Skoro tisíc stromů plánují pokácet silničáři ve Frýdlantském výběžku na Liberecku, o kauze vznikl dokument

Alej na Frýdlantsku
foto: Milan Urbánek

„Ve vyspělejších částech Evropy už pochopili, že aleje podél silnic nižších tříd nejsou hrozbou, ale naopak příležitostí pro rozvoj celého regionu. Například Německo nabízí tradičně turistům různé takzvané prázdninové cesty, jejichž účelem je zážitek z cestování a navštívení místních pozoruhodností. Bylo jen logické využít k propagaci turismu také aleje podél silnic. Pro rozvoj Frýdlantska, jeho obyvatele a návštěvníky i přírodu by bylo daleko rozumnější, aby plánovači projekt znovu zhodnotili a místo sice jednoduchého, ale nepříliš rozumného plošného kácení přišli s návrhem, jak aleje zachovat. Aleje potřebují dlouhodobou kvalitní údržbu a citlivou obnovu stromořadí, aby i v budoucnu podél silnic spojovaly atraktivní místa Frýdlantska,“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.

„Rád bych položil otázku, jestli by se projekt Od zámku k zámku neměl raději jmenovat Alejemi od zámku k zámku. Jedinečnost tomuto prostoru dávají typické vesnice, lidová architektura a právě někdejší kočárové aleje. Stromy kolem silnic dotvářejí typický ráz místní krajiny a věřím, že si návštěvníci Frýdlantska chtějí užít prostor mezi zámky, nejen co nejrychleji profrčet po silnicích,“ říká předseda místního spolku Lunaria Zbyněk Vlk.

„Dovedu pochopit potřebu modernějších silnic na Frýdlantsku, i když se dopředu děsím některých nechtěných důsledků. Obvykle čím modernější silnice, čím kvalitnější a rychlejší, tím méně opatrnosti na nich a tím více neštěstí. Je si ale třeba uvědomit i to, že rychlejší silnice znamenají také větší zátěž zdejšího životního prostředí nebezpečnými zplodinami, prachem, hlukem. Teď, když se navíc provalil skandál nejen Volkswagenu a když nyní víme, že auta produkují mnohem více nebezpečných emisí, než se nám dosud tvrdilo, je tím naléhavější potřeba, aby se ta zvýšená zátěž životního prostředí alespoň částečně kompenzovala. A čím jiným než vzrostlou zelení, než alejemi kolem silnic, které dokážou aspoň trochu tlumit i hlučnost provozu,“ říká člen Výboru dopravy Zastupitelstva Libereckého kraje PhDr. Miroslav Hudec.

Liberecko patří už dnes mezi kraje, které se podle statistik kácení chovají k silničním alejím drasticky (3). Z dat poskytnutých přímo silničáři vyplývá, že za posledních deset let padlo podél silnic 2. a 3. tříd Libereckého kraje 2296 stromů, vysázeno však bylo jen 170, navíc není jisté, zda byly vysázeny opět k silnicím (2). Podle informací Arniky se sice sešla pracovní skupina, která má vymyslet vhodnou podobu náhradní výsadby, nevládní organizace však žádá, aby byly v první řadě zachráněny stromy podél cest. Místo stromů, jejichž zdravotní stav už není dobrý, je nutné náhradní výsadbu provést opět u silnic, až ve druhé řadě hledat nějaká alternativní řešení.

Cílem zmíněné Německé alejové cesty bylo vytvořit výletní trasu napříč Německem, která propojí významné kulturní památky pomocí silnic lemovaných alejemi. Cestovatelé tak mohou obdivovat nejen samotné památky, ale i krásu krajiny, a to jak na kole, tak i pěšky. Trasa vede ze severovýchodního ostrova Rujana přes Meklenbursko-Přední Pomořany, Sasko a Durynsko až k Bodamskému jezeru na jihozápadě Německa. Výrazně podpořila turistický ruch a pomohla mnoha obcím a mikroregionům mimo hlavní silniční tahy, které dříve nebyly navštěvované.

Vznikla tak jedna z nejznámějších prázdninových cest a jeden z nejznámějších projektů ochrany alejí v Německu. Místní komunity se naučily oceňovat hodnoty zeleného pokladu a lépe o něj pečují. Regionální experti v oblasti turismu začínají objevovat a oceňovat potenciál alejí. (1)

Příklady osvíceného přístupu k alejím podél silnic nalezneme také u nás. Například v obci Šilheřovice se podařilo letos obnovit 1,5 km dlouhou alej. Obnova proběhla s ohledem na výskyt chráněného hmyzu i s ohledem na zajištění bezpečnosti provozu na silnici III. třídy (4)

Arnika chrání aleje již několik let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“ požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než 35 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že během posledních několika let od silnic v České republice zmizelo více než 166 tisíc stromů.

Arnika také nabízí konkrétní příklady, jak mohou kraje využít alejí k vlastní propagaci. Jednou z možností je inspirovat se zcela novým průvodcem Cesty k moravským alejím, ale i staršími publikacemi Významné a památné aleje Olomouckého kraj, Významné stromy středních Čech a Prahy, Aleje Zlínska - dědictví naší krajiny, Aleje Olomoucka - dědictví naší krajiny a http://arnika.org/aleje-vysociny-dedictvi-nasi-krajinyAleje Vysočiny - dědictví naší krajiny. Vydala letos také koncepci pro údržbu a obnovu stromořadí podél silnic. Správci silnic a úředníci v ní najdou praktické rady jak pečovat o nové i původní výsadby, příklady realizovaných projektů výsadeb stromořadí podél cest a péče o ně. Publikace je zdarma ke stažení na webu Arniky (5).

Poznámky:

(1) Více informací o Německé alejové cestě je na http://aleje.org/pro-uredniky-a-spravce/zkusenosti-ze-zahranici/aleje-v-nemecku/alejova-cesta

(2) Více o přístupu Německa k alejím obecně je na http://aleje.org/pro-uredniky-a-spravce/zkusenosti-ze-zahranici/aleje-v-nemecku

(3) Podrobnější informace o kácení alejí podél silnic nižších tříd jsou na http://arnika.org/kaceni-podle-kraju

(4) Podrobnosti o přístupu Šilheřovických k jejich aleji najdete na http://arnika.org/silherovicke-aleje-prochazeji-obnovou-dostavaji-odbornou-peci-i-nove-stromky (5) Koncepční dokument „Aleje Moravskoslezského kraje - koncepce jejich zachování, obnovy a péče o ně“ je ke stažení na http://arnika.org/aleje-moravskoslezskeho-kraje-publikace