Nejen Astronomové bijí na poplach. Nesviťme pánu bohu do oken!
První komu začalo neuvážené svícení vadit byli astronomové – obloha byla čím dál tím světlejší a slabé hvězdy bylo čím dál tím horší spatřit. Další kdo si všimli, že je něco v nepořádku byli biologové. Hodně živočichů jsou noční tvorové a nepřirozené světlo jim úplně zmátlo biorytmy. Nejlépe pozorovatelné změny v ekosystému jsou v hmyzí populaci, která je místy doslova decimována. To lze někdy vidět na hromadách mrtvého hmyzu v nesprávných lampách. Některé druhy dokonce téměř vymizely – kdysi tak hojné jepice nebo světlušky dnes již běžně téměř nenajdete. V neposlední řadě rušivé světlo ovlivňuje také člověka a u mnoha lidí může být právě nedostatek tmy důvodem poruch spánku. Objevily se také teorie, že se nedostatek tmy při spánků může částečně podílet na vzniku rakoviny a obezity. Důvodem je hormon melatonin, který je jedním z nejúčinnějších antioxidantů a právě ten se vytváří pouze při dostatečné tmě. Důvodem teorie že rušivé světlo může přispívat k obezitě je fakt, že odedávna se naše tělo řídí střídáním dne a noci, světla a tmy a v létě kdy bývá světlo déle, se tělo předzásobuje na zimu, naopak při kratších zimních noci ze zásob čerpá. Při dnešním neuváženém osvětlování je tak prakticky po celý rok léto…
Zhasneme všechny lampy? V žádném případě! Jen jde o to, aby světlo z reflektorů směřovalo pouze tam kam má. Toho lze dosáhnout například vhodnou konstrukcí svítidla nebo cloněním. Zdálo by se, že když se lampa takto zacloní, bude se muset automaticky zvýšit její příkon a tím i její spotřeba – opak je pravdou! Pokud lampa není správně cloněna, a část světla nám jde z reflektoru přímo do očí, naše zorničky se automaticky stáhnou a my vidíme hůř obdobně jako ve dne při pohledu do protislunce. Naopak při vhodném clonění se zorničky rozšíří a my při stejné úrovni osvětlení vidíme lépe, což následně umožňuje i snížení intenzity osvětlení a výkonů samotné výbojky, což pak všichni poznáme ve své kapse. A že to není úspora nijak malá dokládají některé studie, kdy by se v ideálním případě mohly provozní náklady snížit až 4x!!!
Z typických příkladů nesprávného svícení můžeme jmenovat například v našich městech tak často používané svítidla tvaru koule nebo staré pouliční lampy s vypouklými skly, naopak ze správných příkladů nové lampy s vodorovnými skly a prakticky každou lampu kterou v noci nevidíte, ale vidíte jen to co je pod ní.
Problematice světelného znečištění se věnují například Instantní astronomické noviny www.ian.cz, kde lze v rubrice O svícení nalézt mnoho správných i nesprávných příkladu, dále pak na stránkách svetlo.astro.cz můžete nalézt dobrý rozcestník s mnoha kvalitními odkazy a na závěr je také nutno připomenout zákon číslo 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, který částečně řeší i problematiku světelného znečištění.
autor:
Diskuze k článku „Nejen Astronomové bijí na poplach. Nesviťme pánu bohu do oken!“