Beruška vodní - nezbaví vás mšic, ale pomůže vyčistit jezírko

Beruška vodní drobounký vodní korýš

Beruška vodní je drobný, 1 – 2 cm velký korýš, který obývá tekoucí i stojaté vody, zejména v teplejších oblastech. V tekoucích vodách vyhledává místa s mírnějším průtokem. Vyhýbají se kyselejším vodám s nízkým pH. Můžeme je najít i v brakických vodách, tedy tam, kde se mísí slaná mořská voda se sladkou.

Na jaře bývá jedním z prvních vodních živočichů, kterého můžete spatřit. Barva těla je zelenavě hnědá až šedá s jasnějšími skvrnami. Poznáme ji také podle tipické kresby na hlavě a podle typického tvaru druhých zadních nožiček. Celé tělo je zploštělé a oválné.

Zdatný pomocník při údržbě jezírka

Tyhle berušky vás nezbaví mšic, ale za to vám pomůžou udržovat čisté vaše jezírko. Živí se totiž organickými usazeninami, například zbytky rostlin. Hlavní složkou jejich potravy je spadané listí, ze kterého zbyde jen žilnatina. Můžete je vidět pohybovat se pod ně nebo porostlinách plavat ve vodním sloupci nedokáží. Najdete ji ukrytou mezi rostlinami nebo kusy dřev.

Pokud si je chcete nalovit v přírodě bude Vám k tomu stačit sítko, kterým naberete organický materiál, který vysypeme na plochou větší misku s troškou vody a jednotlivé berušky vylovíme měkkou entomologickou pinzetou a převážíme v chladu s vodními rostlinami a trochou vody.

Dýchá zadními končetinami

Beruška je zajímavá způsobem dýchání. Dýchá totiž pěti páry plochých, blanitých končetin (pleopodů) umístěnými na spodu zadečku.

Vajíčka si nosí s sebou

Beruška patří živočichům s vnitřním oplozením. Kopulace však trvá pouze deset hodin a to při svlékání samice. Aby sameček nepromeškal příležitost, vyskočí na samičku ještě před kopulací. Samička může naklást až 100 vajíček, která si nosí všude s sebou ve snůškovém vaku až do chvíle, kdy se z nich po 3 – až 6 ti týdnech vylíhnou mladé berušky, které měří zhruba 1 mm a podobají se dospělým jedincům. Jedná se tedy o přímý vývoj. Ve volné přírodě byly pozorovány první samice s naplněným vakem v únoru a první mláďata v květnu. Celý proces je závislý na teplotách.

Aby nebyla vidět

Při pokusech ve švédsku bylo zjištěno, že tahle potvůrka má velmi dobrou schopnost se přizpůsobit prostředí, kde žije. V místech se světlejš9mi rostlinami se postupně populace během několika generací barvou přizpůsobila místu, kde žila. U populací žijících ve tmě krasových jezírek došlo ke ztrátě pigmentu. Pobobně se přizpůsobila i tvarem těla a chováním v závislosti na převažujících predátorech.

Potrava pro ryby

V potravním řetězci slouží jako potrava pro ryby. Mohou na ně potenciálně přenést onemocnění akantocefalózu, pokud jsou samy hostiteli vrtejšů.

Berušky v pitné vodě

Pokud se berušky dostanou do vodovodního řádu je to signál, že je potrubí zanešené. Berušky jako takové nepředstavují riziko a řeší se to proplachem potrubí.

Zdroje:
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
wikipedia
nature.cz