Byliny prospěšné našim játrům

Všichni jistě víme, že játrům neprospívá konzumace alkoholu

Některé zdroje uvádí, že jedna či dvě skleničky popřípadě pár piv denně neuškodí, dovolím si však proti tomuto tvrzení se ohradit. Játra jako orgán zastávající, mimo jiné, metabolickou funkci, musí vždy zpracovat i to nejmenší množství alkoholu, a tak, i když v mládí máme pocit, že námi alkohol jen „protekl“, důsledky se mohou nastřádat a v pozdějším věku si to můžeme pořádně odskákat.

Pokud přeci jen holdujete alkoholu v jakékoliv míře, následky jeho konzumace pomáhá zmírnit pupalka dvouletá nebo bylina kudzu. Žádná bylina vás však nezbaví následků konzumace zcela, je to pouze podpůrné opatření!

Játrům neprospívá ani konzumace mastných, tučných, živočišných, průmyslově zpracovaných potravin a cukru

Všechny tyto potraviny je nutné zpracovat a pro efektivní využití trávicím systémem. Jistě všichni cítíme rozdíl ve zpracování tučného steaku versus například se zeleninové polévky. Konzumace nezdravých potravin si obvykle žádá větší jaterní námahu, která jde obvykle ruku v ruce s přetížením žlučníku, a příznaky jako pálení žáhy, těžko od žaludku nebo píchání v boku jistě nemusím zmiňovat.

Energie jater dle tradiční čínské medicíny je nejvíce ohrožena právě nyní na jaře, a proto je žádoucí se těmto potravinám zcela vyhnout. Ne nadarmo naši předkové důsledně slavili postní dobu, tedy oněch 40 dnů od Popeleční středy do Velikonoc, kdy jedli velmi střídmě a v malém množství, což pomáhá játra přirozeně chránit a zároveň podporuje detoxikaci organismu.

Naopak játrům ve stravě prospívá všechno zelené a čerstvé

V jarním období jsou to ony typické klíčky a první výhonky. Ve stravě pak dále pomáhají léčivé houby (shiitake, hlíva, ale i české hřiby nebo obyčejné žampiony), dýně, chřest, švestky, meruňky, pórek nebo třeba zelí. Skvělým produktem jsou též ječné kroupy den předem namočené a následně hodinu vařené (podobně jako čočka nebo fazole, u nás známé třeba v pokrmu houbový kuba). Prospěšné jsou též čekankové puky, černá ředkev nebo obiloviny s vysokým obsahem vlákniny. Výborný je také artyčok, ovšem u něj pozor, pokud současně trpíte neprůchodností žlučových cest. Jelikož zvyšuje vylučování žluči, je v takovém případě kontraindikovaný.

Pokud jste onkologičtí pacienti, vaše játra jsou obvykle zatížena chemoterapií, ozařováním a silnou lékovou terapií

Týká se to i pacientů, kteří musí často absolvovat rentgenové nebo tomografické vyšetření (CT), případně jiné vyšetření s přítomností radioaktivního škodlivého záření. Takoví pacienti po poradě s lékařem mohou užívat ostropestřecovou tinkturu (možno také olej nebo samotná čerstvě podrcená semena), případně výtažky z rakytníku, konopí, chlorelly, agaru nebo řasy kombu.

Jako prospěšná se uvádí i třezalka tečkovaná, ta se však nepřátelí s většinou léků a při chemoterapii je obvykle zcela kontraindikována, s třezalkou tedy velmi opatrně, v některých případech může pomoci jako doprovodný prostředek po ukončení léčby. Všechny zmíněné produkty mají silné detoxikační a regenerační účinky, ovšem nemusí se snést s některými léky, proto vždy užívejte na základě vašeho stavu a po poradě s odborníkem. To platí i pro ostatní osoby zatížené velkým množstvím léků nebo lékařských vyšetření.

Obecně na všechny jaterní potíže skvěle pomáhají hořké byliny a výtažky z nich

Nejznámější jaterní bylinou je ostropestřec, onen nádherně žíhaný bodlák, především pak jeho semena. Ty se dají zakoupit ve zdravých výživách, případně na některých oblastech se ostropestřec vyskytuje i planě, je však třeba dbát na možnou záměnu s jinými druhy bodláků. Ostropestřec má typické bílé žíhání na listech a jasně fialové květy připomínající štěteček. Semena získaná po dozrání květu je žádoucí uchovávat v celém stavu a podrtit maximálně 30 minut před konzumací, jinak rychle žluknou a ztrácejí své účinné látky. Další jaterní bylinou je například pampeliška (především kořen), čubet benedikt, měsíček lékařský, světlík, hořec žlutý a panonský, chrpa, řepík, pelyněk, dobromysl, popenec, čekanka, list a kořen černého rybízu, z koření pak rozmarýn, majoránka nebo estragon. Prevencí jaterních obtíží je sníst 1 jablko denně (ale pozor na ta chemicky ošetřená a voskovaná z obchodu), čerstvé šťávy z jablek, mrkve, kopřiv, pampelišky, rajčat a červené řepy. Skvěle vám může pomoci i ořešák královský, březová voda nebo úplně obyčejná kopřiva.

Někoho dokáže též potrápit tzv. hepatitida,

laicky zánět jater, označovaný též jako žloutenka. Uvádí se, že při zánětu je prospěšné koloidní stříbro, jelikož je však jeho vnitřní konzumace spíše nedoporučena, poraďte se vždy s odborníkem na základě vašeho zdravotního stavu. Při žloutence též pomáhá černucha (olej z ní), vlaštovičník (opět pozor na vnitřní konzumaci), světlík, ostropestřec, řepík, oman, líska (především tinktura z pupenů) nebo teplé obklady z řebříčku. Při žloutence je žádoucí vyhledat lékařskou pomoc, jelikož zánět jater může skončit až cirhózou, a všechny uvedené byliny tedy slouží pouze jako podpůrný prostředek.

Věřím, že najdete ten správný prostředek pro zotavení nebo podporu vašich jater a užijete si tak naplno probouzející se jarní energii.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

Portál Naděje.cz. © 2024 Mgr. Jarmila Podhorná Naděje. Archiv článků. Žlučník, játra.

WURFT, Monika, 2019.Moje kniha divokých bylin: objevujeme, sbíráme a vychutnáváme 30 jedlých rostlin. Přeložil Rudolf RADA. Praha: Mladá fronta. 144 stran. ISBN 978-80-204-4639-8.