Bílá smrt číhá v mořích!

Jedná se o ŽRALOKA BÍLÉHO (Charcharodon carcharias) zvaného lidožravý. (Mapa ukazuje jeho nejčastější výskyt ve Středomoří). Je to nejdokonalejší predátor vodní říše. Žraloci spolu s rejnoky a chimérami patří do řádu PARYBY (Chondrichthyes). V současnosti známe 370 druhů žraloků. Mnohé tu byly již před 100 miliony lety. Žraloci nejsou pouze ve vodách mořských,vyskytují se dokonce v řekách(!). To ovšem neznamená,že by se dostali např.do Labe. Obývají spíše pásma tropická,subtropická až mírná. Bývají např.v Zambezi,v řekách Indu a Ganga , Orinoku, Mississippi, Amazonce aj. Za jediné sladkovodní jezero jimi obývané se považuje Lago de Nicaragua. Různí sladkovodní centimetrové žralůčky můžeme vidět i v akváriích po celém světě.

Jejich tělo netvoří kosti, ale chrupavky. Některé druhy mají pevné hřbetní trny. Jejich kostra je mnohem pohyblivější, než kostra ryb. Kůže většiny paryb sestává z tisíců plakoidních šupin. Jejich nejširší část směřuje vně, tím vytváří hrubou strukturu. Žraloci jsou vybaveni Lorenziniho ampuly-póry napojenými na nervová zakončení a vnímající elektrické impulsy ostaních živočichů. Jsou umístěny na rypci. Jejich zuby neustále dorůstají. Kromě toho paryby nemají žádný vzduchový měchýř. jeho funkci nahrazují játra, která obsahují několik set litrů oleje. Právě tento olej je předmětem zájmu lovců žraloků, neboť se zpracovává na mýdlo, kosmetiku, léky apod.

Některé druhy žraloků jsou zapřísáhlými vegetariány. Např. žralok obrovský(Rhyncodon typus) má tak velkou tlamu, že by se do ní vlezli 3 lidé. Žraločí sevření někdy dosahuje síly až 3 tun na 1 cm². Je to, jako by vám na palci stály 3 auta. Tento druh se ale živí planktonem (naštěstí). Je to takový mírumilovný obr. Dalším je žralok veliký(Cetorhinus maximus). Bývá dlouhý 8-10 m a chlubí se metrovými žábrami.

U žraloků probíhá oplození vnitřní. Někteří mívají až půlmetrová vejce. Některá silná embrya pojídají ta slabější.

Kde, jak a na koho nejvíce útočí.

Jejich útoky zaznamenává Internationa Shark Attack File (ISAF) Žraloci útočí na lidi zespoda. Rádi útočí na surfaře, protože připomínají jejich oblíbenou kořist-tuleně. Tito lidé tvoří až 55% napadených.

Nejvíce tragédií se odehrává na pobřeží kolem Ameriky, Austrálie a Jižní Afriky. V Evropě sice není takové riziko ohrožení, ale opatrnosti není nikdy dost. Vyskytují se několik km od pobřeží(většinou 3-5km), takže pokud si vyjedete v oblastech (viz mapu) ne volné moře, může nečekaný útok žraloka přijít. Jen ve Středozemním moři žije 47 druhů žraloků.

Aktuální zpráva z Chorvatska

V MS Dnes vyšla zpráva o výskytu žraloka bílého nedaleko pobřeží Jadranu. To zprávu vydala před několika dny CTK. Toto zvíře bylo spatřeno nedaleko Instrijského ostrova, poblíž města Pula a nedaleko ostrova Krk. Poprvé byl žralok viděn 21 června jedním z potápěčů zhruba 20 metrů od břehu. V těchto končinách je tento výskyt vzdáleností. Problémy s ním mají především v Americe a Austrálie. Pokud tedy budete dodržovat pokyny na tabulích umístěných na plážích - nebudete se příliš vzdalovat od břehu, je Jadran z tohoto hlediska bezpečný.

Pevně doufám, že budete opatrní a přeji vám, aby se vám dovolená vydařila.