Biočas a biorytmy
Ve středoevropských podmínkách si lidé na nedostatek denního světla a tím energie nejvíce ztěžují v lednu. Všichni dobře známe přísloví: Na Nový rok o slepičí krok. V překladu to znamená, že je den delší o 5 minut než v den zimního slunovratu. Přísloví na Hromnice (2.2.) o hodinu více už zní daleko optimističtěji.
Nedávno jsem ale absolvovala přednášku o biorytmech a jejich vlivu na naše chování bez ohledu na počasí a roční dobu. Až do nedávna se předpokládalo, že pravidelné cyklické jevy jsou dány do souvislosti s postavením Slunce a Měsíce na obloze a jsou řízeny z vnějšku, tedy střídáním dne a noci. Celkem v nedávné době se zjistilo, že živočichové i člověk mají tzv. endogenní (vnitřní) hodiny, které jsou dány 24 hodinovým střídáním světla a tmy synchronizovány. Biorytmy vyjadřují cykly, které probíhají v našem organizmu bez ohledu na letní nebo zimní čas. Každý cyklus začíná dnem narození a opakuje se stále dokola. Náš lidský základní cyklus je 25 hodinový a je denně opravován naším 24 hodinovým dnem. Lidské biorymy rozdělujeme do tří skupin: Nejkratší je fyzický cyklus, který se opakuje po 23 dnech a ovlivňuje naši tělesnou pohodu a energii. Emociální cyklus probíhá 28 dní a předurčuje naše nálady a optimismus. Nejdelší cyklus je intelektuální s trváním 33 dní a vlivem na náš intelekt a rozhodování. Každý z těchto cyklů má dvě fáze - pozitivní a negativní – tedy stoupající (jsme bystří, plní energie, dobré nálady s nadprůměrnými rozumovými schopnostmi) a klesající (s nedostatkem vitality, náladovostí a s vyšší pravděpodobností chybování). Při přechodu z pozitivní do negativní fáze máme před sebou tzv. kritický den.
Známé jsou také jedenáctileté cykly sluneční aktivity. Z dále studovaných biorytmů jsou nejznámější cirkalunární ženský cyklus s periodicitou synodického měsíce 29,5 dne, přívalový lunisolární rytmus řídící aktivitu pobřežních mořských živočichů (12,4 hodin). Intenzivně využívaný je umělý civilizační cirkaseptánní rytmus (týdenní) se sociálním a pracovním režimem.
autor:
Diskuze k článku „Biočas a biorytmy“