Separace a recyklace odpadů

Problém však představuje nedostatečná informovanost. Jako taková menší náplast se v televizi a jiných médiích občas objeví upozornění na nutnost třídění odpadů, tudíž většina z nás tuší, že by se odpad třídit měl. Já se vám však pokusím v tomto článku vysvětlit, proč se odpad nejen třídit má, ale musí.

Nejjednodušším typem třídění je separace přímo u nás doma. Taková domácí separace je vskutku vcelku snadná. Problém nastává ve chvíli, kdy s odpadem dorazíme ke kontejnerům. Otázka: "Kam patří který druh?" je v oné chvíli více než na místě. Odpad námi roztříděný putuje do sběrných dvorů, nebo na skládku. Na sběrných dvorech je tento odpad sice, v případě, že se předpokládá jeho další využití, znovu roztříděn, ale většinou pouze za využití průmyslových technologií - ruční třídění je spíše ojedinělé. Odpad komunální, který putuje dále již pouze na skládku, třídění nepodléhá a je ukládán do půdy do bezpečnostních kazet na konkrétní několikaleté období.

Protože náš stát prozatím není dostatečně technicky ani ekonomicky vybaven pro využívání odpadů k získávání energií, je separace a následná recyklace odpadů a jejich opětovné využití skutečně nezbytné, nechceme-li být v budoucnu zavaleni horami rozkládajícího se materiálu, pro přírodu i pro nás jen těžko přijatelného.

Jak tedy odpad třídit?

Jak jistě většina z nás ví, každý kontejner má svoji příslušnou barvu nebo označení, a je určený na určitý základní typ materiálu. Popišme si nyní každý kontejner zvlášť.

Kontejner na papír
Statistiky uvádějí, že na jeden dům, kde žije 40 rodin připadne ročně zhruba 6 stromů ne-li více. Tento údaj je třeba pečlivě zvážit, před spotřebou a každým vyhozením jakéhokoli papírového materiálu. Je skutečně nutné používat denně, týdně,... takové množství papírů? To jsem však zaběhla někam zcela jinam.

V případě, že chceme vyhodit jakýkoliv papír, měli bychom si rozmyslet, kam jej vyhodíme a proč, případně zda není možné jej opětovně nějakým jiným způsobem využít ku našemu prospěchu.

Kontejnery na papír jsou označeny modrou barvou a někdy i stručným a jasným popiskem "kontejner na papír". Rozlišujeme tři možné varianty papírového odpadu v závislosti na jeho žádanosti pro jeho případnou recyklaci. Nejvíce žádaným papírovým materiálem jsou lepenka, karton a noviny. Mezi méně žádaný materiál patří potom časopisy a jiný materiál s povrchovou úpravou. Nejméně žádaná je papírová směska, zejména letáky. Papírový odpad mnou zde vyjmenovaný se do kontejnerů na papír tedy házet smí.

Oproti tomu kontejnery na papír NEJSOU URČENY NA znečištěný papír (mastný,..), brusný papír, kopírák, pauzovací papíry, papíry s tuhou povrchovou úpravou a papíry zdobené kovovými a jinými potisky. Recyklace těchto materiálů je nevýhodná z mnoha hledisek a proto se neprovádí.

Kontejner na plasty
Množství plastových odpadů na území našeho státu nestále narůstá. Tento dobře skladovatelný a různými způsoby použitelný materiál zaplavuje regály obchodů a naše domovy. Zní to poněkud nadneseně, bohužel však slovo "záplava" rozvoji a šíření plastů dobře odpovídá. Málokoho zajímá, a málokdo ví, že většina plastového odpadu nepodléhá recyklaci, neb převaha recyklačních firem, a tedy i linek, sběrných dvorů a podobně jeví zájem majoritně o plastové lahve, označované zkratkou PET lahve.

I přesto materiálem, který se smí vkládat do kontejnerů na plasty, označovaných žlutou barvou a popiskem, i nadále zůstává většina plastů, polypropylen, polyethylen, polystyren a již výše zmíněný polyethylen teraftalát neboli PET lahve.

Naopak PVC, pěnové plasty mimo polystyrénu, znečištěné plasty (kupříkladu plasty které dříve obsahovaly nějaké chemické látky), bakelit a plasty obsahující jiné druhy látek NEJSOU pro vložení do kontejnerů na plast URČENY.

S plasty můžeme mít ale i jiné problémy, než je jejich třídění. Například gumové hračky vyrobené z měkčeného PVC představují velké nebezpečí pro naše nejmenší. Vyrábí se totiž z látek zvaných ftaláty, které se snadno rozpouštějí v tucích. Žužláním, cucáním a podobně se uvolňují do slin dítěte, a následně putují do jeho náchylného a pouze nedostatečné obrany schopného organismu, kde se dále rozkládají. K jejich metabolickému odbourání dochází až v játrech dítěte, čímž se játra silně poškozují. Po čase jsou vyloučeny ledvinami, které se tímto rovněž silně poškozují.

Kontejner na sklo
Převažující barva kontejneru na sklo je bílá. Můžeme se však setkat také s barvou zelenou.

Sklo je bohužel, i přes svou velmi dobrou využitelnost a recyklační potenciál, stále více nahrazováno plasty. Do kontejnerů na sklo se smí vkládat skleněné obaly - barevné i bílé. Někde je ještě možno vidět kontejnery rozdělující bílé a barevné sklo. I ty je samozřejmě možné využít, záleží na zavedeném platném systému sběru dané obce. Dalším materiálem, který je možno vkládat do kontejnerů na sklo jsou potom veškerá tabulová skla.

Do kontejnerů na sklo JE ZAKÁZÁNO kvůli nemožnosti recyklace VKLÁDAT sklo znečištěná, automobilová skla a skla drátovaná nebo jinak mísená s dalším materiálem.

Kontejner na komunální odpad
Do kontejnerů na komunální odpad je možné vkládat v podstatě cokoliv, co není považováno za odpad nebezpečný. Jako nebezpečný odpad jsou dle zákona vnímány baterie, galvanické články, akumulátory, chladicí a mrazicí zařízení, elektrotechnika, zářivky, některé oleje a mnohé další. Jednoduše pokud si nejste jisti, zda odpad, který se chystáte vyhodit, nespadá pod odpad nebezpečný, raději jej do kontejneru na komunální odpad nevhazujte.

Pro svoz nebezpečného odpadu má každá obec stanovený určitý systém, který je povinna zajistit minimálně mobilním svozem nebezpečného odpadu jednou ročně. Navíc je každá obec povinna zajistit pro občany místo, kam mohou nebezpečný odpad odkládat. Kontejner na komunální odpad se označuje nejvíce černou nebo červenou barvou.

Kontejner na biologický odpad
Do těchto kontejnerů označených zelenou barvou je možno vkládat především odpad pocházející z našich zahrádek ale také z domácností. Z domácností jsou to například některé nevyužité chemicky neznečištěné zbytky jídla, sáčky od čaje aj. Bohužel nebo možná spíše bohudík se tyto kontejnery v České republice příliš nevyskytují. Nejlepší odstranění a zároveň využití těchto odpadů totiž představuje jejich kompostování.

Dalšími druhy kontejnerů jsou například kontejnery na baterie, hliník a další, které se však na území našeho státu vyskytují pouze ojediněle nebo spíše výjimečně.

Značení výrobků pro potřeby separace a recyklace, odstranění

Každý průmyslově balený výrobek je ze zákona povinně označen buďto písemným nebo číselným kódem.

V písemných kódech se, přiznávám, příliš nevyznám. Mohu tak uvést pouze některé příklady číselného označení obalů - materiálů, které se vyskytují na trhu nejčastěji a představují tak při řešení otázky, co patří do kterého kontejneru, ten největší problém.

Odpad	označení	číslo
Papír	PAP	22
lepenka	PAP	20, 21
sklo - bílé	GL	70
sklo - zelené	GL	71
sklo - hnědé	GL	72
hliník	ALU	41
dřevo	FOR	50
polypropylen	PP	5
Polyethylentereftalát	PET	1

Tato označení slouží ke snadnému zavedené systému identifikace obalových materiálů v Evropské unii.

Písemné označení je představováno velkými tiskacími písmeny, kde například PAP označuje papír, PE polyethylen, PET polyethylen tereftalát, PP polypropylen, PVC polyvinyl chlorid, ALU hliník. V případě, že se jedná o kombinovaný materiál, se na počátku označení vždy kombinovaný obal a poté lomítko, za kterým je uveden materiál hmotnostně převažující. Zjednodušeně tedy: kombinovaný obal/materiál hmotnostně převažující. Nakládání s nebezpečnými obaly musí být navíc označeno písemně.

Doufám, že jsem vám alespoň částečně objasnila problematiku separace a recyklace odpadů. Důležitost obou těchto činností je nevyvratitelná, ale v první řadě je nutné pamatovat na nezbytnost předcházení vzniku odpadů a jejich minimalizace. Jen při uplatňování všech těchto zásad můžeme z tohoto pohledu žít alespoň do jisté míry v souladu s okolní přírodou.