Bylinky a cestování

Jak na nevolnost

Už cestou do cílové destinace nás může přepadnout časná cestovní nevolnost, zejména u dětí. Ta bývá obvykle způsobená nesouladem zrakových vjemů s pohybem těla, který v mozku vyvolává pocit nevolnosti. Je tedy žádoucí přerušit zrakovou stimulaci, ať už je způsobena přímou jízdou (nejčastěji autobus, auto), nebo třeba pohledem do tabletu, knihy či časopisu. Nevolnost by měla rychle odeznít.

Zázvor a máta

Kromě toho nám mohou velice pomoci například zázvor nebo máta. Zázvor má prohřívající účinky a je žádoucí užívat jej již před cestou. Taktéž máta, nicméně dokáže pomoci i při již počínající nevolnosti. Máta má ochlazující a osvěžující účinky a bývá hojně užívána například řidiči kamionů nebo autobusů při dálkových transferech, kdy brání například i mikrospánku nebo trávicím potížím s narušeného biorytmu nebo nekvalitní stravě. Výhodou máty je, že pokud není možnost ji konzumovat v obvyklé podobě čaje, pomůže i éterický olej z ní. Stačí nakapat pár kapek například na zápěstí nebo do kapesníčku a výpary pak vdechovat. Při aplikaci na kůži je žádoucí éterický olej zředit nosným olejem (např. slunečnicový), aby nedošlo k podráždění kůže. Mátu ani zázvor nesmí užívat děti do 6 let.

Lehká strava, hořčík a vitamín B6
Mezi další bylinky, které nám mohou pomoci při cestovních nevolnostech, patří například heřmánek (pro děti zhruba od 2 let), pro dospělé pak andělika lékařská nebo ženšen pravý. Ze stravy je pak nutné vyřadit alkohol, naopak je žádoucí zařadit lehkou a netučnou stravu, hořčík nebo vitamin B6.

Do letadla se žvýkačkami, bonbóny a netřeskem

Cestování v letadle může skýtat více potíží. Častým neduhem bývá bolest uší, zejména při vzletu nebo přistávání, a to kvůli prudkému poklesu tlaku. Pomocí může být žvýkání žvýkaček, u dětí pak kojení nebo cucání bonbonů. Při prudké bolesti v uchu pak může pomoci pár kapek z netřesku střešního, a to i v případě zánětu.

Proti otokům při dlouhém sezení kopřivu či smetanku

Delší cesty letadlem pak skýtají nemožnost pohybu, a s tím související výskyt trombembolické nemoci, nebo-li tvorba sraženin, především v končetinách. Ty mohou být nebezpečné zejména pro osoby trpící srdečními chorobami nebo ohrožené mrtvicí, taktéž pro těhotné ženy nebo starší jedince. Zde je velice žádoucí užívat pupečník asijský, nebo-li gotu kolu, a to klidně již několik týdnů před plánovanou cestou. Žádoucí je též protahování končetin, v rámci možnosti alespoň protahování kotníků nebo ruční masírování, a pokud je to jen trochu možné, co nejčastěji vstávat a krátce se procházet. Na otoky způsobené dlouhým sezením se pak osvědčují močopudné bylinky, a to především kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská. Z potravin je výborný například ananas, který v exotických krajinách bývá snadno k sehnání.

Letíte do odlišného časového pásma? Při problémech pomůže rozmarýn

Při opravdu dalekém cestování je pak často na programu tzv. pásmová nemoc. Jedná se o rozhození biorytmu v rámci časových pásem, kdy může docházet k opravdu velmi vážným potížím. Velice dobrým pomocníkem je rozmarýn lékařský, ideálně čaj z něj. Pozor, tento čaj je nevhodný pro těhotné ženy nebo osoby trpící vysokým tlakem, jelikož krevní tlak zvyšuje! Při pásmové nemoci též pomáhá nepít kávu, alkohol a povzbuzující potraviny a nápoje (např. čokoláda), první dny odpočívat a snažit se co nejvíce biorytmicky přizpůsobit času v cílové destinaci.

Nevolnosti z jídla

Častým neduhem při cestování do exotických krajin bývají též žaludeční nevolnosti z požití nevhodné vody, špatně upravených či nových potravin, na které nejsme zvyklí. Při skutečně akutní otravě v odlehlých oblastech se doporučuje konzumace dubových listů, věřím však, že málokdo z nás se vyskytne v takové oblasti, kde by nebyla rychle dostupná lékařská péče nebo nějaký jiný protijed. Přesto tuto radu zde uvádím jako doporučení pro opravdový stav nouze. Při požití zkaženého nebo jedovatého jídla, případně užití nevhodných léků, je velmi žádoucí užít heřmánek, meduňku, mátu peprnou, fenykl nebo mochnu husí. Pomáhají zklidnit podrážděnou sliznici a eliminovat jed z organismu. Dobrým opatřením je též požití živočišného nebo rostlinného uhlí. To nesmí užívat děti do 3 let. Opatrnost je třeba také, pokud užíváte nějaké léky, jelikož uhlí na sebe váže všechny látky obsažené ve střevě, tedy i léky, a nemuselo by tak dojít k jejich vstřebání. Uvedené bylinky též pomáhají odstranit nežádoucí patogeny, jedy, těžké kovy a toxické látky z organismu, stejně tak likvidují případné parazity.

Průjem

Poslední potíží, která nás při cestování může potkat, je akutní průjem. Příčin může být mnoho, ať už je to reakce na požití nevhodné stravy, konzumace nevhodně upravené vody, požití jedovatých látek nebo reakce na cestování a stresový režim. Pomoci zde mohou sušené borůvky a rostliny s obsahem slizovitých látek, které pomáhají rychle obnovit a zároveň dezinfikují střevní sliznici, jako například jitrocel, řepík, máta, kmín nebo mochna husí. Pro děti se pak hodí jemnější bylinky jako jablka, jahodník, ostružiník, kmín nebo odvar z mrkve či rýže. Výhodná též může být aplikace probiotik nebo ovsa. Některé zdroje doporučují též aplikaci koloidního stříbra, zde je však žádoucí poradit se s lékařem nebo lékárníkem, jelikož vnitřní užívání koloidního stříbra prozatím není dostatečné prozkoumáno! Při déletrvajícím průjmu, zvláště pak u dětí, je vždy třeba důsledně dbát na hydrataci organismu, a pokud potíže neustávají, vyhledat pomoc lékaře!

Užívat ideálně 15-20 minut před jídlem a ne dlouhodobě

Na úplný závěr bych zde dodala, že všechny zde uvedené bylinky je žádoucí užívat nalačno, ideálně 15-20 minut před jídlem, a ne dlouhodobě. Při delším užívání jejich účinek totiž klesá. Žádoucí je též preventivní režim a vyhýbat se destinacím či pokrmům, o nichž víme, že nám nečiní dobře.

Přeji všem, aby vás podobné neduhy na vašich cestách minuly, a vaše zážitky z výletů a dovolených byly jen ty nejkrásnější.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2023. Praha. ISSN 1804-3135
JEŽEK, Martin, 2019. Bylinková první pomoc. Ilustroval Barbara Gyönyör. Brno: CPress. ISBN 978-80-264-2495-6.
NAVRÁTILOVÁ, Zdeňka, Mgr., 2015. Vitex agnus-castus – obsahové látky a léčivé účinky. Praktické lékárenství. 11(4), 138-140. ISSN 1803-5329.
HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0
Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2023. [online]. SÚKL © 2010. Dostupné z: sukl.cz
THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický saĺón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3.
ZENTRICH, Josef Antonín, 2014. Zentrichova encyklopedie fytoterapie: Aencyclopaedia phytotherapeutica Centriciana. Olomouc: Fontána. ISBN 978-80-7336-771-8.