Černohorské rašeliniště – jedna z nejcennějších lokalit Krkonoš

Jak se tam dostanu?

Nejsnadněji lanovkou z Janských lázní a od ní pěšky po zpevněné turistické cestě kolem bývalé Sokolské boudy a Černé boudy na rozcestí Václavák. Lanovka na Černou horu je součástí půlroční permanentky výLETNÍ sezónka a čtyřdenní EnjoyCard od Skiresortu Černá hora – Pec.

Centrální část rašeliniště se nachází v sedle mezi Černou a Světlou horou kousek pod Černou boudou.

Vyrazte brzy

Místo je oblíbené turisty, proto doporučuji „stát na značkách“ u lanovky ideálně už těsně před otvíračkou. Cesty nejsou úplně široké a pokud se chcete kochat, užijete si více samoty a nebudete překážet turistům spěchačům, kteří se honí za kilometry. Zejména pokud budete mít s sebou ještě kočárek. Doporučuji zvolit sportovní.

Pokud máte děti a budete se vracet zpět k lanovce, přesvědčte je, že park Kabinka si užijí jako odměnu po výletu. Cestou k rašeliništi si užijí Kosí naučnou stezku s krásnými úkoly.

Kolem rašeliniště vede další - nejstarší krkonošská naučná stezka,

která Vám poskytne opravdu spoustu zajímavých informací. Tou základní je, že se nacházíme v Klidovém území národního parku, není tedy možné chodit mimo vyznačené cesty. Stezka tvoří okruh, kterým se vrátíme na rozcestí Václavák, kde stezka začíná.

Původně byla tato lokalita pouze přírodní památka v roce 2008 byla začleněna do Národního parku a získala nejvyšší možnou ochranu. Nyní se jedná o Klidové území. Dříve 1 zóna národního parku.

Největší a nejstarší rašeliniště v Krkonoších

Černohorské rašeliniště je největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších rozkládá se téměř na 70ti hektarech a je staré 6000 let. Za tu dobu zde vznikla 2,5 metru hluboká vrstva rašeliny. Jedná se o jednu z lokalit jen minimálně ovlivněnou člověkem.

Fotogalerie k článku

Rašelina tu vznikla z odumřelých těl rostlin a živočichů, která tu byla i zakonzervována bez přístupu vzduchu. Proto je toto místo velmi významným i pro vědce, kteří zde získávají informace o vývoji krkonošské fauny a flory v průběhu tisíců let. Kdysi tu bylo jezero, které postupně začalo vysychat a zarůstat. Nicméně jak se dozvíte z jedné z cedulí, rašeliništi to trvá opravdu dlouho než přirozeně vyschne.

Co je tedy hlavním zabijákem rašelinišť? Koho naopak zabíjí rašeliniště? Co je vlastně rašeliník, rašelina a rašeliniště? Proč tu nerostou další vlhkomilné dřeviny jako třeba vrba? To je jen několik mál otázek, na které dostanete odpověď na cedulích naučné stezky.

Vzácná fauna a flora

V jarních měsících je tato cesta uzavřena, protože si toto místo oblíbili pro své námluvy a odchov potomstva tetřívci a potřebují k tomu klid. Respektujme to prosím. Tetřívek je důležitým článkem místního ekosystému a opravdu by nebylo dobře, kdyby zmizel. Co se další fauny týče, může se Vám poštěstit, stejně jako nám, zahlédnout například ještěrky, žáby a další vlhkomilné tvorstvo.

Zejména v létě je rašeliniště rozkvetlé vzácnými i méně vzácnými rostlinami. Za zmínku stojí kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), blatnice bahenní (Scheuchzerial pdlustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýrek trsnatý rakouský (Trichophorum cespitosum), sítina níťovitá (Juncus filiformis), klikva žoravina (Oxycoccus quadripetalus), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum)

Za krásnými výhledy

První kroky Vás zavedou nově opravenými povalovými chodníky na vyhlídku na centrální rašelinnou louku, která byla nedávno vyměněna za novou. Po té, co se pár metrů vrátíme, se vydáme směrem k Hubertově vyhlídce.

Cestou se můžeme kochat krásnými výhledy na Sněžku a její okolí. Umožní nám to mladý les, který zde teprve vyrůstá po odumření starého lesa, který podlehl exhalacím síry na konci minulého století a kůrovcové kalamitě. Jste tak svědky úžasného divadla, které nám předvádí příroda. Z Hubertovy vyhlídky tak krásný výhled není protože ji okolní stromy a kosodřevina již docela přerostly.

Pokud máte s sebou nesportovní kočárek a nejste fyzicky zdatní abyste si s kočárkem poradili na kamenech a kořenech, doporučuji návrat stejnou cestou zpět. Ostatní mohou pokračovat dále. Musí však počítat s převýšením a kameny na cestě.

Cesta nás dál povede lesem až nad Pardubické boudy. I zde můžete vidět práci samotné přírody jak si poradila s kůrovcem a obnovou po letech kyselých dešťů.

Od Pardubických bud budeme stoupat kousek po asfaltce, pokud spěcháte můžete to po ní vzít až přímo k lanovce. My odbočíme na rozcestí Nad Pardubickými boudami po zelené opět do lesa a vyjdeme na začátku naučné stezky na rozcestí Václavák.

Kam dál?

Z Václaváku se pohodlně dostanete zpět na lanovku. Případně můžete vyrazit po zpevněných cestách směr Pec pod Sněžkou. Pokud máte namířeno do Jánských lázní, oželte poslední část stezky a vydejte se u Pardubických bud dolů po cyklotrase a přes Modré Kameny. Můžete si také užít pouze centrální část rašeliniště a u Huberovy vyhlídky odbočit směr Velká Úpa. Tuhle cestu najdete popsanou v jednom ze starších článků.