Vyšlo 1. letošní číslo Naší přírody
autor: Pavla Mládková
Třebaže to tak dlouho nevypadalo, zima si nakonec dala říct a dorazila i do našich končin. Neměli bychom proto zapomenout na naše malé opeřené švitořící sousedy a nasypat jim do krmítek něco dobrého do zobáčku. Odměnu za to dostaneme hned, stačí je chvíli pozorovat, jak se také dozvíme v článku o ptačím zimním divadle. Pokud jste se někdy zamýšleli nad tím, proč vlastně zvířata panáčkují, tak si odpověď můžeme přečíst v prvním letošním čísle. Dozvíme se také, jak funguje komunikace mezi medvědy a nebo že bobra je možné potkat i tam, kde bychom ho nečekali. Nebo také, že v lese existují organismy zvané hlenky a jak se umí během svého života proměňovat. Nechybí ani tipy na výlety, tentokrát do hor, ale i za rybami.
Tajuplná řeč medvědů
Medvěd je v nových podmínkách civilizačního tlaku na přírodu stejně nevyzpytatelný jako člověk. Málokdy víme, jak se zachová, a při setkání s ním musíme být vždy ve střehu. Když se dva medvědi potkají, mají svoji vlastní řeč, která spočívá hlavně v postojích a hlasových projevech. Jsou zakotveny částečně v reflexivním, ale z velké části i v individuálním chování konkrétního zvířete. Setkání medvědů nenese ve většině případů prvky agrese. I medvědi mají svoji řeč, ačkoliv jinou, než my lidé.
Hlenky, hlenky, co to vlastně je?
Pokud po přečtení nadpisu marně pátráte v paměti, nemusíte ještě propadat depresím nad vlastní nevědomostí. Může vás utěšit skutečnost, že nad tou samou otázkou bádají biologové po celém světě a definitivní odpověď je pravděpodobně zatím ještě v nedohlednu.
Panoptikum naší přírody
Často se říká, že lidská obrazotvornost je neomezená. O pravdivosti tohoto rčení se snadno přesvědčíme při vycházce do skalních oblastí, kde snad každý větší či jinak nápadný útvar nese více či méně přiléhavé pojmenování. Kromě bizarních pohádkových bytostí a výjevů dráždily obrazotvornost našich předků nejrůznější zástupci živočišné říše a také bezpočet „do skály zakletých“ postav a postaviček. Mnohé z nich jakoby z oka vypadly skutečným osobám a osobnostem, jiná pojmenování pochopíme jen s notnou dávkou fantazie. K mnohým pitoreskním útvarům a skalním seskupením se váže i řada dávných pověstí.
Obsah čísla 1/2014
Tajuplná řeč medvědů / Ivan Kňaze
Hlenky, hlenky, co to vlastně je? / Hana a Vladimír Motyčkovi
Ptačí zimní divadlo / Alena Říhová
Bobři ve městě / Jindřich Wanka
Proč zvířata panáčkují? / Jaromír Zumr
Dlouhoretka obecná / Mladen Kaděra
Pavouk z temného podzemí / Jozef Májsky
Nízký Jeseník – kraj ticha / Lukáš Kukal
Soutok Labe s Doubravou / Martin Kohoutek
Fotografové přírody: Václav Sojka
Panoptikum naší přírody / Jan Vítek
Divokou Oslavou / Martin Janoška
Živá voda není pouze v pohádkách… / Mirek Brát
Naučná stezka pod Císařským kamenem / Jan Moravec
Zaměnitelné houby: čirůvka havelka, čirůvka žíhaná / Michal Mikšík
autor:
18. února 2014
Diskuze k článku „Vyšlo 1. letošní číslo Naší přírody“
Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
1) Babička: „Nemáš prosím nějaké suché pečivo pro zvířátka?“ Já:…
2) Umilovat přírodu v Krkonoších, aneb mohu tam přespat pod širákem?
3) Nejen přírodě není jedno, jestli použiješ toaleťák, kapesníček nebo…
4) Obrněnci opět řádili v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové
5) Brambory léčí i škodí