Kočka divoká - Felis silvestris

Kočka divoká
Autor: Jiří Bohdal

Vzhled

Na první pohled je kočka divoká o mnoho zavalitější, než domestikovaná kočka domácí. Je to z toho důvodu, že se její srst stává hustější a delší, jako odezva na blížící se zimní čas. Její váha může vyšplhat až ke 12. kilogramům. Rovněž má větší hlavu a šedohnědě až šedožluté zbarvení s výrazným pruhováním. Krémově žluté břicho a hřbet se širokým tmavým pásem je typickou charakteristikou kočky divoké.

Rozšíření

Kočka divoká je ve volné přírodě velkou raritou. Její cílené lovení ji dostalo až na pokraj úplného vyhubení. Dnes je součástí některých národních parků. Volně v přírodě na ni narazíte na Slovensku, Německu, Rakousku, ale i v České republice.

Způsob života a potrava

Kočka divoká je přímo přizpůsobena k životu v lesích, podhůří či vrchovinách. Jakmile se usadí, zmapuje si oblast okolo 50-100 hektarů. Loví výhradně v noci. Z 80% se krmí hlodavci, ale i ptáky a to až do velikosti slepic. Ve velmi výjimečných případech si smlsne i na zajíci či na divokém králíkovi.

Rozmnožování

Doba páření je stanovena na jarní měsíce. Partnera si vyhledává hlasitým mňoukáním. Vrhá v dubnu až v červnu. Své mláďata opatruje a dokáže zaútočit i na člověka.

Ochrana

Kriticky ohrožený druh.

Možnost záměny

Kočku divokou si můžete zaměnit se zaběhlou kočkou domácí, jiná záměna není možná.