Jaro objevů v Podyjí - orchideje na nových místech, desítky čolků a návrat potápky

Vstavač osmahlý – Droboučká orchidej dosud v Podyjí známá ze čtyř lokalit na suchých stráních a sušších částech údolních luk. Jeden z pravidelných návštěvníků Podyjí nalezl nově několik desítek kvetoucích kusů na louce Keple nedaleko Čížova. Jedná se pravděpodobně o nejsilnější současnou populaci v národním parku. Nález je o to hodnotnější, že tato kdysi bohatá květnatá louka byla v 80. letech minulého století rozorána a zmeliorována. Regenerace takto poškozených společenstev bývá velmi obtížná. Proto máme radost z faktu, že se na louce v posledních deseti letech postupně objevují různé citlivé a náročné druhy. Po upolínu evropském a prstnatci májovém je to tedy nyní vstavač osmahlý. Kosatec sibiřský – Na louce Keple ještě zůstaneme. Vyrostlo zde totiž nově hned pět nových trsů kosatce sibiřského. Doposud známe tři tradiční a dvě zřejmě již zaniklé lokality tohoto druhu v Podyjí. Louka Keple je tedy čtvrtou lokalitou. Navíc jde o další druh typický pro mokřadní louky, který se na ní objevil. Po dvou desítkách let šetrného hospodaření se louka zřejmě postupně rozpomíná na svou šťastnou předmeliorační minulost. Čolek velký – Ocasatý obojživelník, který je v posledních letech v centru zájmu zoologů. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně nejde o jediný druh, ale o skupinu několika navzájem velmi podobných druhů. Pro podporu populací velkých čolků vybudovala Správa NP Podyjí několik tůní. Výskyt čolků v tůních pravidelně sledujeme. Obvykle je úspěch, pokud se do síťových pastí přes noc chytí pět jedinců. Při letošní kontrole tůní na Klaperově potoce odborníci ve dvou nastražených pastech napočítali (a samozřejmě opět vypustili) na 80 jedinců velkých čolků. Prokazuje se tak účelnost budování těchto tůní. Potápka malá – Tato malinká „kachnička“, která ovšem nepatří mezi kachny, nýbrž mezi potápky, na Čížovsku občas vyhnízdí. Pozorování jsou však ojedinělá a poslední záznam pochází z roku 2003. Zpráva o úspěšném vyhnízdění jednoho páru potápek malých na Čížovském malém rybníce je proto velmi důležitá. Zvlášť pokud si jsme vědomi faktu, že i počty potápek malých zimujících na Dyji po roce 2000 klesly. Užovka stromová – Náš největší had bývá často přistižen v kamenných zídkách Šobesu, Devíti mlýnů či Nového Hrádku. Na osluněných skalnatých stráních nad řekou jej vzácně můžete potkat kdekoli až po Vranov nad Dyjí. Na plošinách dále od řeky jej však zastihneme vzácně. Na konci května však čerstvě naobědvaná užovka stromová přecházela silnici na příjezdu do Čížova. Tento záznam můžeme považovat za dosti ojedinělý. Prstnatec bezový – V Podyjí jedna z nejvzácnějších orchidejí. Letos opět vykvetly dva jedinci u popické kaple, kde jsme je několik let marně hledali. Rostlina vyhledává suché nízkostébelné trávníky a pastviny, zejména na kyselém podkladě. Má dvě barevné formy – s nachovými nebo bledě žlutými květy. Žlutá forma je v Podyjí častější. V Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky je zařazen do kategorie silně ohrožených. Střevíčník pantoflíček - V Podyjí se vyskytuje na dvou místech: nedaleko od Hardeggu a v lese u Hnanic. Hardeggská populace letos provedla výsadek až do příkopu silnice z Čížova do Hardeggu, kde mohli kvetoucí rostlinu obdivovat i procházející turisté. Zapalička největší – tento vzácný druh narušovaných půd příbuzný mrkvi patří dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR do kategorie kriticky ohrožených. Vyskytuje se roztroušeně pouze na jižní Moravě. Na nádvoří Nového Hrádku se letos urodila v nebývale vysokém počtu. Letos ale můžeme její bělostné paprskující květy zahlédnout i v horních partiích křížové cesty ze Znojma na Hradiště sv. Hypolita.

Lomikámen trojprstý – dle Červeného seznamu ČR zařazen mezi ohrožené druhy. V Podyjí se vyskytuje jen v extrémních polohách vápencových skal kolem Čížova a Lukova. Ojediněle byl nalezen na terasách na Hradišti u Znojma. Letos vykvetl poprvé trs lomikamene na skalce u silnice přímo před městskou bránou do Hardeggu.

Mochna skalní – tato vzácná bělokvětá mochna měla dosud v Podyjí pouze tři známé lokality. Na rakouské straně letos vykvetla v sousedství lomikamene trojprstého těsně u městské brány Hardeggu. Novou, čtvrtou českou lokalitu, od letošního jara známe na Lipinské louce.

Kakost měkký – dosud nepatřil do flóry národního parku. Jeho drobných růžových kvítků si letos povšimla vysokoškolská exkurze brněnských botaniků u cesty pod vinicí Šobes. Výčet rostlinných druhů Podyjí se rozrostl o další položku z Červeného seznamu, tentokrát kriticky ohrožený druh.

Prstnatec májový- Letos prokázal, že všechno zlé je pro něco dobré. Likvidace vyvráceného a polámaného dřeva z prosincové ledovky je časově velmi náročná. Proto se na slatinnou louku na Klaperově potoce dostali dělníci až počátkem dubna. Traktory odklízející dřevo vyjezdily v podmáčeném povrchu louky hluboké koleje. Rozježděná místa se ale později schovala pod záplavou květů orchidejí, které pojaly narušenou půdu jako vítanou příležitost k rozvoji. Plamének přímý – tento vzácný divoký příbuzný pěstovaných nápadně kvetoucích plaménků se roztroušeně vyskytuje v prosluněných partiích lesů národního parku. Není zvykem, že by se vydal na dalekou pouť až za humna vesnice. Přesto se letos objevil trs plaménku u okraje fotbalového hřiště v Hnanicích. Jde o druh nejen vzácný, ale také zvláště chráněný, proto nelze než vyslovit pochvalu pracovníkům obecního úřadu, kteří se při sekání obecního trávníku plaménku opatrně vyhnuli.