Přikrmování zvířat v zimě

Sušený hmyz, semena a lojové koule pro ptáky

Někteří letci u nás přečkávají zimu, jiní k nám naopak přilétají z chladnějších severských oblastí. S přikrmováním je vhodné započít již na podzim, kdy se množství volně dostupné potravy snižuje a ptáci se tak mohou pozvolna naučit létat do našich krmítek.

Většina ptáků jsou hmyzožravci a proto bych doporučila alespoň občas zajít do obchodu s rybářskými potřebami nebo do specializovaných zverimexů a zakoupit jim zde hmyz. Ten by měl být nejlépe sušený. Ptákům tak dodáme dostatečné množství energie a zároveň si můžeme být jisti, že se na Vaše krmítko bude stát fronta. Toto ale není možné pro většinu lidí praktikovat po celou zimu, jelikož se jedná o finančně náročnější variantu.

Typickým zdrojem potravy pro ptáky jsou i semena. Větším druhům ptáků můžeme nabídnout i třeba nevyloupaná semena slunečnice, jejich zobáčky si s rozlousknutím této dobroty hravě poradí. Menším ptáčkům jako jsou sýkorky a červenky je vhodné přidat například proso nebo směs pro andulky, jež zakoupíme v každém obchodě pro zvířata. Velmi známé a u opeřenců jsou také oblíbené lojové koule. Ty jsou vlastně směsí vyškvařeného tuku smíchanou se semeny, strouhankou, krupicí apod. Mezi semena jim můžeme čas od času přisypat také trochu krupice nebo rozdrcených ovesných vloček. Jídelníček ptáků můžeme obohatit nejrůznějšími druhy ovoce, popřípadě bobulí jeřabin, černého bezu, hlohu nebo rakytníku. Velkým obohacením stravy je především u sýkorek oblíbená slanina. Další možností je odpad vznikající při úpravě obilí. Tomu se říká zadina a dostanete ho zdarma v takřka každém zemědělském podniku, stačí se jen zeptat.

V mrazech ptákům vodu

Nezapomínejte ani na to, že v období mrazů mají ptáci problém i s hledáním vodních zdrojů. Proto nepohrdnou troškou čerstvé nezamrzlé vody z kohoutku. V žádném případě jim však nepodávejte vodu balenou, a už vůbec ne perlivou či s příchutěmi.

Pro králíky, zajíce i vysokou větvičky

Zvířata žijící v lesích nebo na loukách také rádi v zimě přijmou vaši pomocnou ruku v podobě pestřejší nabídky žrádla. Všichni víme, že myslivci se v zimě starají o doplňování krmelců senem. Zvířatům však můžeme i my donést nejrůznější druhy usušených větviček stromů, keřů a bylin. Pro pocit zasycení a doplnění výživných látek se hodí například suché větvičky maliníku, dubu, lípy nebo vrby, osiky či kopřivy. Zajíci a králíci velmi rádi ohlodávají čerstvé větvičky. K tomuto účelu můžeme využít třeba roští, které zbylo při podzimním prořezávání ovocných stromků na naší zahradě.

S kaštany, žaludy a bukvicemi opatrně

Na podzim je velmi vhodné sesbírat popadané plody stromů jakými jsou žaludy, kaštany či bukvice a dávat je na jedno určité místo v lese nebo na jeho okraj tak, aby si zvířata zvykla, kam si pro ně mají přijít a my je mohli tichounce z povzdálí pozorovat. Tyto plody dodají zvířatům dostatek energie k přečkání zimních měsíců. Pozor ale na množství předkládaných žaludů a kaštanů. I tady platí, že všeho raději s mírou. „Je třeba upozornit na to, že pokud se ve Vaší oblasti vyskytuje zvěř dančí, nesmí se předkládat naráz větší množství kaštanů. Obsahují totiž velké množství saponinových látek, které působí na trávení zvěře negativně, při nadměrném množství dokonce i toxicky. Daňci jsou velice hltaví a umí spořádat opravdu velké množství potravy, což může v případě kaštanů vést až k jejich úhynu.

Výborné je ovoce a zelenina

Divoká zvířata milují ovoce a zeleninu, od hrušek a jablek počínaje, přes mrkev, jeřabiny a krmnou řepu, kukuřicí či hrachem pokračujíc, až po brambory (bez nestravitelných slupek) nebo siláž. Jsou pro ně nejenom výborným vitaminovým doplňkem, ale také především zdrojem vody. Myslivci také podávají zvěři kamennou sůl, která je pro ně důležitým zdrojem sodíku a chloru.

Zvěři a domácím zvířatům v ohradách dávat jen NAPROSTO SUCHÉ PEČIVO, nejlépe ovesné

Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves! Ostatní druhy obilí způsobují zvěři nadýmání a jsou naprosto nevhodné, což bohužel málo lidí ví.“ (zdroj: 2) „Stále častěji lidé suší pečivo, které následně dávají do krmelců. Zvěř pečivo bere ráda, ale zde je potřeba důsledně dbát na některá pravidla. Pečivo musí být naprosto suché. V žádném případě nedávejte zvěři pečivo s jakoukoli náplní nebo plesnivé pečivo! Taktéž je potřeba ho předkládat až když mrzne a neočekáváme oblevu. Velice rychle do sebe totiž natáhne okolní vlhkost a po požití zvěři způsobuje poruchy trávení a průjmy. Taková zvěř rychle zeslábne a často hyne. Nejlepší je předkládat ho v malém množství a častěji.“ (zdroj: 2)

Veverkám můžeme pod stromy nasypat nejrůznější oříšky (bez příchutí), semínka slunečnic, kousky jablek nebo mrkve. Veverky přežívají zimu především díky vlastním zásobám semínek, bukvic a oříšků nebo také hub, které si sami nasušily. Své úkryty mají buď v dutinách stromů nebo i vyhrabané v zemi.

Datel se v zimě živí především mravenci a včelami, které vyhrabává z jejich zimních stanovišť. Většinou je ale tak bojácný, že to vypadá, že našim případným příkrmem pohrdá.

Vodním ptákům malé kousky ne úplně tvrdého pečiva Vodní ptáky můžeme přikrmovat ne úplně tvrdým pečivem, to by jim mohlo poškodit trávicí ústrojí. Takovéto pečivo je také vhodné rozdrobit na menší kousky.

Veškeré krmivo, které zvířatům podáváte musí být buď čerstvé nebo v sušené podobě. Nikdy jim nedávejte to, co byste sami nejedli. Tím myslím hlavně plesnivé nebo jinak znehodnocené žrádlo. Zvířatům v žádném případě nedávejte čerstvé pečivo, suché těstoviny ani žádné kynuté výrobky. Jídlo dávejte nejlépe do krmelců či jiné suché místo ne na zem.

Zdroje informací:
1) www.zvirevnouzi.cz
2)www.priroda.cz
3)www.pomoczviratum.cz

Podrobněji o přikrmování zde na Příroda.cz
Zimní přikrmování zvěře
Labutě a kachny vyhledávají v zimě pomoc od dobrých lidí
Přikrmovat nebo nepřikrmovat zvěř a proč ji vlastně lovit?
Jak správně krmit ptáčky?
Zimní pomoc ptactvu