Hřib koloděj - Boletus luridus

třída	stopkovýtrusné (Basidiomycates)
řád	hřibotvaré (Boletales)
čeleď	hřibovité (Boletaceae) v
rod	hřib (Boletus)

Charakteristika

Klobouk hřiba koloděje má průměr 8-20 centimetrů. (zdroj: 1) Mladé houby mají polokulovitý tvar klobouku, který se postupem času rozevírá do poduškovitého až plochého tvaru. Jeho pokožka je nejprve značně plsťovitá a u starších hub spíše lysá. Typická je její slizkost, je-li mokro a také to, že se nedá stáhnout. Zvětšinou je zabarven je do zelenava až olivově hněda. Kromě již zmíněných barev mívá také odstíny oranžové, citrónově žluté nebo cihlově či až karmínově červené barvy.

Rourky hřiba koloděje jsou u mladých hub žluté, později přecházejí do žlutozelené až olivově zelené barvy. V místě poškození zezelenají případně zmodrají. Jeho rourky jsou asi 15-25 milimetrů vysoké. (zdroj: 1) Vnitřní póry jsou okrové barvy. Póry starších hub se zbarvují stejně jako klobouk do sytě červené barvy. U vyloženě starých zástupců póry blednou a získávají olivově zelenou barvu. Dojde-li k jejich poranění, zbarvují se do šedomodra případně do modročerna.

5-13 centimetrů vysoký třeň mívá 2-5 centimetrů v průměru. (zdroj: 1) U mladé houby je soudkovitý nebo břichatý, starší houby potom mají třeň kyjovitého nebo i válcovitého tvaru. Část třeně přiléhající ke klobouku je zbarvena do žluta. Směrem dolů přechází jeho barva od červenohnědé až po tmavě červenou nebo i hnědou barvu. Po obvodu třeně se vine celkem výrazná hnědočervená síťka s lehce protáhlými oky.

Světle žlutá dužnina směrem dolů přechází v purpurově červenou. Na řezu či při poškození se takřka ihned zbarvuje do modra a po čase vybledává do barvy fialovo šedomodré až do žlutošedé.

Výtrusy hřiba koloděje mají žlutavou barvu.

Rozšíření

Tato houba roste od června až do října. Najít hřib koloděj můžeme především v listnatých lesích v nižších nadmořských výškách. Ve výše položených místech je spíše vzácnější. Časté jsou také jeho nálezy mimo les, například v městských parcích, v aleji nebo i v příkopu vedle silnice či na zahrádce.

Tvoří mykorhizu (symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin - viz část „odborný slovník“) s duby, buky, habry nebo s osikami, lípami a břízami.

Hřib koloděj je houba, která roste takřka v celé Evropě, především ale v teplejších jižních částech Evropy.

Možné užití

Jeho mírná, nijak výrazná chuť a houbovitá vůně předurčují hřiba koloděje jako výtečnou surovinu do omáček a do polévek. Sloužit může i jako příloha k těstovinám nebo k masu, případně ve spojení s paprikou či smetanou. Výborný je i do smaženic, ale jen jako příměs s dalšími druhy hub. Hřib koloděj je možné i sušit nebo smažit.

Každopádně je ale důležité hřib koloděj řádně tepelně upravit, protože jinak hrozí žaludeční obtíže jako nevolnost, průjmy či zvracení. Doporučuje se alespoň 20 minut. Při nedostatečné tepelné úpravě může tedy vyvolat i slabou otravu. V žádném případě se nedoporučuje po jeho pozření ani pití alkoholu.

Možnost záměny

Zaměnit hřiba koloděje můžeme s jedlým hřibem kovářem, který ale roste na rozdíl od koloděje v jehličnatých lesích a nemá žádnou síťku, ale místo ní má na třeni drobná červená zrníčka a také má tmavší klobouk.

Koloději podobný je také hřib kříšť, který je ale velmi hořký a jeho rourky jsou citrusově žluté.

Možnost záměny hrozí i s hřibem Queletovým. Ten má na třeni místo zmiňované síťky drobné světle červeně zbarvené šupinky.

český název	hřib koloděj
latinský název	Boletus luridus
hlavní znaky	5-13 cm na výšku, 8-20 cm klobouk- polokulovitý či poduškovitý, proměnlivá barva od olivově hnědé po zelenavou, žluté až olivově zelené rourky, na řezu modrá, pokožka nelze sloupnout, na třeni výrazná síťka, světle žlutá dužnina, v dolní části třeně načervenalá
rozšíření	listnaté lesy nižsích poloh
doba sběru	červen - listopad
poživatelnost	jedlá houba (je-li řádně tepelně upraven)

zdroje:
1) Kapesní atlas hub - Příhoda Antonín 2) www.naturfoto.cz
3) cs.wikipedia.org

Foto: Jaroslav Malý-www.naturfoto.cz