Nejlevnější elektřina

Za aktuální rychlé využití přebytků energie se v mezinárodním měřítku může dokonce platit, protože v sázce v nějakou chvíli může být stabilita třeba celé přenosové soustavy jednoho státu. V Německu přibývá fotovoltaických a větrných elektráren, které jsou nejvíce spojené s rozmary počasí a s rizikem přepětí v síti. Jejich instalovaný výkon je již nyní ale větší, než je spotřeba elektřiny v celém Německu. Česko se dosud využití této přebytkové energie jednoznačně brání. Cílem je zajištění stability vlastní sítě, vlastní zájmy prodávat přebytkovou elektřinu z uhlí (roční přebytek 17 TWh výroby nad spotřebou) a také ideologický odpor kladený využití obnovitelných zdrojů jako takovým. Ten je vyjádřený dokonce stavbou obřích transformátorů na hranicích s Německem.

Podle mého názoru rozhodně stojí za větší úvahu využití právě přebytkové elektřiny z Německa. Prakticky čistě může jít o elektřinu z obnovitelných zdrojů. Když tuhle elektřinu dokážeme vhodně využít, můžeme tak podíl obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie zvýšit, dokonce aniž bychom u nás vůbec nějaké další obnovitelné zdroje instalovali. Dá se tak dostát nejrůznějším požadavkům EU na podíl obnovitelných zdrojů, cílům ochrany klimatu, ale také třeba dodržení zákona na limitní znečištění prachem (při snížení dosavadní těžby hnědého uhlí). Finalizace české energetické koncepce může nést zadání, jak německou přebytkovou energii co nejlépe využívat.

O kolik přebytkové elektřiny z Německa vlastně jde? V číslech minulého roku jeho střední spotřeba je kolem 60 GW, ale instalovaný výkon ve fotovoltaice 36 GW a ve větru 33 GW. Přes své hranice za rok expedovalo přebytek 33 TWh. Přebytek bude do budoucna ještě mnohem větší, protože plány hovoří dokonce o instalovaném výkonu 60 GW ve fotovoltaice i ve větru. I když se bez stabilních uhelných zdrojů neobejde, jen v obnovitelných zdrojích za optimálních podmínek může přesáhnout celou svoji spotřebu. Při rekordním dni v loňském květnu s nimi dosáhlo pokrytí 74% své spotřeby elektřiny.

V Česku máme větší podíl stabilních zdrojů pro výrobu elektřiny. To nám dává prostor pro využití přílivů supervýhodné elektřiny, ať v relacích během dne, tak během roku. Spolupráce české a německé energetiky by tu byla nasnadě - je rozhodně výhodnější, než jen kladený odpor s obřími transformátory. Nabízí se buď využití přebytku sepnutím vyšší spotřeby elektřiny, nebo možnosti jejího skladování.

Již v dnešní době celkem dobře funguje spínání "nočního proudu". Cenově motivuje uživatele přesměrovat část spotřeby do nočních hodin, kdy je jinak spotřeba mnohem menší. V domácnostech jde například o sepnutí dobíjení akumulačních kamen (více než polovina spotřeby domácnosti) a bojlerů na teplou vodu (čtvrtina spotřeby domácnosti). V budoucnu se tímto způsobem bude dobíjet i více elektromobilů. Dostupné spínače levného proudu (HDO spínače) ale zrovna tak mohou i během dne umožňovat spouštění dalších spotřebičů s velkou spotřebou energie, například pračky a myčky.

Prostor je tu také pro plánované snížení výroby elektřiny z některých zdrojů. Zejména některé uhelné elektrárny dle ročního období a předpovědi počasí mohou omezit výrobu elektřiny, protože je možné očekávat příliv mnohem levnější energie z německého pobřeží. Dojde tak k úspoře ne neomezených (docházejících) zásob českého uhlí, splnění různých ekologických cílů a také k větší možnosti cenově výhodnějších nabídek energie koncovým spotřebitelům.

Odkazy:
Česko vyváží elektřinu ve velkém. Vyplácí se nám to? (Vladimír Wagner)

Německo vyrobilo 74 % své spotřeby elektřiny v obnovitelných zdrojích (Ekobonus.cz)

Německo prochází revolucí. Co máme dělat my? (Vladimír Wagner)