Malé vodní elektrárny potřebují podpořit

Stále méně vodních děl

Zatímco před několika desetiletími bylo na našem území kolem 11 400 vodních děl, v současné době je v provozu jen zlomek tohoto počtu, asi 1 450 malých vodních děl s instalovaným výkonem 353 MWE a roční produkcí 1 017 GWh.

"V roce 1930 bylo na území Československa evidováno 17 000 elektráren, mlýnů, pil a hamrů využívajících vodní energii," říká Jiří Vénos ze společnosti Elzaco, která dělá mimo jiné i rekonstrukce či výstavby malých vodních elektráren, a pro porovnání dodává: "V roce 2009 bylo v ČR evidováno pouze 1 354 malých vodních elektráren do výkonu 1 MW." Technicky využitelný potenciál toků přitom Vénos odhaduje na 1,4 miliardy kWh na rok, v současnosti jsou využity zhruba dvě třetiny.

Jiný příklad přichází od Povodí Labe. Konkrétně v roce 1955 bylo na celkové délce vodních toků (3850 km), které jsou nyní ve správě Povodí Labe, evidováno zhruba 1 200 hydroenergetických zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 92,5 MW. V současné době jich je 420 o výkonu 110 MW.

Je třeba trend zastavit

Přitom Daniel Pokorný z Ministerstva zemědělství říká, že rozvoj vodních elektráren je žádoucí – podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě má vzrůst do roku 2020 na 20 % a v tom by měly být asi z 8 % vodní elektrárny. A to znamená zdvojnásobení současného stavu.

Ministerstvo zemědělství v roli zakladatele správců vodních toků proto zpracovalo koncepční výhled pro rozvoj malých vodních elektráren, tzv. Politiku rozvoje MVE. Situace je však komplikovaná, vodní cesty jsou infrastruktura státu a jsou neprodejné, nicméně ve většině zemí EU se tento "oříšek" rozlousknul tak, že se za využití energetického potenciálu platí. Někde jsou sazby za instalovaný výkon, někde ze vyrobenou energii a někde kombinace obojího.

Voda, "levný" obnovitelný zdroj

Dlouhá léta se vodní elektrárny podílely zhruba z poloviny na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Poslední roky je to vlivem boomu jiných možností zhruba čtvrtina. Avšak mnohými kritizovaná podpora, kterou všichni platíme v ceně elektřiny, tomu zdaleka neodpovídá. Současné náklady na podporu malých vodních elektráren tvoří podle Pavla Gebauera z Ministerstva průmyslu a obchodu pouhá 4 % z celkové částky, která jde na podporu obnovitelných zdrojů.

Troja dodá elektřinu pro 500 domácností

Klasickým příkladem malé vodní elektrárny je ta z Troje v Praze. Zde jsou 2 přímoproudé Kaplanovy turbíny, každá má průměr 2,60 metru a 3 lopaty. Mají 145 otáček za minutu a každá má jmenovitý výkon zhruba 1 MW. MVE tedy přemele 80 m3 vody za vteřinu a vyrobí zhruba 2 MWh. To stačí na výrobu elektřiny pro pět set pražských domácností. Investiční náklady byly podle dodavatele technického vybavení Romana Vlacha 272 milionů i se stavbou vlastní elektrárny a dalších 170 milionů za kompletní technologie.

Ryby u podobných děl chrání tzv. rybí přechody, které mohou mít nejrůznější podobu. Poté, co jsou identifikovány druhy ryb, které žijí v konkrétní řece, navrhne se takový rybí přechod, který bude respektovat zákonitost jejich migrací a nároky na průchodnost toku.