Nová studie: Česká republika spotřebuje za svými hranicemi dalších 18 500 čtverečních kilometrů půdy

Půda je jedním z nejvíce přetěžovaných a zároveň nejméně nápadných a oceňovaných přírodních zdrojů [3]. Přitom vše od potravin a oblečení až po benzín, počítače a chytré telefony, doslova vše, co potřebujeme, vyroste buď přímo z půdy či obsahuje vytěžené suroviny. Tak například půdní stopa šálku kávy je 4,3 čtverečních metrů a kila vepřového masa 6,7 m2.

Proto Hnutí DUHA prosazuje opatření, která podpoří chytrou ekonomiku a sníží českou závislost na dovozu surovin, krmiv a jiných zemědělských plodin – recyklaci odpadků, lepší podporu ekologického zemědělství nebo zateplování domů, aby k vytápění spotřebovaly méně importovaného plynu.

Česká republika například každoročně dováží – převážně z Jižní Ameriky – statisíce tun sóji, která se používá coby krmivo ve velkodrůbežárnách a obřích vepřínech. Velké monokulturní latifundie, na kterých se sója pěstuje, vytlačují v Argentině nebo Brazílii místní drobné zemědělce i vzácnou přírodu savany zvané cerrado, kde má domov vymírající vlk hřivnatý a jiné druhy zvířat [4]. Hnutí DUHA proto podporuje farmářské trhy a biopotraviny z ekologického zemědělství, které importovanou sóju nepoužívá.

Evropská spotřeba a plýtvání mají závažné ekologické a sociální dopady ve třetím světě. Patří mezi ně eroze půdy, ubývání vody, ničení pralesů, změny klimatu, vyhánění lidí z jejich domovů a vytlačování tradičních způsobů obživy.

Velká závislost na dovážených komoditách a surovinách – včetně fosilních paliv nebo krmiv – také zatěžuje českou ekonomiku. Každý rok do ciziny zbytečně odtékají stovky miliard korun.

Plýtvání surovinami v Evropě způsobuje neudržitelné využívání půdy a také takzvaný virtuální dovoz pozemků. Evropa pokrývá sama jen 55 % své potřeby půdy, zbylou téměř polovinu využívá převážně v zemích třetího světa, zejména v Číně, Indii a Brazílii. Zatímco světová spotřeba roste, půda jakožto omezený zdroj již dnes čelí vážným fyzickým limitům.

Studie Hnutí DUHA a jeho partnerských organizací se opírá o nová data a přibližuje Evropu jako jednoho z největších světových spotřebitelů půdy. Starý kontinent kvůli zajištění své spotřeby potravin dováží ekvivalent 1 212 050 km2 půdy, což představuje plných 45 % celkové potřebné plochy. Evropský hlad po masu, mléku, textilu a dalších výrobcích způsobuje, že půdní stopa Evropy patří k největším na světě.

Petr Nohava z Hnutí DUHA řekl: „Výroba potravin, nábytku, počítačů, mobilů a dalšího zboží vyžaduje velké množství půdy, a to hlavně za našimi hranicemi ve třetím světě. Navíc z naší ekonomiky zbytečně odtékají stovky miliard korun. Stát by měl podporovat praktické programy, které sníží naši závislost na dovozu surovin, fosilních paliv, krmiv a zemědělských plodin – recyklaci odpadků, ekologické zemědělství nebo zateplování domů. Potřebujeme chytrou ekonomiku, méně závislou na dovážených surovinách.“

Varující je i trend: světová potřeba půdy se za posledních 15 let významně rozšířila díky rostoucímu objemu obchodu. V období 1997–2007 se množství půdy, která byla potřeba k výrobě obchodovaných potravin a krmiv, celosvětově zvýšilo o 81 % – z 382 milionů hektarů na 692 milionů hektarů. Dohromady vzrostl dovoz a vývoz z Evropy v tomto období z 95 milionů hektarů na 165 milionů hektarů, což představuje nárůst o 74 % (nejsou zahrnuty údaje z Ruska).

Poznámky:

[2]Interaktivní mapa na webu rakouské partnerské organizace Hnutí DUHA

[3] Půda je základní a často neviditelný zdroj obsažený téměř ve všem, co používáme: v plodinách, ovoci a zelenině, krmivu pro zvířata, ve dřevě, v horninách, které těžíme pro stavebnictví, i v rudách pro elektroniku. Spojení mezi výrobkem a půdou často není vidět stejně jako skutečnost, že každoročně mizí rozlehlé plochy divočiny ve snaze uspokojit náš rostoucí hlad po potravinách a spotřebním zboží.

[4] Více ve studii Hnutí DUHA