Česnek setý – pomocník už od pravěku

Všichni si jistě vybavíme pokrmy, u nichž má česnek nezastupitelnou roli, ať už jsou to obyčejné topinky, česnečka nebo třeba pizza. Česnek však mnozí z nás znají také jako výborný léčebný prostředek, a tom si budeme blíže číst právě nyní.

Česnek má silné antibiotické, dezinfekční, detoxikační, antimykotické, antivirové, antibakteriální a antiparazitární účinky.

Člověk se ze všech těch „anti“ až zamotá hlava. Laicky řečeno, česnek prostě působí téměř proti všem bakteriím, virům, parazitům a plísním. Zvlášť příznivých účinků dosahuje při ničení zlatého stafylokoka a Candidy albicans, což jsou mnohdy mimořádně odolné kmeny bakterií a obtížnou antibiotickou léčbou. Pomáhá také proti hlístům, což je druh parazitů. Mimo to má česnek také silné detoxikační, antioxidační, spasmolytické, dezinfekční a protinádorové účinky. Česnek rovněž posiluje imunitu a podporuje činnost imunitních buněk.

Mimo své silné protiinfekční účinky, česnek většina z nás zná jako výborný prostředek na prevenci i léčbu kardiovaskulárních potíží.

Česnek stimuluje krevní oběh a snižuje riziko krevní sraženin, jelikož rozšiřuje cévy. Brání také vzniku arteriosklerózy a zlepšuje prokrvení tkání. Ruku v ruce s tímto jde prevence trombóz, pomáhá ale také při křečových žilách a snižuje krevní tlak. Snižuje také riziko infarktu a podporuje činnost srdečního svalu. Zlepšuje také stav srdečních potíží a zabezpečuje pevnost a pružnost všech chlopní a záklopek v těle. Zvyšuje také v těle hladinu oxidu dusnatého, čímž dosahuje roztažení cév.

Česnek je také vynikajícím pomocníkem v případě trávicího systému.

Čistí a dezinfikuje střeva a pomáhá vypuzovat z těla parazity. Hubí ve střevech také nežádoucí plísně a škodlivé střevní bakterie. Podporuje trávení a tlumí křeče při nadýmání. Pomáhá také při léčbě infekčních a cestovních průjmů. Česnek rovněž výborně pomáhá při vysokém cholesterolu. Zvyšuje totiž hladinu „dobrého“ cholesterolu, zabraňuje usazování toho „špatného“, a podporuje jeho vylučování z těla. Celkově zrychluje metabolismus.

I dýchací cesty budou za česnek velmi vděčné.

Česnek totiž pomáhá při rýmě, chřipce i nachlazení a bojuje proti rozvíjejícímu se kašli. Často se v případě dýchacích cest užívá v kombinaci s medem, který posiluje jeho účinky. Pomáhá také při angínách, bronchitidách a léčí průduškové i i plicní záněty.

Česnek toho ale umí mnohem víc.

Jak již bylo řečeno, má významné protirakovinné účinky, a to jak v prevenci, tak v podpůrné léčbě. Dokáže si poradit s bradavicemi, bojuje také proti plísním na nohou a pomáhá hojit rány. Chrání naše játra, pomáhá jim vytvářet žluč a ve žlučníku zase podporuje její vylučování. Pomáhá také vyplavovat toxiny z těla. Vítaným pomocníkem je i při léčbě nebo prevenci cukrovky, jelikož příznivě snižuje hladinu krevní cukru a podporuje její léčbu. Stimuluje také tvorbu inzulinu. Česnek má také celkově zahřívací účinky a chrání naši slinivku. Má schopnost uvolňovat křeče a v neposlední řadě, ač se to nemusí zdát pravděpodobné, působí jako afrodiziakum. Česnek také zlepšuje stravitelnost luštěnin a nadýmavých potravin.

Pozor

I když česnek má příznivý účinek na játra i žlučník, lidé s onemocněním jater nebo žlučníku by se konzumace česneku měli vyvarovat. Také lidé s citlivým zažíváním a žaludečními problémy by česnek ve stravě měli vynechat. Zvlášť syrový česnek ve větším množství dráždí žaludeční sliznici. Ani pro osoby s ucpanými cévami nebo onemocněním ledvin není česnek vhodným produktem.

Malým dětem podáváme česnek pouze v malém množství (1/2-1 stroužek denně) asi od 3 let a pouze tepelně upravený. Kojící a těhotné ženy mohou česnek užívat, pokud na něj byly zvyklé z dřívější doby. Pokud se však jedná o nové zavedení do stravy, je vhodnější počkat na období konce těhotenství nebo kojení. Éterický olej je pak pro těhotné, kojící a malé děti zcela kontraindikován.

Vhodné je také NEjíst česnek nalačno.

Typický česnekový zápach pomáhá eliminovat mléko, ať už to kravské nebo rostlinné, také nať petrželky (hlavně ta čerstvá zelená), máta, kopr, semena anýzu nebo kmínu. Větší množství je možno také svařit v mléce – takový česnek pak šetří žaludeční sliznici. Tepelně upravený česnek ztrácí palčivost a svůj typický zápach, je tak pro konzumaci mnohem šetrnější a lze ho takto spořádat i větší množství. Počáteční množství by však mělo být vždy malé, jelikož při masivních dávkách a zvlášť, pokud jsme do té doby nebyli na česnek zvyklí, může způsobit odlupování aterosklerotických plátů, až embolii!

Určitě je také třeba se vyvarovat vnitřnímu zavádění – zvlášť do tělesných otvorů! Takový čin může silně poranit sliznice, zvlášť pokud byl česnek rozdrcený nebo rozpůlený. Naopak při vnitřní konzumaci (tj. ústy, např. v potravě) je žádoucí česnek podrtit nebo alespoň pokrájet a nechat alespoň 5-10 minut „vydýchat“. Takový česnek má mnohonásobně vyšší množství allicinu. Dobu však není vhodné prodlužovat, jelikož například po několika hodinách už množství allicinu rapidně klesá. U některých onemocnění je také třeba v léčbě vytrvat, jelikož např. při léčbě vysokého krevního tlaku může trvat až čtyři týdny, než se projeví účinky česneku.

A na závěr si dovolím jednu praktickou radu

Pokud vám dělá problém loupání česnekových stroužků, zkuste je před tím na půl hodiny namočit do studené vody nebo hlavičky rozeberte a jednotlivé stroužky spařte. Uvidíte, půjde to pak mnohem lépe!

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2025. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický salón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3.