Mravenec lesní - Formica rufa

Mravenec lesní
Autor: Pavel Krásenský

Vzhled

Mravenec lesní má kusadla a na zadečku zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou. Při napadení kouše a do rány vystřikuje jed, který obsahuje kyselinu mravenčí.

Mraveniště obývají královny, dělnice a samci. Liší se nejen velikostně, ale také zbarvením. Královna a samec má délku těla 9-11 mm, zatímco dělnice je menší a měří pouze 4-9 mm. Na hrudi dělnice se vyskytuje tmavá skvrna a stejného zbarvení je také zadní část hlavy a zadeček. Zbytek těla je rezavo-červený.

Dělnice nemá pohlavní orgány, ale oproti královně má mnohem více vyspělejší nervovou soustavu. Královna je zbarvena podobně, hruď a zadeček jsou však lesklé. Jedná se o pohlavního jedince. Sameček je tmavého zbarvení, má mohutně vyvinutou hruď, křídelní svalovinu a mohutná křídla.

Rozšíření

Mravenec lesní se vyskytuje téměř po celé Evropě. Směrem k východu jej postupně nahrazují jiné druhy a ve východní Asii se již nevyskytuje.

U nás na něj můžeme narazit od března do října, hlavně ve smrkových lesích ve středních a vyšších polohách. Vyskytuje se až do 1000 m n. m.

Způsob života a potrava

Mraveniště je osídleno královnou ( popř. více královnami), dělnicemi a samci. Královna se dožívá až 20 let a těžko by se k ní v dlouhověkosti hledal konkurent v hmyzí říši. Na starost má kladení vajíček. Naproti tomu dělnice žijí pouze kolem 6let. Jedná se o nejpočetnější skupinu v mraveništi, která se stará o potomstvo, chrání hnízdo a zároveň shání potravu. Sameček má nejkratší působení v mraveništi, protože krátce po vylíhnutí a páření umírá.

Mravenec lesní může utvářet dvojí společenství – monogynní a polygynní. Monogynní společenství tvoří jen jedna plodná samička, nebo-li královna. Kolonie čítá kolem 500tis. dělnic. Tato mraveniště bývají vyšší, což je zapříčiněno umístěním stavby. Vyskytuje se často na stinných místech. Tvořena jsou hlavně hrubým materiálem. Obyvatelé tohoto mraveniště jsou vůči ostatním mravencům stejného druhu velmi nesnášenliví. Po smrti královny takové společenství většinou hyne. V některých případech se podaří přijmout novou královnu.

Polygonní společenství je naopak tvořeno několika královnami v jednom mraveništi. Mraveniště čítá až milion obyvatel. Tato mraveniště jsou plošší a budovaná z jemnějšího materiálu. Mravenci jsou snášenlivější a drobnější. Často tato mraveniště přežívají celá desetiletí. Základem obou typů mravenišť bývá vykotlaný pařez, v kterém oplodněná královna založila kolonii.

Mravenec lesní je teplomilný a mraveniště staví na místech, která jsou chráněna před větrem a orientována na jih nebo východ. Nejčastěji to bývá na slunných místech v lesích nebo na okrajích lesů. Na stavbu používají rostlinný materiál, především smrkové a jedlové jehličí. Správná konstantní teplota mraveniště probíhá otevíráním a zavíráním vchodů. Mraveniště může být veliké až 2m. Velikost je závislá na poloze mraveniště – při nedostatku světla je vyšší a kuželovitější, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Podzemní část je až 2x větší než část na povrchu. V podzemí mravenci přes zimu spí. Mraveniště jsou osidlována zhruba 40 let.

Mravenec lesní je všežravec. Živí se medovicí mšic a červců, housenkami a různým mrtvým nebo živým hmyzem. Nepohrdne ani sladkou šťávou zralých plodů nebo mízou ze stromů. Svoji potravu shání na zemi, rostlinách nebo na stromech. Právem jsou mravenci lesní označováni jako LESNÍ POLICIE. Mravenci z jedné kolonie zahubí za sezonu až 5mil. kusů hmyzu.

Rozmnožování

V březnu začne královna klást v mraveništi vajíčka. Líhnou se pohlavní jedinci, tedy samičky a samečkové. Zanedlouho po vylíhnutí dojde k páření jedinců, které probíhá v období května až září.

Samička získá sperma od více samců, které si uschová v semenné schránce. Pak podle potřeby klade oplodněná a neoplodněná vajíčka po celý život. Z oplodněných se líhnou dělnice nebo samičky a z neoplodněných samci.

Oplodněná královna ztrácí křídla a snaží se založit novou kolonii. Sama to ale nedokáže, tak musí vyhledat hnízdo vlastního druhu, kde jí přijmou. Druhou možností je obsazení hnízda mravence otročícího. Zde zabije stávající královnu a zaujme její místo. V počáteční fázi obsahuje kolonie 2 druhy mravenců, postupně ale původní obyvatelstvo zcela zmizí.

Ochrana

Jedná se o chráněný druh.

Možnost záměny

V lesích můžeme vidět i další mravenčí druhy např. mravence obecného. Ten ale svá hnízda zakládá v zemi. Na zemi nebo v kmenech stromů si staví hnízda mravenec černolesklý. Již z názvu vyplývá, že tento druh mravence má své specifické a nezaměnitelné zbarvení.

zdroje:
www.biolib.cz
www.cs.wikipedia.org
Rietschel S.2010: Hmyz