se zde vyskytuje.
Fluorit (Kazivec) - CaF2
zrnité agregáty různých barev (zelená, fialová, žlutá...)
naleziště: Krušné hory, Železné hory, Ještěd brvýznam: hutnictví (snížení bodu tání strusky), příprava fluorovodíku

Flora

Vegetace je zde ovlivněna především geologickým podkladem, aktivitami člověka a klimatickými podmínkami. Flóra vyšších rostlin není tak rozmanitá a zajímavá jako mechorosty, které jsou zde hojně zastoupeny i ve vzácných exemplářích. Nejzajímavější je objev z roku 1994, kdy zde byl objeven výskyt Chudozebníu Brownva, což je skalní mechorost. Jedná se teprve třetí lokalita výskytu tohoto druhu v ČR. Jinak z běžných zástupců flóry zde najdeme:
Borovice lesní
Bříza bradavičnatá
Vřes obecný
Brusnice borůvka a brusinka

Na původní skladbě rostlinstva se výrazně podepsalo lesní hospodářství a hlavně intenzivní těžba původních lesů, díky níž byly tyto lesy nahrazeny smrkovými monokulturami.

Fauna

Fauna Labských pískovců je velice rozmanitá, což je dáno především velkou škálou biotopů, velkou lesnatostí a klidem, který zde panuje. Velmi početní jsou zde jeleni a srnci. Běžně se tu vyskytují také lišky a kuny. Od 18 století se zde vyskytuje kamzík, který tu byl uměle vysazen a poté tu zdomácněl. Vzácně se zde dá také spatřit kriticky ohrožený druh rysa. Po válce se zde značně rozmnožila černá zvěř (divoká prasata). Značně častí jsou zde rejskové, plchové, při potocích bahňáci, konipas horský, skorec vodní. V této lokalitě můžeme vidět dokonce i 7 druhů sov (např.: kulíšek nejmenší, výr velký, ...). Od r.1993 se na Labi vyskytuje též vzácný Bobr evropský. Velkou vzácností je výskyt 2 - 3 párů čápa černého.

Vznik

Tato chráněná krajinná oblast vznikla v roce 1979 výnosem MK ČSR čj 4946/72 ze dne 27. 6. 1972. Tato CHKO se rozkládá na území 324 km² .r

Turistické trasy

CHKO nabízí návštěvníkům velké množství tras jak pro pěší tak cykloturistiku. Díky pískovcovým skalám jsou zde ideální podmínky pro tréning lezení.r

Správa

www.cztour.cz
adresa:Dlouhá jízda 1257, Děčín,40501
email:labpis@schko.cz
telefon:041 225 238

Chaty a chalupy České Švýcarsko