Černý odpad

autor: Antonín Lágner
Problém odpadů a jejich likvidace se do povědomí veřejnosti dostane jen ze dvou důvodů. První je zdražování svozu a druhý je moment, kdy se stane velký průšvih. Jeden takový průšvih se dostal v současnosti na povrch.

Ano. Na povrch vyplavali stovky tun (zatím přibližně 15000t = 625 kamionů) odpadu načerno uložených v různých opuštěných prostorách. Jedná se o opuštěné komplexy po zemědělských družstvech (Lahvičky, Ornice apod.) nebo v bývalých vojenských prostorech (Milovice).

Tyto politování hodné případy jsou jedním z největších problémů, který v současnosti nastal s volným pohybem zboží po EU. Hamižnost některých lidí dokazuje, jak se každý snaží zneužít nějakou výhodu.

Proč nastala tato situace?

Důvodem jsou peníze a bezohlednost. Pro nic jiného. Za tímto problémem je pouze hamižnost po penězích. Živnou půdou pro tyto podvody jsou skutečnosti, že zpracování a uložení odpadu v Německu je o hodně dražší než u nás. Za druhé, z celnic vymizely důsledné kontroly nákladu, při nichž by se tyto skutky snadno odhalily.

Co s tím? Problém se nedá řešit nárazově, ale pouze systémově. Pokud se nezavedou přísnější kontroly, popřípadě neposílí kontrolní a sankční pravomoci odpovědných orgánů mají Mílovičtí, a nejen ti, smůlu. V současné době po zveřejnění těchto případů Policie ČR zavedla silnější kontroly. Bohužel mají značně svázané ruce. Policistů v terénu je permanentně málo (mimo monstrakce typu Kryštof), takže nemohou ani při nejlepší snaze uhlídat celou republiku.

V tomto okamžiku vyvstává role občana. Musí si všimnout, že se děje něco co nemá. Pokud do 10 let opuštěného kravínu začnou najíždět zčista jasna zahraniční kamiony, tak je to přinejmenším podivné. Občan má ze zákona povinnost zabránit dostupnými prostředky páchání trestného činu. V tomto případě to znamená telefonát na linku 158 a pokud je to možné tak situaci dokumentovat kamerou nebo fotoaparátem.

V případě, že policisté naleznou podezřelý kamion, nemohou mu zkontrolovat zda opravdu veze to co má v dokumentech. To můžou pouze příslušníci Celní správy.

Bezproblémové je řešení v případě že má deklarované třeba židle, ale veze papírový odpad. V tomto případě už může jednat samostatně celní správa. V případě, že má ale vedený papír k recyklaci a celníkům se zdá že to není v pořádku, musí být přivolán člen inspekce MŽP, který zjistí zda je znečištění nákladu větší než povolených 5%. Z tohoto je jasně vidět, že celá procedura je zdlouhavá a nákladná.

A jaký je výsledek? Když se jim podaří prokázat že vezou odpad, vrací celníci kamion zpět do země odkud přijel. V praxi se ale řidiči často (pokud jsou zadrženi poblíž hranic) vymlouvají na to, že do Čech zajeli pouze natankovat, popřípadě si zkracují cestu. Také jim nebrání nic aby se pokusili dostat se do Čech jiným přechodem nebo jiný den.

Jak se k problému s odpadem staví Německo?

Po té, co se začala situace řešit na diplomatické úrovni se již některé německé oblasti uvolili odvézt si svůj odpad zpět. Ale jen tehdy, když se prokáže že pochází od nich (to bude celkem problém). Neustále se volá po tom, aby si Německo zpřísnilo kontrolu odpadu. Nebyl by problém, aby se musely povinné osoby prokazovat, co s odpadem udělaly (pokud by skládky za úplatek neposkytovali bianko razítka). Zatím se stále čeká jak se k tomu postaví.

A co obyčejní občané? V Německu se velmi dbá na čistotu, třídění apod.. U každého nákupního centra je možnost odložit nejen plasty, ale i hadry, separovat zvlášť různé druhy skel apod.. Dále je už nezajímá co se s tím děje. U nás se pak často tváří, jak moc kašleme na přírodu když tak málo třídíme odpad (častá osobní zkušenost autora).

Je toto nový jev?

Vůbec ne. Hned po revoluci se v Německu začaly objevovat způsoby, jak se levně zbavit odpadu. Začátkem 90 let se hodně objevovaly tzv. Hromádky. To znamenalo, že věci ve více méně použitelném stavu se daly před dům, češi najeli, přebrali, odvezli a němci měli klid. Bylo pak často, zvláště u nás v pohraničí, vidět auta s přívěsy jak se vrací po střechu naplněná harampádím. Tento fenomén vystřídala vrakovitá auta. Likvidace starých aut je v Německu velmi nákladná. Proto koumáci rychle vymysleli způsob, že si jejich téměř vysloužilá auta rádi odvezou do Čech, kde s nimi budou moci ještě pár let jezdit. Nejenom že nezaplatí za likvidaci, ale ještě jim zájemce zaplatí nějakou (tehdy ještě) marku. Po té byl pár let pokoj, a začaly se objevovat první Balíčky. Byl to problém hlavně v pohraničí. Podstata byla jednoduchá. Na příjezdu z Německa do Čech celníci němce minimálně kontrolovali (obdobně jako když vyjížděli češi, tak je také němečtí celníci nekontrolovali). V té době bylo v módě si přes hranice zajet během sobotního dopoledne nakoupit, natankovat, dobře a levně poobědvat a zpátky. Co nenapadne chytrou hlavičku - přibalit si doma pytel s týdenním odpadem a nechat jej někde za hranicemi v příhodném okamžiku v příkopě.

Z toho je vidno že cizí odpad na našem území není žádnou novinkou. A jak to tak vypadá, ještě dlouho se s tím budeme potýkat. Bohužel pro přírodu na tyto velké případy jsme zatím krátcí, a nejspíše se likvidace těchto skutků bude platit z veřejných peněz, tedy našich, kapes.



autor:
datum vydání:
2. března 2006


Diskuze k článku „Černý odpad“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!