CHKO Pálava

Význam

Tato CHKO, biosférická rezervace a rezervace Unesco, patří k našim nejvýznámnějším chráněným územím. Je významné nejen z přírodovědného hlediska, ale i kulturního. Stojí v něm dva významné zámky, Valdice a Lednice. Nedaleko je také významné archeologické naleziště (Dolní Věstonice). Za zmínku stojí i významné naleziště fosilií mořských měkkýšů a jiných mořských živočichů. Jedná se o lokalitu Kienberg a Mušlov. Důkazem důležitosti ochrany tohoto území je i skutečnost, že se zde na malém území nachází poměrně velké množství maloplošných chráněných území.

Přírodní poměry

CHKO Pálava se rozkládá od Znojma až na hranice s Rakouskem. Přírodní hranici tvoří řeka Dyje, která protéká na okraji tohoto krásného místa na jižní Moravě. Okrajově CHKO Pálava zasahuje i do dyjsko-svratecké nivy, která byla v minulosti radikálně pozměněna výstavbou novomlýnských nádrží.

Asi nejznámější částí tohoto území jsou Pavlovské vrchy, které představují nejzápadnější výspu Karpat. I když jejich nadmořská výška není nijak závratná (400 - 600 m.n.m.) tvoří významnou dominantu jinak ploché jižní Moravy. Před 16 miliony let tyto vrcholky oblévalo moře, které napomohlo vzniku geologicky zajímavých míst. Po nějaké době, asi milion let, došlo k poklesu východní části. Ta se pak stala součástí tzv. Vídeňské pánve, která byla zalita tropickým mořem. Později v důsledku horotvorných činností Ztratila vídeňská pánev spojení se světovým oceánem a stala se vnitrozemským brakickým mořem. Chladné klima doby ledové mělo za důsledek zvětrávání druhohorních vápenců a dalo za vznik krásným vápencovým věžím.

Podnebí na Pálavě můžeme považovat za teplé a suché. Největší srážkové úhrny území zaznamenává v červnu a nejmenší v lednu. Obrazem členitosti a geomorfologického vývoje a podnebí je na tomto území velmi rozmanitá fauna i flóra.

Flora

Nejen z ochranářského hlediska je významný výskyt endemických, reliktních a exklávních druhů. Na skalách Děvína nad Soutěskou roste například reliktní písečnice velkokvětá, lomikámen vždyživý nebo starček celolistý či vojštítek hladký. Mezi relikty lze zařadit i ovsíř stepní, kterého můžeme nalézt na západním svahu Šibeničníku. Na Pálavě rostou mimo reliktních druhů i kontinentální druhy, které se k nám rozšířily z Ruska a Asie. Patří mezi ně především violka obojaká, ostřice úzkolistá, žluťucha smrdutá, kozinec rakouský nebo smldník alsaský. Od jihu se pak k nám dostala tařice horská, třemdava bílá, pryšec sivý menší, orsej blatoucholistý, kamejka modronachová, len tenkolistý, tolice rozprostřená, kuřička svazčitá, kuřička brvitá, paprska velkokvětá, drnavec lékařský, dub pýřitý, devaterka poléhavá, maceška nejmenší, ožanka horská. Pálava patří k nejseverněji položeným místům, kde se tyto rostliny vyskytují. Z oblastí na sever od Černého moře se až na Pálavu dostal třeba kručinkovec poléhavý, kručinkovec poléhavý, kosatec nízký, kosatec písečný, bezobalka sivá, sinokvět měkký, len chlupatý nebo šalvěj habešská. ze středoevropské fóry lze jmenovat například na vápencových skalách se vyskytující macešku suťovou pravou,či lesní oměj vlčí mor, kyčelnici devítilistou, dymnivku nízkou, jaterník podléšku, nebo ostřice chlupatou. Vyskytují se zde i slanobytné rostliny, mezi které patří slanorožec rozprostřený, solnička rozprostřená nebo jitrocel přímořský. Nesmime zapomenout ani na hvozdík Lumnitzerův pálavský, který je zdejším endemitem.

Fauna

Rozmanitost fauny, stejně jako rozmanitost květeny, je rozhodující měrou způsobeno přírodními podmínkami, a to jak přítomností vápnitého substrátu, tak na české poměry výjimečně teplým a suchým podnebím. Významnou úlohu hraje přitom poloha Pavlovských vrchů na hranici dvou zoogeografických provincií - panonských stepí a středoevropského listnatého lesa.

Mezi nejvýznamnější druhy fauny vyskytující se na Pálavě patří slanomilné druhy, žijící na slaniscích, která zde zůstala ještě z dob moře. Stejně jako u některých rostlin, tak i u zvířat lze říci, že Pálava je nejsevernější lokalitou jejich výskytu. Díky jedinečnosti tohoto území zde jsou i druhy, které jinde v České republice nenajdete. Jedná se například o housenice pilatky, které jsou vázány na výskyt kosatce nízkého, nebo o housenky žluťáska úzkolemého, které dávají přednost výhradně kozinci rakouskému.

Skalní lomy a jeskyně jsou typické domovy především pro vrápence a netopýry - kriticky ohrožený vrápenec malý, dále netopýr velký, netopýr brvitý, a netopýr řasnatý. Pálavské lokality s výskytem netopýrů a vrápenců patří k nejvýznamnějším v České republice. Na skalách a v lomech zde hnízdí druhy, které se v poslední době stahují do blízkosti lidských sídel jako je rehek domácí, rorýs obecný, konipas bílý, nebo třeba poštolka obecná. Také zde bylo zastiženo 3-5 hnízdících párů výra velkého. Významné je i zimování vzácného zedníčka skalního.

Nejtypičtějším biotopem Pavlovských vrchů jsou skalní stepi a krasové lesostepi se svou typickou faunou i flórou. Z kriticky ohrožených druhů se zde vyskytuje například jasoň dymnivkový, kudlanka nábožná, ploskoroh pestrý nebo někteří střevlíci. Tyto oblasti se mimo jiné vyznačují i masovým výskytem sarančí a kobylek. Poměrně hojně se zde vyskytují oba naše druhy otakárků, drvodělka fialová a žahalka žlutá. Z vyšších živočichů lze zde zahlédnout ještěrku zelenou, užovku hladkou. Lesostepní křoviny jsou pak hojně osídleny ptactvem. Jmenujme například pro zdejší krajinu typickou pěnici hnědokřídlou, ťuhýka obecného, nebo zde hojného, jinak kriticky ohroženého strnada lučního. Ze savců se zde vyskytuje například bělozubka bělobřichá, nebo sysel obecný.

V teplomilných doubravách lze zahlédnout lejska bělokrkého, žluvu hajní, pěnkavu obecnou nebo strakapouda prostředního. Díky nadměrnému stavu vysoké zvěře, díky kterému dochází k degradaci rostlinných společenstev se zde v hojném počtu objevuje chrobák vrubounovitý (je zde největší populace v Čechách), jehož larvy se vyvíjejí v trusu kopytníků, dudek chocholatý. Neobyčejně silná je zde i populace káně lesní, jestřába lesního, včelojeda lesního. Mílovický les je patrně poslední Českou lokalitou výskytu kriticky ohroženého hnědáska osikového.

Tradičně vysoká je druhová rozmanitost v lužních společenstvech, od bezobratlých, kteří se vyskytují v četných tůních až po obratlovce. Za zmínku stojí například žábronožka sněžní, nebo druhy, které se vyvijejí v tůních, ale v dospělosti žijí na souši z hmyzu například, chrostíci, jepice, vážky, komáři, z obojživelníků pak kriticky ohrožený čolek velký, skokan krátkonohý, hojná je zde rosnička zelená Na březích Dyje lze najít ohryzy bobra evropského. V řece pak lze nalézt některé kriticky ohrožené mlže a ryby. Ve zdejších lužních lesích hnízdí luňák hnědý, pokouší se o to i orel mořský, který zde pod Pálavou přezimuje. Mezi významné ptáky dyjské nivy patří i cvrčilka říční, žluva hajní, lejsek bělokrký. Také bychom neměli opomenout výskyt mravence Liometopum microcephalum, který si staví hnízda v kmemech mohutných dubů letních.

Zajímavou faunou, především bezobratlými, se může pochlubit i zdejší slanisko. Prokázán je výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů. Slanisko u Nesytu je jednou lokalitou v ČR, kde se vyskytuje ploštička slanomilná, dva druhy střevlíků a jeden druh sarančí.

Na Pálavských rybnících pravidelně hnízdí například zvláště ohrožený chřástal vodní, konipas luční, rákosník velký, sýkořice vousatá, cvrčilka slavíková, kopřivka obecná, moták pochop, moudivláček lužní a některé potápky. Mimo to zde můžeme vidět hnízdit i takové ptáky jako je žluva hajní, krutihlav obecný, pěnice vlašská, lejsek šedý, slavík obecný, ťuhýk obecný nebo vzácný chřástal malý. K rybníkům neodmyslitelně patří i obojživelníci, kteří se zde pravidelně rozmnožují.

V zemědělské krajině lze zahlédnout křepelku, koroptev nebo také skřivana polního, který zde hnízdí. Neodmyslitelnou součástí Pálavské zemědělské krajiny je i ohrožený křeček polní. Na vinících, kterých je na jižní Moravě velké množství, lze potkat hrdličky divoké či konopky obecné nebo bělořita šedého. Na okrajích polí lze pozorovat černohlavého nebo kriticky ohroženého strnada lučního. Někteří ptáci také hnízdí v sadech. V této oblasti můžeme spatřit i největšího evropského motýla martináče hrušňového.

Jak je vidět z dlouhého výčtu ohrožených i méně ohrožených druhů fauny a flóry, jedná se o velice rozmanité území minimálně evropského významu, které je zapotřebí chránit

Vznik CHKO Pálava

CHKO Pálava vznikla v roce 1976. Od té doby dosáhla zařazení mezi biosférické rezervace a rezervace UNESCO.

Turistické trasy

V regionálním muzeu v Mikulově mohou turisté zjisti velmi zajímavé informace o přírodě, historii oblasti a dějinách vinařství. Dalším významným bodem je Archeologické muzeum v Dolních Věstonicích, odkud pochází známá Věstonická Venuše. CHKO Pálava nabízí množství zajímavých nenáročných turistických tras krásnou přírodou.

Správa

Adresa: Náměstí 32, Mikulov, 692 01 Telefon: +420 519 510 585 Fax: +420 519 511 130 Email: Webové stránky: www.palava.cz

zdroje:
www.palava.cz

Chaty a chalupy na jižní Moravě