Správní rada Nadace Partnerství je znepokojena kroky nového vedení Národního parku Šumava

„Hlavním důvodem pro svolání rady na Šumavu byla vyhrocená situace v přístupu k ochraně přírody v jádrových územích národního parku spojená s personálními změnami v jeho vedení,“ vysvětluje ředitel nadace Miroslav Kundrata. „Nadace Partnerství za posledních 20 let podpořila na Šumavě 45 projektů celkovou částkou 3,5 milionu korun,“ doplňuje František Brückner, vedoucí grantového oddělení nadace. „Cílem naší podpory bylo pomoci komunikaci a dialogu mezi ochranou přírody a hospodářskými aktivitami v národním parku i jeho okolí. Nový ředitel Správy Národního parku Šumava Jan Stráský tuto práci svými výroky a návrhy znehodnocuje,“ říká ředitel Kundrata.

Členové správní rady Nadace Partnerství absolvovali i terénní exkurzi do prvních zón v okolí Plešného jezera. Znovu se na vlastní oči přesvědčili o obrovské vitalitě přírody a bezproblémové přirozené obnově zmlazujících smrčků v kůrovcem poničených porostech ponechaných bez zásahu.

Hospodaření na Šumavě uvedl pro své kolegy do evropského kontextu Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a dlouholetý ředitel odboru ochrany přírody Evropské komise: „Ponechání jádrových zón národních parků přirozenému vývoji bez lidských zásahů je nejen standardním, ale dokonce požadovaným atributem národního parku podle kategorizace IUCN [1]. I Evropská unie klade stále větší důraz na zachování a obnovu fragmentů evropské divočiny a potenciál Šumavy má v tomto smyslu obrovskou hodnotu. O tom, že se nejedná o chiméru, svědčí jednoznačně vývoj v bavorské části parku, ale i v místech ponechaných bez zásahu na české straně. Návrhy na vstoupení do bezzásahových jádrových zón parku s pilou nebo dokonce s insekticidy jsou proto i mimo ČR široce kritizovány. Z hlediska evropské legislativy je navíc nepředstavitelné k nim přistoupit bez řádného posouzení dopadů takových kroků na předmět ochrany v rámci soustavy Natura 2000. Spolu s odmítnutím Diplomu Rady Evropy se jeví současný trend na Šumavě v mezinárodním kontextu jako sled naprosto nepochopitelných kroků.“