Bylinky na střevní potíže

autor: Blanka Holzäpfelová
Střevní potíže mohou mít nejrůznější podobu, ať už se jedná o nadýmání, zácpu, průjem, nevolnosti, zvracení nebo potíže vážnějšího charakteru jako záněty střev nebo vředy. Jelikož vážnější potíže spadají spíše do rukou zkušeného odborníka nebo lékaře, budeme se věnovat především obtížím lehčího charakteru, s kterými si můžete poradit sami doma s pomocí bylinek.


Máte střevní potíže? Tohle vynechte.

Střevní potíže nás obvykle potkají v souvislosti s dietní chybou nebo v kombinaci se stravovacími omezeními. Typicky je to strava příliš bohatá na tuky, jednoduché cukry, strava příliš zpracovaná, prošlá, zkažená nebo jinak znehodnocená.

Nedílnou součástí léčby střevních potíží je tak téměř vždy i dietní opatření. Doporučuje se vynechat maso a masné výrobky (i když v omezené míře lze konzumovat maso bílé, jako krůtí nebo kuřecí, pouze však v nesolené a dušené podobě), uzeniny a tučné sýry. Vhodné je též vynechat lepek, mléko a mléčné výrobky nebo rafinovaný cukr, dobré však nejsou ani oříšky, semínka, potraviny bohaté na tuky, tvrdé slupky z ovoce (ovoce bez slupek je vcelku bezpečné) nebo dráždivé koření.

Obecně pak platí, že je vhodné bílkoviny, cukry a tuky konzumovat zvlášť a s časovým odstupem, aby tělo mělo dostatek času pro jejich strávení.

Doplňte brobiotika a prebiotika

Na všechny druhy střevních potíží nám většinou pomohou probiotika a prebiotika. Rozdíl mezi nimi je vcelku prostý, probiotika jsou prospěšné bakterie podporující zdravý střevní mikrobiom, prebiotika pak slouží jako potrava těmto bakteriím. Probiotika najdeme typicky například v kysaném zelí a ve šťávě z něj.

Pozor však při průjmu, zelná šťáva má silné projímavé účinky. Výhodná též může být konzumace medu, kvašené nebo hořké zeleniny (například čekankové puky nebo kimči). Velice prospěšná je konzumace lněného semínka, především slizu z něj. Má na střevní sliznici ochranné účinky, pomáhá při průjmu, zácpě i zánětu střev. Pozor však na konzumaci samotného lněného semínka, ve střevě v kombinaci s tekutinou nabobtná a má pak silné projímavé účinky.

Pokud potíže pramení z infekce, případně přítomnosti parazitů, prospěšný může být například česnek. V takovém případě se doporučuje 2-3x týdně sníst stroužek čerstvého česneku nebo pár listů medvědího česneku. Léčbu parazitů je však třeba vždy konzultovat s lékařem za podpory antiparazitik!

Obecně prospěšnými bylinkami na nejrůznější střevní potíže jsou pak fenykl, majoránka, šalvěj, ostružina, heřmánek nebo bazalka

.

Výše zmíněné byliny bývají užívány především jako prevence nebo léčba nadýmání, a to v té nejobyčejnější formě, totiž koření. Často bývají přidávány do těžko stravitelných pokrmů, jako jsou luštěniny nebo masné či tučné pokrmy. Kombinace jsou různé, typicky šalvěj, tymián nebo rozmarýn pomáhají s trávením masa, majoránka či saturejka zas s luštěninami, a bazalka či fenykl zase s tuky.

TIP: Více o tom, jak vzniká nadýmání, co ho způsobuje a co proti němu pomáhá si přečtěte v tomto článku.

Na zácpu zeli

Pokud se naše potíže nacházejí spíš v tlustém střevě, pomáhá především zvýšit množství vody a vlákniny ve stravě. Na nejčastější neduh, totiž zácpu, se velmi osvědčilo již zmiňované například kysané zelí nebo lněné semínko (v tom případě užíváme 3x denně asi 1 hodinu před jídlem 2 lžičky semínek, která dobře rozkoušeme nebo alespoň řádně zapijeme, je však třeba vyčkat, jelikož jejich účinek se dostavuje s odstupem 2-3 týdnů), vhodné jsou též kaše z ovesných vloček, sušené plody (nejoblíbenější jsou borůvky, ostružiny (i listí z něj), černý rybíz nebo jeřabina), případně známé psyllium, což je sušená vláknina z jitrocele blešníku (též známý jako jitrocel indický).

Dobrým detoxikačním prostředkem může být zelený jíl, obvykle se užívá každý den odstátá voda z přes noc namočeného zeleného jílu, nedoporučuje se však užívat déle než 21 dní v kuse. Skvělý může být též zelený ječmen, chlorella nebo spirulina, které se dají zakoupit i v podobě vylisovaných tablet a jejich užívání je tak praktičtější a bezpečnější. Pomocníkem mohou být též citrusy, především pomeranč. Pro tlusté střevo má prospěšný účinek také ořešák královský (především tinktura z nezralých plodů), bazalka, hřebíček, majoránka nebo tymián.

Skvělým projímadlem dokáže být například jablečný džus, šťáva z červené řepy, krušina olšová (hlavně kůra), senna, pektin, agar, některé druhy škrobu, rostlinné oleje či známé sušené nebo zavařené švestky. Naopak masitá či dráždivá strava mají prokazatelně stavící účinky, stejně tak například bílé pečivo.

Poslední častou potíží, která nás může potkat, je průjem.

Je třeba pamatovat, že pokud průjem trvá déle než 3 dny, má intenzivní charakter, případně ho provází komplikace jako krvácení, dehydratace, omdlévání, silné křeče nebo jiné, je třeba neotálet s návštěvou lékaře. Zvlášť pozor je třeba dát u starších osob a malých dětí, u kterých snadno dojde k dehydrataci organismu.

V dietním opatření při průjmu nejvíce pomůže vynechat tučná a smažená jídla, ale též potraviny s projímavým účinkem, ovocné šťávy nebo džusy. Vhodné je první den nic nejíst, jen pít (zvýšený příjem tekutin hradí ztráty vody stolicí), druhý den nasadit potraviny a bylinky s obsahem slizu (například sléz, proskurník, sliz z lněného semínka), též odvar z rýže, krup, obilnin nebo mrkve (vhodné především pro děti) a až později zkusit mrkev s rýží, suchary, banány nebo jablko.

Teprve v dalších dnech, pokud se potíže neopakují, je možné nasadit pečivo nebo suché brambory a postupně zařazovat další potraviny. Z bylinek nám při průjmu nejvíce pomůžou sušené borůvky, řepík, koriandr, černohlávek obecný, ostružinové nebo malinové listí, dubová kůra, mochna nátržník nebo černý čaj. U dětí od 3 let je možno použít rostlinné uhlí (je vhodnější než živočišné), je však třeba dát pozor na spolu s ním užívané léky nebo bylinky, jelikož uhlí do sebe natahuje všechny látky a mohl by tak být zrušen jejich léčebný účinek. Při užívání uhlí je důležité zvýšit příjem tekutin, jelikož uhlí ji hodně absorbuje.

Pokud nás potkal průjem ze špatného jídla nebo střevní virózy, nejlépe pomůžou tzv. střevní dezinficiencia. Ty mají na střevní sliznici ochranný účinek a zároveň pomáhají zbavit střevo infekce, případně parazitů nebo jiných patogenů. Mezi takové typické patří dub, kmín, třezalka, heřmánek, máta, hluchavka, tužebník, mateřídouška, šalvěj nebo méně známý kontryhel. Z potravin je to pak jablko, ostružiny, mrkev, oves nebo odvar z krup.

Věřím, že se vám střevní potíže budou vyhýbat obloukem a vaše trávení bude funkční a spokojené.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2023. Praha. ISSN 1804-3135

FREJ, David a Jiří KUCHAŘ, 2016. Zdravé střevo: komplexní prevence a terapie trávicích a střevních potíží a onemocnění. Praha: Eminent. 456 stran. ISBN 978-80-7281-510-4.

JONÁŠ, Josef a Jiří KUCHAŘ, 2014. Svět přírodních antibiotik: tajné zbraně rostlin: 88 přírodních zdrojů pro zdravý imunitní systém a prevenci i terapii virových, bakteriálních a plísňových infekcí. Praha: Eminent. 340 stran. ISBN 978-80-7281-479-4.

WURFT, Monika, 2019. Moje kniha divokých bylin: objevujeme, sbíráme a vychutnáváme 30 jedlých rostlin. Přeložil Rudolf RADA. Praha: Mladá fronta. 144 stran. ISBN 978-80-204-4639-8.



autor:
Blanka Holzäpfelová
zdravotní sestra, autorka knihy Rostlinná léčba bez rizik

datum vydání:
8. ledna 2024


Diskuze k článku „Bylinky na střevní potíže“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!