Co místo palmového oleje?

Bez palmového oleje jsme se v Čechách staletí obešli a potraviny bez něj dělat rozhodně lze. Například ve "smetanových" nanucích nahrazuje smetanu, v "máslovém" pečivu a sušenkách nahrazuje máslo, v masné kuchyni nahrazuje sádlo, v "čokoládových" polevách a pochoutkách nahrazuje kakaové máslo. Případně nahrazuje některé hydrogenované tuky, protože palmový olej je polotuhý i bez ztužování.

Nepřijde Vám ale, že potraviny poslední dobou nějak jinak chutnají? Palmový olej samozřejmě nechutná jako smetana či máslo a dohání se to pak smetanovým či máslovým aromatem. Je pak zvláštním paradoxem, když ochutnáte nanuky třeba i na Ukrajině a připomenete si některé chutě z mládí. České mlékárny mají problémy s odbytem výrobků kvůli ruským sankcím, a přestože mohou nabídnout rozhodně dost také té smetany, v obchodech kupujeme potraviny s palmovým olejem.

Trh je nicméně nastavený na nejnižší cenu a v době škrtů to platilo dvojnásob. Docházelo také k růstu DPH, ale prodejci avizovali, že cenu udrží. Palmový olej tak nakonec nacházíme dokonce ve složení "tradičních" potravin, které třeba i prostřednictvím tradičních českých značek produkují nadnárodní koncerny (například polomáčené sušenky s máslovou příchutí).

To jsou věci, které pobuřují běžné zákazníky. Ještě zajímavější je ale ekologická stopa. Palmový olej se vyrábí z plodů palmy olejové. Ta se ale pěstuje v tropech a jejím plantážím ustupují deštné pralesy. O svůj domov a zdroj obživy tak přicházejí například místní orangutani. Zdálo by se, že tak mají zajištěný alespoň lepší příjem místní lidé. Mnohdy i přímo korupce úředníků ale vede k likvidaci pralesa, který je přirozeným zdrojem obživy pro místní komunity. Ani náročná práce na plantážích ale nebývá rozhodně dobře placená, ostatně hlavním důvodem poptávky po palmovém oleji je jeho výrobní cena. K tomu se vyváží na tisíce kilometrů.

Používání palmového oleje v potravinách lze sotva zakázat. Teoreticky si zákazníci mohou více vybírat potraviny, které ho neobsahují. To dnes ale již prakticky není možné u běžných potravin, kde palmový olej běžně je. Vhodné by bylo ale například vložení přímo podmínek u značek české kvality na nepoužívání palmového oleje, protože i s palmovým olejem se jinak lze vejít do požadavku na obsah složek českého původu. U mnohých potravin jde o poměrně malý obsah oleje a jen haléřové rozdíly při použití původních kvalitních tuků.

Pokud již mají být u nejlevnějších potravin využívané rostlinné oleje, ať už je to tedy spíše ten český řepkový. K jeho ztužování (hydrogenací) se přistupuje kvůli konzistenci (držení tvaru jako máslo) a tepelné stabilitě (nasycené mastné kyseliny při smažení nejsou tak reaktivní při vyšších teplotách a nevzniká z nich tolik škodlivin). Důležité je stanovení limitu pro obsah transmastných kyselin, které jsou zdravotně problematické a měl by na ně platit ideálně zákonný limit (jako třeba v Dánsku, Rakousku, Švédsku, Švýcarsku a Islandu). Obecně lze také doporučit konzumaci potravin s nižším obsahem tuků a zejména nižší konzumaci smažených potravin.