Čeští zahrádkáři mají obavy, podle EU mohou být klidní

Pod pery úředníku Evropské komise (EK) aktuálně vznikají paragrafy, které se vůbec nelíbí českým zahrádkářům. Podle nich jim prakticky zakáže věnovat se svému koníčku. Evropská unie však říká, že obavy jsou zbytečné.

Kritici bijí na poplach

Nové nařízení EU o osivech a dalším rozmnožovacím materiálu prý může zabránit početné skupině českých zemědělců uchovávat tzv. farmářská osiva a negativa pocítí i zahrádkáři či drobní pěstitelé a organizace usilující o záchranu a uchovávání starých odrůd. Legislativní změna se dotkne v podstatě všech, kdo si občas rádi něco vypěstují na zahrádce.

V čem přesně je ale problém? Jak by se dalo čekat, je to v administrativě. Požadavek registrace každého osiva s sebou nese takovou administrativní zátěž, která znemožňuje drobným zemědělcům pěstovat na svých polích zeleninu, obilí a další plodiny z osiva z předchozí sklizně nebo od sousedního zemědělce. Totéž by platilo také pro zahrádkáře nebo pro stále oblíbenější komunitní zahrady.

Zákon by jim totiž prý zakazoval vyměnit si navzájem přebytky svých sazenic rajčat nebo použít na zahradě jako sadbu vlastní brambory z loňska. Tedy činnosti, které jsou pro zahrádkáře naprosto běžné. To může podle odpůrců tohoto návrhu omezit potravinou suverenitu jednotlivých států a regionů.

A co více, podle zveřejněného pracovního návrhu nařízení, jak jej interpretují kritici, musí všechny odrůdy splňovat požadavky pro průmyslově šlechtěné, uniformní odrůdy. Odrůdy pro ekologické zemědělství pak musí být plastické, šíře založené a tím dobře přizpůsobivé pro rozmanité polní podmínky. Nově je do tohoto předpisu zahrnut i lesní rozmnožovací materiál, na který se doposud vztahovaly specifické předpisy.

V ČR se proti tomuto návrhu ostře postavily sdružení GENGEL, PRO-BIO LIGA a PRO-BIO RC Moravská brána. Na důkaz odmítnutí návrhu nového nařízení EU o osivech a dalším rozmnožovacím materiálu napsali otevřený dopis komisaři zastupujícímu Českou republiku a apelují na něj, aby tento návrh odmítl. „Můj názor je, že nadnárodní společnosti se budou snažit mít ´moc - semínka – potraviny´ ve svých rukách a budou v tomto smyslu ovlivňovat i odpovídající právní předpisy EU, říká jedna z odpůrkyň Alena Malíková.

Obavy jsou podle EU zbytečné

Evropská komise ale tvrdí, že jejím cílem je „modernizovat, zjednodušit a posílit zemědělsko-potravinový řetězec v Evropě“. Ze současných téměř sedmdesáti předpisů, které dnes upravují problematiku EU týkající se potravinového řetězce, se počet sníží na pět.

„Odvětví zemědělství a potravinářského průmyslu je druhým největším ekonomickým odvětvím v EU, které zaměstnává více než 48 milionů osob a hodnota jeho roční produkce je přibližně 750 miliard EUR,“ říká Tonio Borg, komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku a připomíná, že Evropa má nejpřísnější normy pro bezpečnost potravin na světě. Jak ukázal nedávný skandál s koňským masem, ani to nemusí stačit.

Hodnota plodin pěstovaných v EU má každý rok hodnotu 205 miliard EUR. Ochranu jim poskytují rostlinolékařská pravidla. Větší pozornost bude nyní prý věnována vysoce rizikovému obchodu se zbožím pocházejícím ze třetích zemí.

„Právní předpisy EU neupravují používání osiv na soukromých zahradách a amatérští zahrádkáři mohou nadále svá osiva v malém množství nakupovat i prodávat. Kromě toho bude vyjasněno, že neprofesní provozovatel (např. amatérský zahrádkář) může s osivy obchodovat s jiným amatérským zahrádkářem, aniž by se na něj vztahovala pravidla navrhovaného nařízení,“ uklidňuje všechny znepokojené zahrádkáře EU.

Cílem právního předpisu je prý poskytnout uživatelům širší výběr, a to včetně nových vylepšených a testovaných odrůd, materiálu nevyhovujícího definici odrůdy (heterogenní materiál), tradičních odrůd a materiálu rostlin menšinového trhu. Pro staré tradiční odrůdy a heterogenní materiál jsou proto stanoveny pouze nízké registrační poplatky, navíc se na ně nevztahují požadavky na testování a jiné povinnosti stanovené právním předpisem.

Takzvané mikropodniky mohou na trh uvádět jakýkoli materiál jako „materiál rostlin menšinového trhu“ bez nutnosti registrace a obecně jsou tyto malinké podniky od registračních poplatků osvobozeny. „Je potřeba hájit práva všech, kterých se problematika dotýká. To jsou i vlastnická práva šlechtitelů, kteří vynaložili na vyšlechtění odrůdy finanční prostředky a pokud je alespoň částečně nezískají zpět ve formě licenčních poplatků, musí přestat se šlechtěním,“ nabízí pohled z druhé strany Jan Žáček z Ministerstva zemědělství ČR a dodává, že rezort hájí také práva českých zahrádkářů.

K navrhovanému balíčku opatření, která EK navrhla, se nyní vyjádří další orgány EU. Očekává se, že balíček vstoupí v platnost v roce 2016.

Podrobnější informace:

www.biom.cz
europa.eu