Bažant obecný - Phasianus colchicus

Bažant obecný
Autor: Pavel Kratochvíl

Vzhled

Samec bažanta patří svým zbarvením a velikostí k nejnápadnějším ptákům naší krajiny. Největší část těla je pokryta hnědě až medově zabarveným peřím s černými konečky. Letky jsou zabarvené šedozeleně. Krk tohoto nádherného ptáka zdobí výrazný bílý lem, který odděluje hnědavou hruď od modrozeleně zbarvené, kovově lesklé hlavy. Mimo to ho zdobí dlouhý ocas s hnědě a černě pruhovaným peřím. Samička je poněkud nenápadnější. Příroda jí oblékla do hnědočerného skvrnitého kabátu. Je menšího vzrůstu a má kratší ocas

Rozšíření

V 5 století před naším letopočtem byl objeven v Asii. V zemědělské krajině střední Evropy se objevil v 11. století. Od této doby se jeho oblíbené stanoviště nezměnilo. I dnes ho lze vidět v remízkách a neobhospodařovaných koutech v zemědělské krajině.

Způsob života a potrava

Většinu svého života tráví na zemí, vzlétá pouze když mu hrozí nějaké nebezpečí. Při letu je velmi hlučný. Na loukách a polích sbírá semena, plody a zelené části rostlin. V prvních týdnech života se živý i malými živočichy. Díky svému velmi obtížnému letu má bažant mnoho nepřátel, jeho hlavní zbraní proti nim je velký počet potomků.

Rozmnožování

Bažanti patří mezi polygamní druh, to znamená, že sameček není věrný pouze jedné samici. Právě díky polygamii je tento druh životaschopný - kdyby tomu tak nebylo, mohlo by se stát, že by tento druh již dávno vyhynul. U bažantů totiž docházi velmi často k úmrtí mláďat, především kvůli nepřízni počasí a nedostatku živočišné potravy. Po oplodnění snese samička 8 - 12 vajíček (někdy i více), ze kterých se po 23 - 24 dnech líhnou mláďata. Snůška je dobře ukryta v mělké hnízdní jamce v rákosí či křoví. Po 10 - 12 dnech jsou mláďata schopna letu. Na matce jsou závislá 70 - 80 dní od vylíhnutí.

Ochrana

Podle vyhlášky č.245 je bažant hájen od dubna do září. V ostatních měsících ho lze lovit (ve vyhlášce jsou bližší informace).

Fotografie:Pavel Kratochvíl