Skutečně se snižuje spotřeba pesticidů? Jak kdy a jak kterých

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin, ČR [kg účinné látky/rok]

V letech 2009 až 2013 probíhalo přípravné období, kdy se zemědělci měli připravit na fakt, že s účinností od roku 2014 vstoupí v platnost Směrnice č. 2009/128/ES přijatá Evropskou unií. V té se praví, že může-li zemědělec místo chemického postřiku pro ošetření rostlin a plodin použít látku vyrobenou na přírodní bázi, je povinen tak učinit. Do české jurisdikce byla implementována pomocí novely zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči (novela č. 199/2012 Sb.) a novou vyhláškou č. 205/2012 Sb.

„Zveřejněná data o spotřebě účinných látek na ochranu rostlin v ČR za rok 2014 plně potvrdila, že ČR nezvládla uvedení zásad Integrované ochrany rostlin do praxe. Povinnost profesionálních uživatelů nahrazovat chemické přípravky biologickými tam, kde je to možné, nebyla ze strany českých zemědělců vůbec reflektována. U kategorie přípravků proti plísňovým chorobám (tzv. fungicidy), u níž bylo možné bezodkladně toxické chemické přípravky nahradit zdraví zcela neškodnými přípravky na přírodní bázi, došlo loni naopak ke zvýšení spotřeby chemických přípravků o 7,6% ve srovnání s průměrem pětiletého přípravného období. V plném rozsahu se tak prokazuje fatální selhání ÚKZÚZ. Ten totiž vyvinul metodiku jdoucí na ruku chemické lobby a svou kontrolní činnost směřuje spíše na hledání padělků chemických přípravků, což také jistě prospívá chemickým koncernům, nikoli však zájmům obyvatel ČR. Zvážíme podání žaloby,“ říká předseda ABP David Palán Zatímco porovnání spotřeby z roku 2014 a průměru přípravného období nevyznívá nikterak slavně, v letech 2013 až 2014 lze meziročně skutečně pozorovat mírný pokles spotřeby. Otázkou ovšem zůstává, nakolik se na něm podepsal příznivý vývoj počasí. „Došlo k poklesu spotřeby ve všech kategoriích s výjimkou zoocidů a rodenticidů. Nárůst spotřeby zoocidů (insekticidů) je odůvodněn potřebou větší ochrany před škůdci vzcházejících polních plodin v důsledku zákazu moření osiv těchto plodin mořidly na bázi neonikotinoidů od roku 2013, které byly shledány jako příliš rizikové pro včely. K nárůstu rodenticidů došlo v důsledku kalamitního výskytu hraboše polního na řadě lokalit v roce 2014 na základě příznivých podmínek pro jeho množení,“ tvrdí mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. „Růst spotřeby zoocidů byl víceméně setrvalý bez ohledu na zákaz neonikotinoidů. A pokud se podíváme na 6,5procentní pokles používání fungicidů mezi lety 2013 a 2014, určitě se není čím chlubit, protože ve stejném období došlo v sousedním Polsku ke snížení spotřeby o 40 procent. Tedy příroda je mocná a poklesu může napomoci, ale úředník za to nemohl. Úředník zde spíše působí jako nejlepší prodejce, protože nárůst o 30 procent mezi lety 2009 a 2014 je potřeba ´ocenit´. Doufáme, že to dovozci nebrali doslova, protože to by se pak jednalo o jednoho z nejbohatších úředníků v EU,“ oponuje Palán.

Čísla téměř 5 a půl tisíce tun v průměru přípravného období nebo přes 5 tisíc tun loni v celkové spotřebě si není vždy jednoduché představit. Takže by mohlo napomoci malé přepočítání na něco, co kolem sebe vídáme. Pokud bychom naložili nebezpečné chemikálie určené k ochraně rostlin mezi lety 2009 až 2013 na kamiony, každý rok by jich jelo zhruba 269 a ty by vytvořily přes pět a čtvrt kilometru dlouhou kolonu. Loni jich bylo „jen“ něco přes 250, tedy kilometrů by bylo pět.

Ať tak či onak, jde o obrovský objem a především obrovský byznys. Můžeme se bavit o tom, že tyto prostředky jsou schváleny a mají předepsané postupy při použití. Nicméně představa, že se toto množství a nastříká na zemědělské produkty určené k jídlu, se jeví skutečně děsivá a alarmující. A je špatné, že proti tomu zodpovědné orgány dostatečně nebojují.