Sluka lesní – Scolopax rusticola

Sluka lesní
Autor: Luboš Šejna

Vzhled

Sluka lesní má délku těla 33-38cm a rozpětí křídel 55-65cm. Její velikost odpovídá přibližně velikosti holuba.

Má dlouhý rovný zobák a mohutnou hlavu, na které jsou charakteristické příčné proužky. Tělo je robusní. Oproti ostatním příbuzným druhům nemají tak špičatá křídla. Samci a samičky jsou stejného zbarvení.

Rozšíření

Vidět jí můžeme od západní Evropy východně až po Japonsko. Zimoviště má v západní Evropě, Středomoří, na Blízkém východě a v jižní Asii. V ČR se vyskytuje od března do listopadu – někdy i přes zimu.

Způsob života a potrava

Jedná se o skrytě žijícího ptáka. Je samotářský a často ho zpozorujeme pouze po vyplašení nebo v době toku. Aktivní bývá za soumraku a v noci.

Živí se drobnými živočichy např. žížalami, které hledá dlouhým zobákem v měkké půdě nebo ve spadaném listí. V menší míře se živí i semeny a částmi trav.

Sluka lesní je převážně tažná. Do ČR přilétá od března do půlky května a do zimovišť odlétá během října až listopadu. Mimořádně u nás i přezimuje. Hnízdí na většině území ČR, častěji ve vyšších polohách.

Rozmnožování

Sluka lesní hnízdí ve vlhkých listnatých lesích s mýtinami a průseky. Hnízda jsou charakteristická tím, že se jedná o důlek v zemi, vyskytující se většinou na hranici stromového porostu. Hnízdění probíhá jednou až dvakrát do roka.

Tokající samce je možno spatřit od března do dubna (ve vyšších polohách i v květnu), kdy létají za soumraku nad mýtinami. Za letu vydávají třikrát až čtyřikrát opakované hluboké „KVORR KVORR“, zakončené vysokým písklavým „PSÍPP“. Odlišují se tedy značně od zvuku, který vydávají mimo toto období (to je pak pro ně typické za letu vydávat velmi hlasité „CIVIC“). Na zemi čeká samice, ke které se tokající samec snese a dojde k páření. Samice jsou polyandrické a dokáží se pářit s více samci. Samec po dokončení snůšky opouští samici. Ta se už potom o vše stará sama.

V hnízdě většinou bývá od dvou do pěti vajec. Vejce jsou skvrnitá v barvě nejčastěji žluté, vzácněji růžové, olivové, olivově-hnědé nebo červeno-hnědé a velikosti 43,5 x 33,5mm. Inkubační doba je 20-21dnů. Krátce po vylíhnutí opouští mláďata hnízdo a ve věku 5-6 týdnů jsou již plně nezávislá. Samice je schopna přenášet mláďata v letu – nejčastěji přitisknutá nohama k břichu.

Ochrana

Jedná se ohrožený druh a sluka lesní je zvláště chráněná.

Možnost záměny

Na první pohled by se dala sluka lesní zaměnit s bekasinou otavní. Hlavním rozdílem je, že bekasina otavní má malou hlavu s podélnými pruhy, zatímco sluka lesní má mohutnou hlavu s příčnými proužky.

zdroje:
1) Einhard Bezzel, Ptáci
2) www.cs.wikipedia.org