CHKO Bílé Karpaty

Představují tak přirozenou ekologickou překážku pro migraci některých živočichů i rostlin a dovolují tím 'vzniku' druhů, jež se vlivem těchto překážek na jiném území nevyskytují - tzv. endemitů (př. čolek karpatský).

Poloha

CHKO Bílé Karpaty leží na jihovýchodě naší republiky. Přesněji se její hranice ubírají ze strany Slovenska z východu směrem od Zariečie dolů k Púchovu, na Lednické Rovné, na Pruské, kolem Bolešova, Dolní Súče, kolem Trenčína, na Drietomu, okolo Melčice-Lieskové, Bošáca, Lubiny, Poradie, dále prochází Brestovcem, pak směrem k hradu Branč, na Radošovce, dále potom k hranicím s Českou republikou kde se zhruba v rovině se slovenskou Skalicí stáčí směrem na českou Strážnici, přechází od Kněždubu až ke Kuželovu, Velké nad Veličkou, Slavkovu, kolem Nivnice a Bánova až k Nezdenicím a lázním Luhačovice. Posléze se ubírá přes Luhačovickou přehradu k severovýchodu na Újezd, poté dolů k Vlachovicím, dále na Valašské Klobouky a po menším vzestupu severovýchodně opět klesá zpět ke státním hranicím se Slovenskou republikou.

Geologie

Základní geologickou charakteristikou karpatských pohoří je flyšový vývoj. Flyš je jednoslovný název pro střídání jílovcových a pískovcových hornin, díky čemuž dochází na území Bílých Karpat k častým sesuvům půd především v dešťovém období. Voda, jež se dostává do jílovcových vrstev, způsobuje jejich nabobtnání a vytváří se tak smykové plochy. Flyšové půdy navíc trpí nedostatkem podzemních vod a vysokým povrchovým odtokem, způsobeným opět nepropustností jílovcových vrstev. Jednu z mnoha zvláštností území Bílých Karpat, vzniklou díky jejich neobvyklému geologickému vývoji, představuje výskyt minerálních pramenů. Léčivé účinky těchto pramenů jsou využívány především v lázních Luhačovice. Geologická stavba pohoří Bílých Karpat podmiňuje i jejich reliéf. Mohutný hřbet pohoří rozlámaný četnými zlomy je tvořen pásmem tvrdých pískovců s výskytem několika vodních toků (ze slovenských řek např. Drietomica, Vlára, Vrbovec a z českých řek pak např. Velička či Olšava). Kromě třetihorních hornin se zde vyskytují rovněž mladší kvartérní sedimenty.

Nejvyšší vrchol a jeho tajuplný prales

Velké Javořiny - nejvyšší vrchol Bílých Karpat se jako neohrožený strážce upíná do výše 970m a tvoří tak přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Na jeho severozápadní straně leží jedna z nejstarších rezervací na Moravě vůbec. SPR - Javořina byla původními majiteli vyhlášena za chráněnou již v roce 1909. Prales s přirozenou skladbou lesních společenstev se prozatím z velké části (Okolí rezervace bylo narušeno výsadbou smrků.), snad pro jeho vysokou polohu, daří ponechat přirozeném vývoji. Z lesních porostů zde převažuje javor, buk a jasan. Z chráněných a vzácných rostlin zde byly zaznamenány např. mléčivec alpský, sněženka podsněžník, lýkovec jedovatý a lilie zlatohlávek. Z živočichů pak např. jasoň dymnivkový, mlok skvrnitý, krkavec velký a mnohé další živočišné druhy.

Lesy Bílých Karpat

Lesy Bílých Karpat zastupují v první řadě bukové porosty, jež převládají od poloh nejnižších až do těch nevyšších. Další významnou dřevinou je dub, který se vyskytuje zejména v teplejších oblastech. Konečný listnatý ráz lesů Bílých Karpat potom doplňují ostatní rozmanité druhy listnatých stromů. V bylinném patře lesů lze nalézt několik vzácných druhů orchidejí, jako jsou např. různé druhy kruštíků, okrotice dlouholistá, okrotice bílá, vzácnější je pak výskyt okrotice červené, vstavač bledý a jiné. Typickými obyvateli listnatých lesů s bohatým bylinným patrem Bílých Karpat jsou mlok skvrnitý, množství žab, z ptáků nejvíce lejsek šedý. V oblasti Vlárského průsmyku (v blízkosti hranic se Slovenskem směrem dolů od obce Brumov - Bylnice) se můžeme setkat s nemalým počtem lovné zvěře. Žijí zde např. divoká prasata, jeleni, jezevci, lišky a kromě mnoha dalších živočišných druhů také četná srnčí zvěř. Vzácně můžeme narazit na kočku divokou či na rysa nebo na medvěda.

Malé tajemství ne-li skvost Bílých Karpat - tesaříka alpského, lze spatřit jen na několika málo místech tohoto území. Tento vzácný druh byl řadu let považován na Moravě za nezvěstný, nyní však očím bedlivého pozorovatele jeho nápadně zbarvené krovky neuniknou. Doufejme, že jeho návrat do Bílých Karpat vypovídá o postupném zlepšování životních podmínek zde.

CHPV - Sidonie

CHPV - Sidonie, jež se na území Bílých Karpat taktéž nachází, je případnou nadějí pro příští generace. Tento bukový porost, vyhlášený jako chráněný přírodní výtvor, patří k jednomu z nejlepších porostů Bílých Karpat. Jeho značný věk - 170 let - nic neubírá na kvalitě a vysoké procentuální zdravosti původních lesních společenstev a do příštích let nese význam především jako zdroj pro uchování genofondu těchto původních lesních druhů.

Louky aneb extenzivní hospodaření proti intenzivnímu způsobu pečování Bělokarpatská luka.Vznik lučních společenstev CHKO Bílé Karpaty sahá až do neolitu, kdy člověk svou zemědělskou činností počal přizpůsobovat krajinu svým potřebám. Extenzivním způsobem hospodaření se vytvořila druhově cenná a bohatá společenstva. Bohužel dřívější způsob obhospodařování luk, který spočíval v jedné seči či pastvě, v současné době nahradil nový intenzivní způsob obhospodařování těchto míst. Intenzivní využívání luk namísto extenzivního a nástup éry hnojení oproti dřívějšímu ponechání luk jejich vývoji je však v ostrém rozporu s podmínkami ochrany této chráněné krajinné oblasti. Otázka Bělokarpatských luk však prozatím stále zůstává ne zcela dořešena. Naštěstí pro nás i přes současný rozpor mezi zemědělskou činností a požadavky na ochranu přírody, se na loukách CHKO Bílé Karpaty vyskytuje obrovské množství velmi vzácných druhů rostlin i živočichů. Ptám se: Jak dlouho ovšem vydrží tyto louky vzdorovat našim nesmyslným požadavkům?

Flóra luk Bílých Karpat

Jednou z nejohroženějších rostlinných čeledí jsou vstavačovité (Orchidaceae). Tato čeleď rostlin žije v symbióze s houbami a je citlivá na jakékoliv změny. Považujeme ji proto za jeden ze spolehlivých indikátorů životního prostředí. Mnoho ze vzácných druhů této čeledi dnes můžeme na lukách CHKO Bílé Karpaty bohužel spatřit již jen okrajově (tořič čmelákovitý, hlístník Loeselův) a 5 druhů z původních vstavačovitých bylo vyhubeno zcela. Bělokarpatské louky jsou typické roztroušeností soliterních dubů, lip, jeřábů a hlohů. Ty pomáhají zpevňovat flyšové půdy a zabraňují tak částečně jejich sesuvům.

Pozor na mokřady

Při procházce Bělokarpatskými loukami je nutné dávat si pozor kam šlapete nejen kvůli výskytu vzácných rostlin a živočichů, ale také četných pramenišť s mokřady v místech nepropustných jílovcových půd.

Zajímavosti, které rozhodně stojí za zmínku

Kromě již výše zmiňovaných chráněných míst se v CHKO Bílé Karpaty nachází také mnohé další zajímavé chráněné přírodní úkazy. Jsou jimi např. Státní přírodní rezervace Porážky na rozhraní okresů Uherské Hradiště a Hodonín, významná především výskytem mnoha chráněných rostlinných i živočišných druhů a také jako důležité ekologické biocentrum ÚSES (územního systému ekologické stability), dále pak nemůžeme opomenout CHPV - Jalovcovou stráň - krajinářsky velmi hodnotné území s bohatými porosty jalovce v okolí Nedašovska; SPR Čertoryje - obrovský luční komplex o rozloze zhruba 770 ha v jihozápadní části CHKO Bílé Karpaty; CHPV - Bílé Potoky - území s pseudokrasovými jevy hodnotné z hlediska botanického, geologického i entomologického.

Bílé Karpaty a GLOBE Games

Sama jsem CHKO Bílé Karpaty ve dnech 7. - 9. května tohoto roku, při příležitosti konání 7. českých GLOBE Games, navštívila společně s partou podobně ekologicky smýšlejících lidiček z naší školy. Sedmé české GLOBE Games pořádala TEREZA ve spolupráci se základní školou Brumov - Bylnice, ve stejnojmenné obci. Z Finska přijelo 21 dětí a dva učitelé a z Norska skupina 16i dětí, 4 učitelé a 8 rodičů. Z Polska pak zástupci dvou škol. Z České republiky se přihlásilo více než 25 škol. GLOBE Games se konají již tradičně sedm let pokaždé v jiném městě. Jde o ekologicky zaměřenou soutěž, která má za úkol prověřit nejen ekologické znalosti účastníků ale rovněž jejich poznatky z hydrologie, pedologie, fenologie, chemie a mnohých dalších koneckonců vzájemně propojených odvětví.

Díky tomu, že jsem jela jen jako (řečí Moravanů ) 'fandič', měla jsem více času poznat krásy tohoto kraje. Bohatý program fandičů mi umožnil nahlédnout do tajů každodenního chodu na ekologické farmě (Mimochodem víte, že slovo 'bahnění' nenese pouze význam rochnění se v blátě :o) ?), projít se za odborného výkladu se správcem lesů CHKO a botanikem této oblasti po vrcholcích Bílých Karpat (Štěstí že všechna voda zde pramenící je pitná a zdravotně nezávadná, tudíž jsme většinou funící a supící s dychtivostí uvítali její chladivé a blahodárné účinky napitím z nečetných studánek. Jo a u každé studánky byl - snad jako dar od kouzelného dědečka - připraven hrníček - tohle funguje dnes již jen na Moravě nebo možná v pohádkách. :o/ ) a vyslechnout si zajímavou přednášku o CHKO Bílé Karpaty. Navíc se každý z fandičů musel zapojit do některé z určených skupin:
1. Novinářů
2. Hydrologů
3. GPS + orientace v terénu, satelitní mapy a nakonec
4. Historici + ekologové, k nimž jsem se přidala já.

Psaný řád oblasti

Jako všechny chráněné krajinné oblasti má i CHKO Bílé Karpaty pevně stanovený řád, který by měl být striktně dodržován.

ostatní sběr (minerálů, hornin, rostlin a živočichů) pro vědecké účely musí předcházet písemná žádost o povolení na Správě CHKO Bílé Karpaty.

1	Chraňte přírodu Bílých Karpat	Tento bod obsahuje stručné poučení o zákazu poškozování zdejší krajiny.
2	Netrhejte a nepoškozujte rostliny	Zákaz sběru chráněných druhů rostlin a živočichů,
3	Pohybujte se po značených cestách a veřejných komunikacích	Poškozování nebo ničení turistických značek je trestné.
4	Zachovávejte ticho, nerušte zvěř.
5	Táboření, parkování motorových vozidel a rozdělávání ohňů je dovoleno pouze na vyhrazených místech	Kouření v lese je zakázáno
6	Jízda a parkování vozidel mimo cesty a místa k tomu určená jsou trestně stíhány
7	Veškeré veřejné a hromadné akce se mohou pořádat jen po předchozím projednání se Správou CHKO Bílé Karpaty.
8	Dodržujte pokyny pracovníků Správy CHKO Bílé Karpaty a ostatních příslušných orgánů.
9	Všechna zajímavá pozorování a nálezy ať pozitivní či negativní zjištěné v CHKO hlaste na Správu CHKO Bílé Karpaty.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty je opravdu jedinečným místem , které bychom si měli opečovávat a hýčkat, nebo alespoň dovolit původním místním obyvatelům, ať se svým rodištěm naloží podle nejlepších úvah a rozmyslů svého srdce. Jen oni ví, co je pro zdejší kraj dobré a správné, a my těžko můžeme posuzovat a rozhodovat o něčem, co nikdy nepochopíme, pokud se alespoň na malou chvíli nestaneme skutečnou součástí toho všeho a to je pro mnohé z nás velmi obtížné, ne-li nemožné.

Zdroje:
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, 1991
Auto atlas ČSSR, 1971