Pěstování a kompostování ve městě má vzestupný trend

autor: Martin Singr
Mnoho světových měst, Prahu nevyjímaje, zastihl v minulých rocích fenomén městského pěstování a kompostování. I v naší metropoli proto vznikají nové městské komunitní zahrady, pěstovat a kompostovat lze i za zdmi panelových domů.

Společensky prospěšný podnik KOKOZA očekává, že se letos městské pěstování a kompostování rozeběhne naplno. „V hlavním městě vznikne přibližně desítka míst, kde se bude pěstovat zelenina, ovoce a sousedské vztahy,“ uvádí v tiskové zprávě organizace a dodává, že městské a komunitní zahrady zahájí sezonu na Jižním Městě a Černém Mostě, v Holešovicích, na Žižkově, v Praze 8 nebo v Braníku.

Vermikompostování, tedy kompost využívající práci žížal, je totiž skvělou možností, jak získat pro rostliny v paneláku kvalitní kompost a využití najde i přebytečná tekutina, která z kompostéru odtéká, tzv. worm tea. Tato tekutina se ředí s vodou v poměru 1:10 (jeden díl worm tea na 10 dílů vody) a pak s ní lze hnojit.

Odpad z kuchyně najde využití

Dalším benefitem je, že se dá takto zlikvidovat bioodpad (prakticky cokoliv kromě citrusů, masa a mléka), který v domácnostech tvoří až 40 % z celkového domácího odpadu. “Proč odpad z kuchyně spalovat a odvážet na skládky, když se o něj můžou postarat žížaly,” říká jedna ze zakladatelek společensky prospěšného podniku KOKOZA, Kristina Řešátková.

KOKOZA také nabízí české dřevěné vermikompostéry pro využití v domácnosti. Důraz je zde kladen na funkčnost, ale ani estetická stránka nezůstává pozadu. Na webu Kokoza.cz lze nalézt tento vermikompostér i speciálně vyšlechtěné kalifornské žížaly, které přemění bioodpad na kompost za tři měsíce. To ale až když už jsou žížaly zvyklé na nové prostředí, po pořízení je doba o měsíc, dva delší.

Dá se koupit i vermikompostér ze zahraničí, který je levnější, ale ne tak hezký, nebo použít plastové krabice, do kterých se vyvrtají díry pro prolézání žížal, odvodňování a provzdušňování, vystlat vše novinovým papírem, listím nebo půdou a s prvními zbytky umístit do krabic i žížaly.

Bioodpad zahrnující kromě syrové zeleniny i skořápky od vajec, kávu nebo čajové sáčky, se vždy dává do horní krabice, a když je plná, zavře se a pokračuje se do další krabice položené na tu předchozí. Žížaly přelezou sami. Spodní box zůstává prázdný, ten pouze zachytává worm tea. Poté, co se ze spodní krabice odebere kompost, použije se znova jako horní.

Mnoho lidí má obavy ze zápachu. To ale není třeba – při správné teplotě (žížaly potřebují od pěti do třiceti stupňů, navíc by neměly být na slunci) vermikompost nezapáchá. Pokud nastane problém s octomilkami, vyřeší ho savý materiál jako třeba papír od vajíček. V opačném případě je třeba kompost trochu zvlhčit.

Přijďte se podívat sami

Letos poprvé budou aktivity obecně prospěšné společnosti KOKOZA k vidění na veletrhu Ecoworld ve dnech 19. až 21. dubna na výstavišti v Holešovicích. „Kompostuji už několik let a těším se, až si letos zase vypěstuji s použitím vlastního kompostu pro radost rajčata a květy lichořeřišnice na balkoně a chci, aby tuto možnost měli i ti, kteří to mají do městské zahrady daleko,“ usmívá se Lucie Lankašová, jedna ze zakladatelek organizace KOKOZA. Proto byla kromě workshopů připravena ve spolupráci s partnery pro letošní veletrh Ecoworld expozice jedlého městského balkonu.

Kromě know-how si zájemci budou moci z veletrhu odnést nezbytné vybavení pro první kroky městského pěstitele (substrát a osivo a třeba i designové samozavlažovací či závěsné nádoby a další doplňky). „Kvalitní sadba je základ, jedině tak můžete zažít pěstitelský úspěch, který vás bude motivovat i v další sezoně,“ zdůrazňuje Štěpán Šmerda ze Zahradnictví Líbeznice, které pro výstavu připravilo rostliny do expozice.



autor:
datum vydání:
19. dubna 2013


Diskuze k článku „Pěstování a kompostování ve městě má vzestupný trend“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!