Konference OSN o klimatu skončila slabým výsledkem, do příště musejí politici lépe zvládnout domácí úkoly

Ty odešly z jednání už ve čtvrtek na protest proti podkopávání konference státy odpovědnými za největší emise a fosilním průmyslem i lobbisty, kteří ovlivňují konferenci přímo na místě [1]. V  příštím roce budou ekologické organizace přesvědčovat vlády jednotlivých zemí, aby navrhly konkrétní smysluplná opatření ke snížení emisí i pro prevenci a odstraňování škod ve státech nejvíce zranitelných i postihovaných dopady klimatických změn. Varšavská konference i přes malý pokrok v otázkách financování klimatických opatření v nejvíce ohrožených zemích či vytvoření mechanismu na kompenzaci ztrát a škod vlivem měnícího se klimatu nepřinesla v klíčových otázkách důležitý posun. Jednotlivé státy nebyly schopny představit jasný cíl pro snižování emisí ani konkrétní částku, kterou jsou ochotny přispívat chudým zemím, aby se mohly vyrovnat s dopady měnícího se klimatu. Vůli k přijetí ambicióznější dohody neukázaly ani bohaté ani velké rozvíjející se státy, jejichž postoj je klíčový pro přijetí globální dohody.

Konkrétní návrhy by měly dát na stůl hlavně Čína, Spojené státy americké a Evropská unie – tři největší znečišťovatelé, právě tak jako další bohaté státy a velké rozvíjející se země. Evropa musí zvýšit svůj slabý emisní cíl pro rok 2020 a zásadně reformovat krachující trh s emisními povolenkami.

Ekologické organizace svým bezprecedentním krokem nijak nezpochybňují mezinárodní spolupráci v rámci OSN - naopak ji považují za nezbytnou. Globální klimatické dohody na zásadním snížení skleníkových emisí a postupném ukončení závislosti na stále dražších a docházejících fosilních palivech nelze dosáhnout jinak než v těsné mezinárodní spolupráci. První housle v ní však musejí hrát státy, které jsou za skleníkové emise nejvíc zodpovědné.

Rostoucí účty za energie za nás ale největší znečišťovatelé ani světoví lídři nezaplatí. Naši politici mohou právě nyní udělat zásadní krok k ochraně klimatu, modernizaci ekonomiky i vytvoření tisíců nových pracovních míst přijetím zákona dle britského vzoru, který srazí naši závislost na uhelných dolech a dovozu ropy a plynu.

Jde o výzvu aktuální právě pro tyto dny, kdy pokračují koaliční jednání. ČSSD slíbila zákon ve volebním programu. Strany směřující do opozice – zejména TOP 09 a komunisté – deklarovaly, že chtějí na přípravě legislativy spolupracovat. ANO zatím pouze vzkázalo, že podporu fosilního zákona zvažuje.

Jiří Jeřábek z Greenpeace řekl:
„Příliš mnoho vlád, na Severu i Jihu, blokuje uzavření nové dohody o ochraně klimatu a raději vychází vstříc uhelnému a ropnému průmyslu. Zásoby fosilních paliv by ale měly zůstat v zemi. Čistá energie, která nám umožní odstranit naší závislost na špinavých zdrojích, je k dispozici už dnes, a to v ekonomicky i technicky dostupné podobě.“

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl:
„Globální dohoda je nutná. Spalování fosilních paliv ohrožuje klima i civilizaci a jejich tenčící se zásoby ukazují, že nemají budoucnost. Ale kritickou závislost české ekonomiky na uhlí, ropě a plynu musí začít řešit čeští politici. V Británii to pochopili už před pěti lety a přijali zákon, který stanovil jízdní řád pro snižování spotřeby fosilních paliv. Průmysl i odbory tleskají. Vznikající česká vláda by se měla právě teď chopit unikátní příležitosti a zařadit zákon do koaliční smlouvy.“

Petr Patočka z Analytického centra Glopolis dodal:
„K určitému pokroku ohledně financování důsledků probíhajících klimatických změn sice na varšavské konferenci došlo, ale bohaté země bohužel ani tento rok nepředložily jasný a odpovídající návrh. Kolik prostředků bude v příštích letech k dispozici na pomoc chudým zemím, to zůstává nevyřešené. Férové je, aby určitý díl odpovědnosti převzaly i rychle se rozvíjející státy jako Brazílie nebo Čína, a veškerá zodpovědnost nezůstala pouze na ekonomicky nejvyspělejších zemích.“