Škumpa orobincová - Rhus typhina

Patří do čeledi ledvinovníkovitých (Anacardiaceae) a může dorůst velikosti okolo 5 metrů.V literatuře se uvádí, že jako škumpa ocetná byla nazývána dříve podle toho, že se její plody používaly k zesílení octa.

U nás je škumpa často vysazována jako okrasný strom do zahrad a městských parků, ale bohužel se dá najít i ve volné krajině, kde ji nejspíš někdo vysadil, za neznámo jakým účelem. Na těchto místech, kde není okolí udržované, se ze škumpy stává invazní rostlina, která brzy zabere celé okolí. I přesto, že se škumpa řadí mezi rostliny invazní, rozhodně není tak známá jako například křídlatka (Reynoutria) či bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Vlastnosti invazních rostlin však má. I v zahradě se škumpa rychle rozrůstá. Pokud je pod škumpou udržovaný, v dnešní době moderní anglický trávník, škumpa nemá možnost, aby se rozrostla. Pokud ale vysadíme škumpu tam, kde bude tráva sekána jen několikrát za rok nebo vůbec, budeme překvapeni jak rychle roste. Škumpa se množí pomocí kořenů a semen, takže za několik let mohou pod matečným stromem vyrůst desítky i stovky mladých rostlin. Nejjednodušším a zároveň nejekologičtějším způsobem likvidace, je likvidace mechanická, ale ta bohužel většinou nestačí. I přesto, že celý porost vykácíme, brzy se objeví nový. Proto je nutné použít i chemii.

Kromě rychlého růstu má škumpa ještě jednu vlastnost, která z ní dělá potenciálně nebezpečnou rostlinu. Celá rostlina je totiž jedovatá. Mohou za to polyfenolické látky zvané urushioly, které jsou přítomny zejména v bílém latexu, který rostlina roní při poškození. Urushioly jsou silnými alergeny a kontaktními jedy. Ve styku s nechráněnou pokožkou vyvolávají dermatitidu, která se projevuje zarudnutím, vyrážkou, puchýři a kožními lézemi.

Ale na škumpě se dá najít i mnoho dobrých vlastností, které z ní dělají oblíbenou rostlinu. Jednou z nich je i její schopnost růst i tam, kde by většina stromů neměla šanci přežít. Díky jejímu exotickému vzhledu a červeně zbarveným listům, je stromem značně oblíbeným. Červeně zbarvenými listy se může škumpa chlubit ale jen na podzim, na jaře a v létě jsou listy zelené. I v zimě má škumpa zajímavý vzhled. Celou zimu až do jara na ní přetrvají květy i plody, které jsou opravdu velmi dekorativní. Mnohdy jsem viděl v zimě na škumpě strakapoudy, kteří vyzobávali její semena. Kromě pěstování škumpy za účelem okrasné rostliny, má i jiné využití. Dají se ní vyrobit i nejrůznější limonády a také dřevo se občas využívá, nejčastěji v řezbářství.

Škumpa je opravdu velmi pěkný a zajímavý strom, ale s jejím vysazováním bychom měli být opatrní, aby z ní nebyla za několik let obávaná invazní rostlina.