Na Antarktidě má vzniknout největší rezervace na světě

Šestidenní konference v Bremerhaven

Od zmiňovaného čtvrtka se účastníci této konference snaží dohodnout na tom, zda má být tato oblast chráněna. Budou-li tato jednání úspěšná, musí souhlasit všechny členské státy, to se dozvíme v úterý. Zástupci Mezinárodní komise na ochranu živých mořských zdrojů Antarktidy (CCAMLR- Convention on the Conservation of Antarctic Marine Living Resources) diskutují o dvou návrzích, podle nichž by měly být chráněny určité oblasti v Rossově moři a na východním pobřeží Antarktidy.

Už nyní je Antarktida chráněna různými mezinárodními úmluvami a konvencemi, které se většinou zaměřují na konkrétní živočišné druhy nebo na formy využití. Tak například mezinárodní smlouva o Antarktidě z roku 1959 zapovídá hospodářské vytěžení a vojenské využití kontinentálního šelfu. Další smlouva je z roku 1972 a chrání všechny zde žijící druhy tuleňů. 1994 byl Jižní Antarktický oceán o rozloze 18 kilometrů čtverečních pojat jako chráněná velrybí zóna. Dále Madridský protokol o ochraně životního prostředí v Antarktidě z roku 1988 zde zakazuje minimálně po dobu padesáti let těžbu nerostných surovin.

Neúspěšná konference v listopadu 2012 na Tasmánii

Celkově se jedná o rozlohu necelých 4 milionů kilometrů čtverečních. Takováto oblast je ale také předmětem nejrůznějších jiných zájmů. A právě na nich ztroskotala jednání na konci loňského roku. „Abychom mohli dlouhodobě chránit mořské zdroje, potřebujeme propojenou systém chráněných mořských oblastí.“ To jsou slova spolkové zemské ministryně hospodářství v Německu Ilsy Aignerové (CSU). Politici přislíbili, že do roku 2020 by mělo být minimálně 10% pobřežních vod a moří chráněno. Jako pozorovatelé sem přijeli i zástupci Světového fondu na ochranu přírody (WWF- World Wide Fund for Nature). Ti považují účast Německa na tomto zasedání za pozitivní a tvrdí, že jejich angažovanost by mohla věci prospět.

Ke schválení byly předloženy dva návrhy

Varianta USA a Nového Zélandu definuje oblasti s různými ochrannými statuty v Rossově moři, tedy v okrajovém moři Jižního ledového oceánu při antarktickém pobřeží. Ochrannými stupni by mohly být zóny kompletní ochrany, omezené oblasti rybolovu nebo místa tření ryb. Počítá se i s ochranou tažných tras mořských živočichů.

A komise složená ze členů z Austrálie, Francie a Evropské unie pojmenovala možné zóny ochrany východního pobřeží Antarktidy. Pro potřeby tohoto jednání byl Antarktický oceán rozdělen do devíti oblastí, které jsou odborně posuzovány z biologického a ekologického pohledu.

Ochranné zóny vytvářejí jakousi různorodou síť. Podle vyjádření zástupce WWF Packeisera: „nejde o obrovskou, celistvou ochrannou zónu kolem Antarktidy.“ Organizace na ochranu životního prostředí dále identifikovala 19 oblastí, které navrhne k ochraně. Tyto oblasti propojují zóny navržené bremhavenskou komisí.

Co činí Jižní ledový oceán tak výjimečným?

Jižní ledový oceán, jinak řečeno také Antarktický oceán, byl ustanoven teprve nedávno, roce 2000. Zabírá pouhých deset procent plochy Světového oceánu. Je to neuvěřitelné, ale tato oblast patří k nejproduktivnějším mořím naší zeměkoule. Kolem Antarktidy se stáčí cirkumpolární antarktický proud, který ji odděluje od okolí. Tento proud sem přináší ze subtropických šířek vodu bohatou na minerální látky. V době polárního léta, kdy zde slunce svítí 24 hodin denně, se vytváří masivní fytoplankton (většinou mikroskopické rostliny - sinice a řasy volně se vznášející ve vodě), který slouží jako potrava pro tamější živočichy. Je to důležitá součást každého mořského potravního řetězce. Fytoplankton je totiž zase nejdůležitějším předpokladem pro masový výskyt nejdůležitějších bílkovin v moři, tzv. krilu. Tito malí mořští bezobratlí korýši jsou dále potravou vodních živočichů jakými jsou například ryby, chobotnice, tučňáci, velryby nebo tuleni či mořští ptáci. Vyskytují se v hejnech, která čítají až 30 tisíc jedinců na jeden metr krychlový. Většinou žijí pod mořskou hladinou, ale v noci vyplouvají, aby se sami živili fytoplanktonem.

Na Antarktidě také žije šest různých druhů tuleňů. Tyto neobyčejné potravní podmínky se starají o to, že je celý tento prostor osídlen nejrůznorodějšími živočišnými druhy. A to i přes extrémně nepříznivé klimatické podmínky (teploty v zimě tu padají pod mínus 60 stupňů, řádí zde bouře a vítr mnohdy fouká o rychlosti 300 kilometrů za hodinu). A některé druhy žijí dokonce jenom zde. Antarktida je původním domovem pro šest různých druhů tučňáků, sépií, 20 druhů velryb a delfínů, 120 druhů ryb a 18 druhů tučňáků, stejně tak jako 18 z 20 známých druhů albatrosů.

Lidské zásahy tuto idylku ohrožují

„Flóra a fauna Antarktidy se nacházejí pod sílícím tlakem rybolovu, těžby nerostných surovin a oleje.“ zdůrazňuje Onno Groß z Deepwave, iniciativy na ochranu širého moře a hlubin oceánů vzniklé v roce 2003.

Politická moc zasahuje i zde

Do jednání o ochraně Antarktických moří zasahuje svým způsobem i vládní politika jednotlivých zastupujících členů. Rusko stojí proti návrhu USA a Nového Zélandu, protože se obává omezujících kvót na rybolov v oblasti o rozloze 2,3 milionu kilometrů čtverečních. Kvůli těmto sporům má větší šanci na úspěch alternativní návrh na ochranu východního pobřeží Antarktidy. Vůbec nejlepší vyhlídky má ochrana šelfových oblastí při pobřeží.

Dlouhodobá či časově omezená ochrana- toť otázka

„Norsko se vyslovilo pro časově omezený ochranný status. Jestliže toto projde, byl by to precedent, který by odporoval myšlence dlouhodobé ochrany.“ říká Packeiser. Německo navíc připravuje samostatně také ochranou zónu ve Weddellově moři na západě Antarktidy. „Flóra této oblasti se vyrovná kráse a rozmanitosti tropických korálových útesů.“ řík

V zájmu zachování jedinečného mořského ekosystému Antarktidy byla v roce 1980 vytvořena úmluva Mezinárodní komise na ochranu živých mořských zdrojů Antarktidy (CCAMLR) o řízení rybolovu v Antarktickém oceánu. Pro rybaření byly stanoveny určité kvóty. Obě mořské ochranné zóny, které mají být nyní deklarovány, by byly největší chráněnou mořskou oblastí na světě. Rybolov v nich bude zakázán. zajímavostí také je to, že se bude jednat o vody mezinárodní. Nebude to tedy svrchované území jednoho či více států. Takovéto oblasti ochrany dodnes neexistovaly.

Na podzim byly největšími odpůrci vymezení chráněné mořské krajiny Norsko, Čína, Ukrajina a Rusko. Hlavními důvody byly hospodářské zájmy, především rybolov. Dalším důvodem je kril s vysokým podílem omega-3-mastných kyselin. Slouží jako potrava pro ryby chované v zajetí (například pro lososy) a v dnešní době stále častěji v potravinářství jako zástupce zdravé stravy.

Zdroj:
1)disqus_threadwww.welt.de
2) www.spiegel.de