Bioplynové stanice - šance pro zemědělce
Dotace jsou navíc daleko nižší než například u mediálně známé fotovoltaiky. Prezident Agrární komory České republiky, který za bioplynové stanice bojuje, Jan Veleba, říká, že jedna vyrobená kWh z bioplynové stanice je šestkrát levnější než ta z fotovoltaiky. Navíc u "bioplynky" zůstává zisk v ČR a výroba je stabilní, bez výkyvů jako u slunce, větru či vody.
Hektary volné půdy
Petr J. Kalaš z Ministerstva zemědělství připomněl, že za 1. ČSR bylo potřeba 400 000 hektarů půdy, aby se uživilo 400 000 tažných koní. Postupem času koně vystřídala technika a loni bylo v ČR jen 32 000 koní. Půda by nyní šla využít pro pěstování energetických plodin. Přestože se biplynové stanice musí "dělit" o biomasu s teplárnami a výrobci biopaliv, stále pro ně zbývá docela velká plocha, kterou mohou celkem snadno zhodnotit.
Veleba říká, že 900 000 hektarů půdy v ČR není momentálně potřeba pro potravinářskou produkci. Její využívání by mohlo přinést 10,8 miliard korun a 20 000 pracovních míst. Velebu dle jeho slov irituje, že tento fakt politiky nezajímá. Navíc se ale zužují stavy dobytka a to je pro majitele bioplynových stanic nepříliš pozitivní - vedle klasické kukuřičné siláže může být palivem i kejda nebo slamnatá chlévská mrva.
Co se týká větší podpory rozvoje bioplynových stanic, které zlepší ekonomickou situaci zemědělců, i Kalaš zde vidí mezery, v oblasti podpory biomasy je třeba, aby zainteresovaná ministerstva (MPO, MZe, MŽP) táhla za jeden provaz. Pak by bylo třeba jednodušší i prosadit kombinovanou výrobu elektrické energie a další návrhy, kterými by se pomohlo zemědělcům.
Veleba ví, že v současné době je po celé ČR v provozu asi 300 bioplynových stanic. Pokud přepočteme počet na velikost území a porovnáme ČR s Německem, jsou optimální možnosti do roku 2020 na úrovni zhruba 1 000 stanic s roční výrobou elektřiny a tepla 7 500 000 MWh. Při přepočtu na hektary by mohl být počet bioplynových stanic až 2 000. Reálný potenciál využití biomasy pro bioplynové stanice je až 150 tisíc hektarů v roce 2020.
Bioplynka smrdí?
V posledních měsících se zvedla vlna odporu v několika obcích, které se obávaly zápachu z plánované bioplynové stanice. Klastr bioplyn ve spolupráci s CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu nechal udělat výzkum. Společnost Tres Consulting zjistila, že 72 % lidí žijících v blízkosti bioplynky zápach necítí nikdy a dalších 20 % jednou za měsíc. Přítomnost bioplynové stanice podle výzkumu vadí jednomu člověku z deseti, ostatní ji vnímají pozitivně.
Faktem je, že za silného větru či při dopravování nebo vyvážení materiálu zápach cítit bývá, což ale nelze změnit - palivem pro výrobu elektrické energie a tepla jsou biomasa a biologicky rozložitelný materiál, často exkrementy hospodářských zvířat a energetické plodiny, ojediněně i bioodpad z domácností nebo obchodů s potravinami. Když se však na vesnici hnojí pole kejdou, také se to neobejde bez zápachu.
„Díky moderní technologii mohou být zemědělci nebo celé obce energeticky soběstační, protože vedlejší produkty své činnosti přemění na levné teplo a elektrickou energii, které se mohou stát i doplňkovými zdroji jejich příjmů,“ říká ke smyslu bioplynových stanic Jan Habart ze společnosti CZBiom. Zdá se tedy, že díky bioplynovým stanicím se mohou čeští zemědělci mít o trochu lépe - zbaví se vedlejších produktů ze své činnosti a ještě na tom vydělají. Kdo by to nebral?
autor:
Diskuze k článku „Bioplynové stanice - šance pro zemědělce“