Šumavský chaos – Proč se Stínové vědecké radě pořád nelíbí návrh zákona o Šumavě?

A aby vám to čtení nebylo příliš dlouhé, prozradím vám konec celé anekdoty: Horní komora v prvním kole podpořila návrh skupiny senátorů, kteří chtějí Národní park Šumava (NPŠ) vymezit zákonem. Norma Senátem prošla navzdory kritice vědců, ekologů i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Už zase Šumava?

Psaní o aktuálním dění na Šumavě, to je téma, ze kterého dostávají mladí redaktoři osypky. Něco jako Černý Petr zkombinovaný s černými neštovicemi. Stačí neopatrná formulace věty nebo drobné porýpnutí, a už nad vámi krouží krkavci profesní sebevraždy. Čistě teoreticky, dle jakési ještě zcela nezapomenuté novinářské etiky, byste měli nezaujatě a nestranně popsat událost, na kterou existuje silně vyhrocený a bipolární názor. Jenže chyba lávky! Ono totiž stačí, že dáte řekněme té zelenější straně sporu prostor k vyjádření názoru, a už je z Vás aktivista a hanebný ochránce přírody, odpůrce pokroku, lesnictví, lokální zaměstnanosti, turistiky, regionálního ekonomického sebeurčení pošumavských obcí a kdoví co ještě. Někde by také mohli zveřejnit vaše odvážné fotky v převleku kůrovce, nebo snímek, na kterém přebíráte od lýkožrouta smrkového kufřík s penězi. A právě proto o Šumavě, kterou mám moc rád, píšu. Uvidíme.

Neslušný návrh

Dostal jsem se k tiskové zprávě Stínové vědecké rady Národního parku Šumava nesoucí název „Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava je plný skrytých výhod pro místní politiky a developery“. To mě přirozeně zaujalo. Ne, že bych sám právě plánoval stavbu hotelu nebo otevření sjezdovky, ale přišlo mi, že v médiích se o Šumavě píše jen, když je tam někdo známý uvázaný ke stromu. A jinak je až podezřelé ticho. A dočetl jsem se, že „Skupina senátorů pod vedením Pavla Eyberta a Tomáše Jirsy z ODS předložila na schůzi Senátu návrh zákona, který by prakticky zrušil ochranu přírody na Šumavě a postavil ji zcela na roveň podnikatelským aktivitám.“ A to je panečku síla. Se svou vrozenou nedůvěrou k politikům jakékoliv strany jsem tedy začal pátrat, omluvte prosím mou neznalost, kdo jsou pánové Eybert a Jirsa.

Senátoři, co mají rádi zelenou

Mgr. Pavel Eybert je starostou Chýnova (v okrese Tábor), senátor Parlamentu ČR, Místopředseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a mimo jiné také Člen představenstva Společnosti pro rozvoj silniční dopravy. Ing. MBA Tomáš Jirsa je rovněž senátorem, a také starosta Hluboké nad Vltavou. Chvilku jsem zvažoval, jestli je vůbec vhodné utahovat si z českých senátorů, ale stačilo si pročíst několik článků v „revue pro pravicovou politiku – Pravý břeh“, pod kterými jsou tito pánové podepsaní, a hned mi bylo lépe u srdce. Tito pánové si evidentně dělají legraci z nás, a ještě se u toho královsky baví!

Pan Eybert hovoří o nezbytné záchraně usychajících lesů, bezprecedentních rozhodnutích bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, jejichž výsledkem byla devastující kůrovcová pandemie, pochvalně se vyjadřuje o zákrocích Jana Stráského v potlačování kůrovcové kalamity, a potřebě pokračování její likvidace. Snažně volá ke svým čtenářům podtitulkem „Zabraňme pokračování zelené demagogie“ a ptá se, „jak mají živočichové žít v lese, který prakticky neexistuje?“. Pak přichází dramatická popisná část: „Na holinách dojde ke změnám mikroklimatu, změnám v druhu živočichů, rostlin, k rychlejšímu proudění vzduchu. Zelená střecha Evropy má dnes již spoustu děr. Nepřipusťme další!“ která vrcholí zvoláním: „Zdržme se proto dalších „pseudoekologických“ experimentů.“

Ač jsem v dětství odkojen pohádkami bratří Grimmů, takovou dávku uvědomělých emocí jsem skutečně nečekal. V případě popisu článků pana Jirsy by to už bylo nošení kůrovcem napadeného dříví do lesa. Ten kritizuje rozvratnou činnost nikým nevolených a nezvolených nevládních organizací /Zdravím Hnutí Duha! / a upozorňuje, že: „Všichni vidíme tragické následky, které filosofie divočiny či bezzásahovosti šumavské krajině přináší“ a také že „že divočina v pojetí Strany zelených a Hnutí DUHA se rovná tisíce hektarů zdevastovaného lesa, miliony zbytečně uschlých smrků a zničení původních pralesních zbytků.“

Tak je to vlastně najednou jasné! Senátoři (je jich prý kolem dvacítky), vedení svým svědomím, se hodlali zasadit o ochranu zbytků Národního parku Šumava. A návrh prý ani není z jejich hlavy. Che. „Návrh zákona nepsal nikdo z nás, podepsaných senátorů, ale osvojili jsme si návrh, který vypracovali odborníci z MŽP za vedení ministra Podivínského (KDU-ČSL). S návrhem zákona vyslovily souhlas šumavské obce a zřejmě nikdy jsme nebyli tak blízko přijetí zákona o Národním parku Šumava,“ psal ještě 9. 4. 2014 Tomáš Jirsa. Kdo by si to byl pomyslel. Senátoři a starostové ochraně přírody prostě rozumí nejlíp.

Stínová vědecká rada se představuje

Co se tedy nepozdávalo na tak „chvályhodné aktivitě“ přírodymilovných senátorů těm věčným potížistům ze Stínové vědecké rady NP Šumava? A vůbec, co je to zač ta Stínová vědecká rada (SVR)?

SVR má aktuálně 20 členů a vznikla v březnu 2011, jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají. SVR si jako cíl vytkla nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. „Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.“ Tak se na to podívejme.

Návrh zelené střechy Evropy má díry, kterými zatéká

„Stínová vědecká rada NP Šumava považuje návrh za neodborný a manipulativní a odmítá jej jako celek,“ píše v tiskové zprávě. Vědcům sdruženým v SVR vadí, že účelem návrhu je ve své podstatě oslabení dosavadní ochrany přírody v NP Šumava (která je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb). „Tento zákon patří k nejlepším v Evropě a přírodu chrání dobře a dostatečně. Naopak předkládaný návrh by ochranu přírody značně omezil a otevřel pole aktivitám, které nejsou s ochranou přírody v národních parcích slučitelné.“ Nu, a protože jsem se rozepsal o literárních aktivitách navrhujících senátorů, bylo by asi fér dát prostor i jeho kritikům. Pěkně v bodech.

Nedostatečná velikost území ponechaného přírodě - V návrhu je jen 25,9% I. zóny a i v budoucnu by neměla být rozloha I. zóny již nikdy zvýšena nad 35% rozlohy NP. To je pro zákon o NP neakceptovatelné omezení, které je zcela v rozporu s reálným stavem přírody.  Jak vyplývá z vědecké studie, uveřejněné v roce 2013 ve vědeckém časopise European Journal of Environmental Sciences, je již dnes v NP Šumava téměř 50 % území s tak vysokou přírodní hodnotou, že si zaslouží ochranu na úrovni I. zóny.

Přílišný důraz na „rozvoj samosprávných celků“ Návrh zákona klade stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody a neposkytuje tak dostatečnou ochranu přírodně výjimečně hodnotnému území. Právě kvůli ochraně přírody jsou ovšem národní parky vyhlašovány. Formulace návrhu zákona musí být postavena tak, aby bylo zřejmé, že ochrana přírody má v NP Šumava přednost před ostatními aktivitami.

Nedostatečná regulace stavebních aktivit Návrh obsahuje pouze proklamativní regulaci stavební činnosti v NP Šumava. Už i vládní nařízení č. 163/1991 Sb., kterým byl národní park vyhlášen (a které tímto zákonem bude rušeno), obsahovalo alespoň základní pravidla o regulaci územní a stavební činnosti. Navržený text zákona tak umožní další zástavbu krajiny národního parku zejména díky rozšíření III. zón ve stavebně atraktivních oblastech. Jak ukazuje praxe, pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely.

Návrh je dále protkán možností výjimek z ochrany přírody, a je zjevné, že podle tohoto zákona je bez problémů možno postavit například lanovku Klápa-Hraničník v oblasti Smrčiny. Unikátně zachovalá oblast horského lesa, kde žije tetřev hlušec a další kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů, má být rozetnuta lanovkou a sjezdovkou. Těžko si lze představit pregnantnější porušení principů, které tvoří podstatu budování národních parků.

Nebudu Vás dále unavovat podrobnostmi. Za zmínku pravda ještě stojí Finanční náhrady pro obce – („Návrh zavazuje stát k nedefinované finanční podpoře obcí.“), nebo také přebujelá sekce o Požární ochraně („V zákoně zcela nadbytečný paragraf má evidentně sloužit k povinnosti udržovat hustou síť asfaltových silnic a vodních nádrží.“)

Předseda Stínové vědecké rady NP Šumava, doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., pak shrnuje návrh zákona slovy: „Navržený zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech, je v ostrém rozporu s uznávanou mezinárodní praxí. Návrh připomíná politický handl mezi některými místními politiky a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku. Je to špatný zákon a žádáme senátory, aby při rozhodování o něm měli na mysli především účel, pro který je národní park zřízen. A to je ochrana unikátní přírody.“

Apríl na konci dubna

A slíbená douška z Hnutí DUHAna závěr? Snad se na mne nebude Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA zlobit, když namísto rozboru jejich (tj. Hnutí DUHA) vyjádření použiju jen jeho finální citaci. „Návrh zákona od kmotrů z Hluboké nad Vltavou je očividně napsaný pro spekulanty s pozemky a papalášské lovce, kteří si chtějí přijet do parku zastřílet. Považuji jej za hloupý, opožděný aprílový žert. Udivuje mne jen, že se pod něj podepsali i další senátoři než jen Tomáš Jirsa a Pavel Eybert, kteří podobné nápady předkládají dlouhodobě a jejichž projevy na téma Šumavy patří k senátnímu koloritu.“ Jenže ejhle.

Konec legrace, návrh zatím prošel

Jak již bylo napsáno výše, Horní komora v prvním kole návrh podpořila. Norma Senátem prošla navzdory kritice vědců, ekologů i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Proti se ohradila jen senátorka Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc, která lehce diskutující senátory upozornila, že návrh "zcela ignoruje veškeré vědecké poznatky o ochraně přírody v Národním parku Šumava". Ba dokonce zaznělo: „Chcete věřit výše uvedenému kvantu vědců, nebo hrstce starostů či politiků, kteří jsou v ochraně přírody naprostými diletanty?" Eybert se ale jako diletant rozhodně necítí: „Právě vědci a někteří politici přivedli Šumavu do stavu, ve kterém je, důkazem toho jsou škody, které na Šumavě napáchal kůrovec.“

A aby toho nebylo málo, pokud prý bude schválen senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, prezident Miloš Zeman ho vetuje.

Mám z toho takový pocit, že když si nebudeme naše pro ochranu Šumavy tolik (až podezřele) zapálené senátory více hlídat, nebudu mít kam o prázdninách chodit na výlety.

Citované zdroje:
TOMÁŠ JIRSA: Spor o Šumavu uměle vytvářejí některá média
Senátní návrh zákona o NP Šumava je plný skrytých výhod pro místní politiky a developery
Bizarní senátní návrh zákona o Šumavě: Unikátní příroda v NP by byla chráněná méně než mimo něj
PAVEL EYBERT: Zdržme se dalších „zelených“ experimentů!
ŠUMAVA: Ekoaktivisté se jasných pravidel bojíhref
Vědci: Senátní návrh zákona o Šumavě prakticky zruší ochranu přírody v parku
Hnutí DUHA píše senátorům: „Zamítněte kmotrovský návrh zákona o NP Šumava!“
Zeman chce vetovat návrh zákona o NP Šumava
Všem navzdory: Senát podpořil kritizovaný návrh zákona o Šumavě