Bylinky pro podporu dobrého spánku

Pamatujme, že definice dobrého spánku vlastně neexistuje.

Pro někoho je to spánek nepřerušovaný po celou noc, pro někoho jen občasné probuzení, pro někoho pocit odpočinku a regenerace po probuzení. Najděme si tedy nejprve svoji definici, která nám zobrazuje kvalitní spánek pro naši osobu, a dosaďme do ní náš životní styl. Mnohdy se dá problém „snadno“ vyřešit eliminací stresu, omezením pobytu před monitory, televizí, tablety a telefony, někdy zlepšením vzájemných vztahů, jindy zlepšením stravy nebo zařazením pohybu. Faktorů jsou tisíce, a proto nelze nic tvrdit obecně.

Pokud jste se pak své potíže rozhodli řešit bylinkami (ať už proto, že se chcete vyhnout lékařské medikaci, nechcete nebo nemáte možnost řešit váš životní styl, či je chcete použít jako doplňující léčbu), představím vám alespoň ty nejčastější používané ve spánkové terapii. Důrazně zde musím zmínit, že vše níže zmíněné platí pouze pro dospělé, jelikož u dětí je spánek mnohem komplexnější záležitostí.

Nejčastěji řešeným problémem bývá nespavost.

Ta může mít mnoho příčin, ale z bylinářského hlediska se rozlišují na dvě, tedy nespavost tzv. energetická a nespavost u hubených, nízkotlakých lidí.

Energetický člověk je často výbušný, červenolící, energetické povahy, která mu nedovoluje se uvolnit a zastavit. U takových lidí nikdy nepodáváme byliny zahřívací (např. kozlík), které ještě více podpoří jeho energii, ale naopak podáváme byliny hořké (čubet benedikt, pampeliška), jelikož takový člověk obvykle potřebuje pročistit játra a žlučník a zbavit se přebytečné horkosti.

Naopak u lidí nízkotlakých, hubených a bledých podáváme s klidem byliny zahřívací jako je třeba kozlík nebo třezalka. Na nespavost a celkově nedostatečnou schopnost uvolnění pak obecně dobře zabírají lípa, majoránka, meduňka, srdečník mateřídouška, levandule, heřmánek, divizna nebo sporýš.

Pokud naši mysl tíží vyčerpání, únava, stres, neklid, přetížení nebo třeba fobie, obecně pomáhá vynechat alkohol a kofein. Z bylinek pak pomáhají obvykle zahraniční byliny jako yerba maté, ginkgo biloba, ženšen pravý, kakaové boby (pozor, na některé osoby působí naopak jako stimulant, je tedy třeba individuálně vyzkoušet), gotukola, eleuterokok, šišák bajkalský nebo rhodiola. Z českých bylinek se pak nabízí srdečník, petrklíč, rozmarýn, dobromysl, meduňka, mateřídouška nebo heřmánek.

Pokud je třeba utlumit činnost mozku a nervů, skvěle pomáhají například mučenka, chmel nebo kozlík. Tato fáze by však již ideálně měla spadat do rukou lékaře nebo odborníka, jelikož obvykle skýtá komplexnější problém.

Pokud trpíte nespavostí ve stáří (v seniorském věku prý bývá nespavost typická vzhledem k věku, ale rozbíhají se diskuze, zda je toto tvrzení pravdivé), doporučuje se užívat kozlík, meduňku nebo fenykl. Jelikož však seniorský věk také skýtá úskalí v podobě velkého množství užívaných léků, poraďte se před užíváním bylin s odborníkem, jelikož mnohé byliny a léky spolu vytvářejí vzájemné kontraindikace.

Nejčastěji doporučovanou bylinou bývá kozlík lékařský nebo-li baldrián. Pomáhá při všech možných spánkových potížích, především při nespavosti, častém buzení, zkracuje dobu usínání, podporuje vyplavování melatoninu a ulevuje od stresu a nervozity. Při jeho sběru však hrozí záměna s jinými druhy rostlin – kozlík poznáme bezpečně tak, že vydává silnou vůni, která může vyvolat silnou omámenost až ospalost. Sbíráme především kořen. Jelikož zpomaluje reakce, neměli by jej užívat lidé například před řízením auta. Kozlík je nejlépe užívat sušený, jelikož teprve sušením zajistí jeho typickou nasládlou vůni a kořenitou příchuť. Kozlík vždy užíváme pouze krátkodobě, jelikož je silně návykový a po čase přestává působit. Účinek se dostavuje asi po 14 dnech, opadá pak do čtyř týdnů, obvykle po 30-35 dnech. Užívají se též malé dávky, jelikož vyšší paradoxně způsobují větší nervozitu a potíže se spánkem. Pozor také dejte, užíváte-li společně s ním nějaké léky, máte poruchu jater či v těhotenství a při kojení.

Dalším typickou bylinou bývá levandule lékařská. Ta pomáhá při nespavosti, nervozitě, neklidu, přepracovanosti, depresích nebo stresu. Při zevním použití, například ve formě koupelí může mít prospěšné účinky i na neklidný spánek kojenců. K léčení se užívá pouze levandule úzkolistá nebo levandule hlávkovitá, ostatní druhy nemají léčebné využití. Opět platí pouze krátkodobé užití a nízké dávky, při vyšších může způsobit bolest hlavy a dokáže silně omámit. Nesmí ji užívat lidé s nízkým krevním tlakem (tlak snižuje), lidé absolvující chemoterapii či užívající léky s obsahem železa nebo jódu. U citlivých jedinců pak může i správně podaná dávka způsobit bolesti hlavy, je třeba tedy individuálně vyzkoušet, zda je levandule pro vás vhodným prostředkem případně zvolit jiný produkt. To platí i pro levandulový olej, užívaný například na masáže, kdy dávka nad 1 g silice vyvolává silné omámení. Olej se nesmí užít neředěný přímo na sliznice nebo pokožku, může způsobit silné podráždění. Pokud je třeba na radu odborníka užívat levanduli déle, nejvhodnější je to ve formě tinktury.

Před neklidným přerušovaným spánkem, nespavosti, stresu a přepracovanosti skvěle chrání meduňka lékařská. Je to poměrně bezpečná bylinka, vhodná i pro malé děti (pouze jako léky, nikoliv jako prevence nebo na pravidelné pití). Pozor si musejí dát osoby užívající psychofarmaka nebo antidepresiva – může měnit nebo zvyšovat jejich účinek. Vhodná není ani pro osoby trpící na jakékoliv akutní potíže v trávicím ústrojí. Její nevýhodou je, že rychle ztrácí svoji účinnou vůni a brzy přichází o své účinné látky, nejlepší je tedy čerstvá.

Známým prostředkem ke zklidnění je také mateřídouška. Obsahuje vysoké množství vonných silic a snadno ji zaměníme se středomořským tymiánem. Větší množství může způsobit otravu, omámení nebo poškození ledvin, důsledně tedy dbáme na její dávkování. Opět se užívá krátkodobě, max. 6 týdnů. K léčení se užívá mateřídouška úzkolistá a citrinová, ostatní druhy nejsou vhodné.

Posledním bojovníkem je heřmánek pravý. Ten zmírňuje následky stresu a výjimečných událostí (např. úmrtí v rodině). Pomáhá při podrážděnosti, rozmrzelosti, vyčerpání a neklidu, celkově uklidňuje, a to i malé děti. Bezpečný je od 18 měsíců věku, nikdy jej nepodáváme na běžné pití nebo jako prevenci (ačkoliv to bývá hojně doporučováno), jelikož má silné stahující a dehydratační účinky. Při podávání delším než 14 dnů může způsobit zduření nosní sliznice, zvracení, celkové vysušení sliznic a narušení mikrobiomu (jeho silné antibiotické účinky hubí i ty „hodné“ bakterie). Vyšší dávka může způsobit nevolnost a nutkání k dávení. Jako lék by měl být bezpečný, pozor musí dát pouze děti prodělávající neštovice a lidé s alergií na heřmánek nebo hvězdicovité rostliny. Přeji, ať vám váš spánek nic nenaruší.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

JEŽEK, Martin, 2019. Bylinková první pomoc. Ilustrovala Barbara Gyönyör. Brno: CPress. ISBN 978-80-264-2495-6.

KOLÁŘOVÁ, Blanka. Fytoterapie a její uplatnění v rámci ošetřovatelské péče. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Renata Procházková. Praha. 2020. 69 stran

Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2023. [online]. SÚKL © 2010