Meteorologická tsunami

Různá označení jednoho jevu

Tento fenomén je podobný klasickému tsunami. Může vzniknout v mělkých vodách právě kolem pobřeží. Je způsobován kolísavým tlakem vzduchu a funguje na principu rezonance a fyzikálního kmitání. Díky těmto faktorům se může mnohonásobně zvýšit jeho síla a vliv na pohyblivé složky zemského povrchu. Většina zemí, ve kterých se meteotsunami objevuje má svá vlastní označení. Na Baleárských ostrovech se mu říká „rissaga“, na Maltě „milghuba“ a na Sicílii „mirrubio“. V Japonsku převládá název „abiki“ a ve vodách Baltského moře kolem Finska se tomuto jevu říká „seebär“, což by se dalo z němčiny přeložit jako mořský medvěd. Na chorvatském pobřeží je pak meteorologická tsunami známa především z Kvarnerského zálivu poblíž města Rijeka jako „stigazzi“.

Rissaga

Rissaga je označením meteotsunami na Baleárských ostrovech, především pak na ostrově Menorca. V této oblasti se vyskytuje přibližně jedenkrát až dvakrát do roka a většinou nemá nijak výraznou sílu. Její příchod poznáte podle toho, že průtok vody v povodí tamějších řek se výrazně sníží, a to během jen několika sekund. Voda se pak vrací z moře zpět. Velmi často jsou příchozí vlny malé. V některých případech ale způsobují obrovské vlny značné škody a přímo ohrožují tamější obyvatele a turisty na životech.

Největší meteotsunami zažily Baleáry v letech 1984 (21. června) a 2006 (15. června). Podle výzkumů zdejší univerzity nezpůsobuje kolísání vodní hladiny seismická aktivita, nemá ani co dělat s přílivem a odlivem moře. Podle vědců se jedná o náhlý krátkodobý pokles tlaku vzduchu o nejvýše 8 hPa, jemuž předchází v minutových odstupech kolísání tlaku v rozmezí dvou hPa. (zdroj: 1) Chvění atmosféry se pak přenáší na hladiny vodních ploch. Díky výkyvům tlaku vzduchu na mořském pobřeží tak může dojít ke kolísání stavu vody.

Podmínky vzniku meteorologické tsunami

K tomu aby meteotsunami vzniklo není potřeba jen výkyvů tlaku vzduchu a následné kolísání vodního sloupce. Důležitými faktory jsou dvě podmínky, které souvisejí s geografickou polohou dané lokality, a to malá hloubka vody a úzký tvar zátoky. Kmitání vzduchu v atmosféře se následně viditelně přenáší na hladiny veškerých vodních ploch na povrchu Země, které se v dané lokalitě nacházejí. Tedy jak na hladiny řek a vodních nádrží, tak se výkyvy projevují i na hladině moře. Samozřejmě jsou zde pak rozdíly mezi účinností meteotsunami. Menší pokles hladiny a následné vlny se vytvářejí na hranici zátoky a otevřeného moře. Zde dosahují výkyvy jen přibližně 60 centimetrů. Uvnitř zátoky ale může rissaga dosahovat i přes dva metry. (zdroj: 1)

Až 4-metrové vlny

V případě, že se v jednu chvíli sejde více meteorologických jevů, které meteotsunami podporují, pak mohou přívalové vlny dosáhnout až výšky 4 metrů. (zdroj: 1) Meteorologická tsunami přichází v létě, ve chvílích kdy je dusné a parné počasí. Meteotsunami věští také zatažená obloha a vítr vanoucí od jihu. Jen jedenkrát za celou dobu měření přišla rissaga při větru foukajícím ze severu. Vědci se domnívají, že i určitá měsíční fáze má na tento hydrologický fenomén vliv.

Historie meteorologické tsunami ve světě

Jak jsem již zmínila, objevili se nejmohutnější meteotsunami na Baleárských ostrovech v letech 1984 a 2006. V prvním zmiňovaném roce měla vlna vracející se z moře ničivé následky. Způsobila škody v miliónové výši. Poškozeny byly hlavně přístavní bary a restaurace, ale také čluny. V dalším jmenovaném roce stoupla hladina na cca. 4 metry a opět způsobila rozsáhlé škody na četných budovách v přístavu, které zatopila.

V roce 2013 zaplavila pláže východních břehů USA meteotsunami o rekordní šířce přes více jak tisíc kilometrů. O dva roky dříve zaplavila tato tsunami jihozápadní břeh Anglie. Tato vlna měla přibližně jeden metr. (zdroj: 1) Maximální výšky dosáhla meteotsunami u japonského přístavního města Nagasaki, a to 4,8 metru. (zdroj: 1) Bronzovou pozici obsadila třímetrová vlna v Číně. Itálie se setkala se dvěma největšími meteorologickými tsunami ve výšce 1,5 metru. Jednou voda zaplavila pobřežní město Triest a podruhé spláchla západní břehy ostrova Sicílie. Na Maltě pak v minulosti dosáhly vlny maximálně jednoho metru a v Koreji „jen“ 0,8 metru. (zdroj: 1)

Zdroj: 1) de.wikipedia.org