Bukáček malý - Ixobrychus minutus

třída	ptáci (Aves)
řád	brodiví (Ciconiiformes)
čeleď	volavkovití (Ardeidae)
rod	bukáček (Ixobrychus)

Vzhled

I když přízvisko bukáčka zní malý, nejedná se zas až o tak drobounkého zástupce ptačí říše. Tento pták dosahuje v dospělosti přibližně velikosti holuba či hrdličky zahradní. Dorůstá do výšky 33-38 centimetrů. (zdroj: 1) Rozpětí jeho křídel dosahuje v dospělosti kolem 50 centimetrů. (zdroj: 3) Samice se od samce liší mimo jiné i nižší hmotností jen asi kolem 70-125 gram. Sameček váží od 110 do 160 gramů. (zdroj: 3)

Mladý bukáček je po celém těle zbarven hnědavě v podélně se táhnoucích skvrnách. Zbarvení peří samce a samice se liší barvou. Samec bukáčka malého má hřbet a vrchní partie hlavy zbarveny do černa a samice do hněda. Hnědé zbarvení platí i o vrchní části křídel až po špičky letek. Zbytek křídel je u samečka zbarven žlutohnědě, u samičky světle hnědě. Sameček je zase na břiše zbarven světleji než samice, spíše do žlutavé barvy proříznuté hnědšími pruhy. Samička má na břišní straně také hnědavé pruhy, ale mnohem výraznější.

Nohy tohoto ptačího zástupce jsou zelenožluté. Na kulaté oči navazuje celkem protáhlý, rovný a na konci zašpičatělý zobák, kterým bukáček loví potravu.

Rozšíření

V době hnízdění můžeme bukáčka najít téměř na území celé České republiky. U nás se vyskytuje pravidelně od května až do konce září. U nás bylo zaznamenáno přibližně 50-90 hnízdních párů. (zdroj: 1) Častěji se s ním můžeme setkat v oblasti Polabí, na jižní i severní Moravě nebo v jižních Čechách.

Mimo Českou republiku ho najdeme také na Slovensku, kde je jeho zaznamenaný výskyt cca. čtyřnásobný. Kromě západní části celého eurasijského kontinentu ho najdeme také v Africe a ve východní Austrálii. V Asii tvoří pomyslnou hranici jeho výskytu státy jako je Čína, Pákistán a severní Indie. Ale i na evropském kontinentu jsou místa, kde na bukáčka malého nenarazíme. Mezi ně patří severské oblasti jako jsou Britské ostrovy včetně Irska, dále Skandinávie, severní oblasti Ruska a nebo Dánsko či Estonsko.

Způsob života a potrava

Ale proto, že tento pták žije skrytým životem, spíše jen uslyšíme jeho hlasové projevy. Bukáček malý je naším nejmenším volavkovitým ptákem. Žije nejčastěji v rákosí a nebo vyhledává porosty vrb v blízkosti mělkých vodních ploch. V rákosu se pohybuje velmi obezřetně, pomalu šplhá po stéblech. Někdy je vidět, jak přelétne, ale jen nízko nad podrostem. Jeho let je podobný sovímu, vyznačuje se především svou tichostí.

Jde o tažného ptáka, který u nás tráví svou dobu hnízdění. Každoročně se na zimní období vrací do oblasti rovníkové Afriky.

Bukáček malý se živí výhradně živočišnou potravou. Loví hmyz, pojídá pavouky, malé rybky, měkkýše nebo i žáby. Loví především za soumraku, kdy kořist lapá svým zobákem ve vodě a nad ní.

Rozmnožování

V době hnízdění, především ale v období námluv je možné zaslechnout samce bukáčka malého. I podle jeho typického hlasu je možná jeho identifikace. V době toku vydává totiž při asi dvousekundových krátkých pauzách tlumené vru.

Tento tažný pták hnízdí u nás do nadmořské výšky 550 metrů. (zdroj: 1) Své kuželovité hnízdo si staví nízko nad vodní hladinou v trsu rákosí přibližně od května. Do poloviny července pak samice klade vajíčka a případně se o ně stará. Některé hnízdní páry vyvádějí svá mláďata již od konce května. Snůška bukáčka mívá pravidelně kolem 4-6 vajec. Ale někdy může samice snést vajec až devět. (zdroj: 1) Jejich malá vajíčka jsou čistě bíle zbarvena.

O sezení na vejcích se oba partneři střídají po dobu 17-19 dní. (zdroj: 2) Po 10-12 dnech mladí ptáci opouštějí hnízdo ačkoliv ještě neumějí sami létat. Tomu se naučí po zhruba deseti dnech. (zdroj: 2)

Při pocitu ohrožení se staví bukáček do výhružného kůlovitého postoje.

Ochrana

Tento živočich je legislativně chráněn, protože patří mezi silně ohrožené druhy ptáků. V posledních několika letech se jeho populace silně snižují a z některých hnízdišť se dokonce úplně vytratil. Je zajímavé, že: „do 60. let minulého století to byl u nás nejpočetnější volavkovitý pták hnízdící na všech větších rybnících i mokřadech. Do r. 1990 téměř ze všech oblastí vymizel.“ (zdroj: 3)

český název	bukáček malý
latinský název	Ixobrychus minutus
hlavní znaky	drobný pták velikosti sojky obecné je dvoubarevný, rozdíl samec-samice (černý hřbet a světle okrový zbytek těla-hnědá záda, světle okrový zbytek těla), mláďata podobná samici, výraznější a tmavší pruhy
způsob života	(v tlupě, samostatně v páru...)
rozšíření Čr	v době hnízdění, hlavně Polabí, Morava, jižní Čechy
rozšíření svět	západní Euroasie bez severních oblastí, Afrika, Austrálie
potrava	hmyz, pavouci, brouci, žáby, malé ryby
doba sezení na vejcích	17-19 dní
počet mláďat	4-6
ochrana	silně ohrožený druh

zdroje: 1) Dungel, Jan, Hudec, Karel, Atlas ptáků České a Slovenské republiky
2) cs.wikipedia.org
3) www.biolib.cz

Foto: Jan Ševčík – www.naturfoto.cz