Víme první: EU ukončuje své ekologické programy!
O tom, že jde o kroky správným směrem se nedalo pochybovat (ostatně by to ani nemělo smysl) a všechna nařízení se uvedla do reálného života. Nicméně, protože je EU nesmírně demokratické uskupení rovnocenných států, tak si velmi dobře uvědomuje staré latinské přísloví: „Quis custodiet ipsos custodes?“. Do češtiny se to dá přeložit jako Kdo hlídá hlídače? Původně sice platilo jen pro policii, ale s rostoucím vlivem euroúředníků se ukázalo jako nezbytné zpětně ověřovat jejich rozhodnutí.
V případě „ekologických zákonů“ na první pohled nebylo v podstatě ani co ověřovat. Spočítat si úsporu energie při využití staré 100W klasické žárovky ve srovnání s 20W „úsporkou“ zvládne i velmi špatný počtář. Přesto v rámci výše zmíněného pravidla Kdo hlídá hlídače bylo i toto nařízení přezkoumávalo. Výsledek byl šokující!
Interní výzkum EU totiž zcela jasně prokázal, že využití „úsporných“ zdrojů světla přináší daleko větší zátěž pro životní prostředí než klasické „nešetrné“ žárovky používané už přes 100 let! Podle přísně tajných interních informací EU, ke kterým se nám podařilo získat přístup, jsou totiž náklady na výrobu úsporné žárovky 11x větší, je k nim potřeba 3x větší množství vzácných kovů a navíc obsahují i jedovatou rtuť.
Životnost těchto světelných zdrojů je sice delší, ale v reálném provozu jen cca 2x oproti žárovkám. Při některých specifických podmínkách je životnost dokonce kratší než u klasických žírovek. A co je snad nejhorší, po skončení životnosti končí úsporné světelné zdroje obsahující jedovatou rtuť v běžném odpadu, kde mohou způsobil dalekosáhlé škody. I v případě, že je uživatel správně odloží jako nebezpečný odpad je jejich ekologická recyklace složitá. Úspora energie při provozu tyto všechny nevýhody ani zdaleka nevyváží.
Toto děsivé zjištění zákonitě vedlo k přezkoumání dalších podobných „ekonařízení“ a výsledky byly podobné. Není potřeba zde vše vyjmenovávat, toto přenecháme klasickým sdělovacím prostředkům kde se dá v nejbližších dnech očekávat velká medializace tohoto problému. My představíme jen v bodech několik z objevených zjištění:
Biologická složka v palivech nijak nesnižuje zátěž na životní prostředí, ale právě naopak. K jeho produkci je potřeba více paliva i dalších neobnovitelných zdrojů, než kolik se smícháním „biopaliva“ s klasickými ropnými palivy získá. Navíc má pěstování například oblíbené řepky zhoubný vliv na volně žijící zvířata.
Solární a větrná energetika
nejenom nesnižuje poptávku po elektřině z uhelných a atomových elektráren, ale naopak jí zvyšuje. Díky naší současné neschopnosti elektřinu efektivně skladovat totiž musí být klasické elektrárny schopné plně nahradit elekřinu z obnovitelných zdrojů pokud nefouká vítr a nesvítí slunce. Navíc se při výrobě solárních panelů a větrných elektráren spotřebuje vyšší množství energie, než kolik za celou svou životnost reálně vyprodukují.Tlak na snižování emisí nových aut a snižování průměrného stáří automobilu nepřináší ani úsporu paliva ani exhalací. „Papírové údaje“ o exhalacích a spotřebě se sice snižují, nicméně díky tomu že testování probíhá ve velmi speciálním režimu neodpovídající normální jízdě se tato změna v reálném provozu prakticky neprojeví. Naopak ale snižování objemu motoru a jeho komplikovanější konstrukce snižuje životnost a využitelnost celého auta. Takže nejenom že exhalací je při provozu podobně jako u 10 let starého vozu, ale díky omezené době využitelnosti jich daleko víc končí ve starém šrotu. Vznikají tak větší energetické nároky při výrobě i likvidaci vozu.
Říkáte si jak je možné, že se tato ve skutečnosti neekologická nařízení dostaly do reálného života a zasáhly tak každého evropana? Samozřejmě nejde o žádnou zlou vůli evropských úředníků, o jejich péči o naše šťastné životy snad nepochybuje nikdo. Bohužel se jim ale dostalo velmi špatných informací od svých poradců.
Při vyšetřování bylo prokázáno, že na rozhodování měli velký vliv výrobci a prodejci zboží. Přesně v jejich zájmu totiž bylo, aby se vyrábělo co nejvíce nového zboží s co nejvyšší cenou. Pro producenty i obchodníky je samozřejmě výhodnější nabízet světelné zdroje s prodejní cenou 100-200 Kč než obyčejné žárovky v cenách 10-20 Kč. A pokud se toho šikovně chopí marketingové oddělení, tak se takový nárůst ceny dá dokonce zákazníkům vysvětlit jako cesta k úspoře jejich peněz. Při stejném objemu prodaného zboží je zisk hned na desetinásobku, i při započítání dvojnásobné životnosti a poklesu prodaných kusů na polovinu je pořád výsledkem zákazu nárůst zisku na pětinásobku.
Nyní byly naštěstí tyto nepoctivé snahy o manipulaci s řízením Evropské unie odhaleny a zákony a nařízení i v tomto oboru budou opět nastoleny ve prospěch nás - občanů. Můžeme se těšit tedy na opětovné povolení prodeje všech typů žárovek nebo zrušení emisních limitů pro automobily.
Ozývají se sice hlasy, zda nemůže mít na tuto změnu politiky EU vliv jen silový boj mezi výrobci a prodejci zboží na jedné straně a energetickými giganty na straně druhé, ale to jsou jen pouhé fámy. Věříme, že úředníci EU se nedají tak snadno zmanipulovat jen aby rozhodovaly v prospěch nějaké finančně silné skupiny v neprospěch nás, obyčejných lidí.
PS: toto je APRÍLOVÝ článek, který nemá samozřejmě zcela nic společného s realitou ve které žijeme...
autor:
Diskuze k článku „Víme první: EU ukončuje své ekologické programy!“