Spalovny: Moderní způsob, jak zlikvidovat odpadky

Spaloven je v ČR málo - pouze v Liberci, v Brně a v Praze. Přitom studie, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, hovoří o tom, že by ČR unesla 10 až 15 spaloven. Jiřina Vyštejnová, podílející se v minulosti na výstavbě spalovny v Liberci, říká, že ve financích problémy nejsou. "Peněz na výstavbu spaloven je tady dost," uvádí.

Ivo Hlaváč z Ministerstva životního prostředí ČR přiznává, že ČR patří k zemím, které v EU nejvíce skládkují odpad. Narozdíl od jiných států to tu není zakázáno ani omezeno. A jak je to v okolních státech? V Polsku a na Slovensku platí omezení skládkování, v Rakousku nebo Německu je skládkování zcela zakázáno. Však také Rakousko a Německo patří spolu s Nizozemím a Dánskem na špičku v EU co se odpadového hospodářství týká. ČR je spolu s Polskem na 16. až 17. místě.

A skládkování není ani ekonomicky příliš výhodné. "Náklady na odpadové hospodářství jsou 1000 Kč na občana a na rok. A to už je dost. Vybírá se pětistovka a zbývající peníze se sanují z jiných kapitol obecního rozpočtu," říká Vyštejnová. Snížení produkce odpadů, recyklace nebo jeho spalování by prý mohlo finanční stránku vylepšit.

Požadavky EU nesplníme

Tři spalovny v ČR mají dohromady instalovanou kapacitu 630 000 tun odpadů ročně. Zatím tedy požadavky ze strany EU plníme, ale ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek varuje, že požadavky pro roky 2013 a 2020 určitě nesplníme. Odhaduje se totiž, že v roce 2013 bude množství směsného komunálního odpadu 3 451 000 tun a z toho bude 1 828 000 nutné odklonit od skládkování. V roce 2020 bude nutné odklonit 2 850 000 z 3 986 000 tun. To bychom splnili, pokud by se postavilo dalších 11 spaloven za zhruba 48 miliard korun.

Když se podíváme na české spalovny, ta v Liberci, TERMIZO, má instalovanou kapacitu 96 tisíc tun, SAKO Brno 249 000 tun a ZEVO Malešice 310 000 tun. Kdo by si myslel, že spalovna v Malešicích je záležitost posledních let, zmýlil by se. Již v roce 1986 se rozhodlo, že se postaví spalovna v Malešicích, která nahradí tu ve Vysočanech. V roce 1998 začal provoz a od té doby proběhlo několik modernizací.

Odpad se sem vozí denně ve dvou vlnách, o víkendu přichází ke slovu zásobník. Po přivezení kontejnerů se vše zkontroluje, zváží a objemný odpad se nadrtí, protože spalovna bere maximálně 60 x 60 centimetrů. Odpad, který se sem naváží, dodá teplo a energii pro 17 000 domácností.

Odpad se do spaloven v ČR vozí v současnosti po silnici. Martin Plšek z logistické společnosti Purum říká, že popelářské vozy mohou z důvodu efektivity jet maximálně 30 km. Na Západě se běžně používá železnice, v ČR však nejsou všechny spalovny vybaveny železniční vlečkou. "Základní předpoklad je, že cena musí být nižší než při přepravě po silnici, jinak by s námi nikdo nejezdil," prohlásil Petr Valach z Innofreight Speditions GmbH, která je výhradním nositelem technologie a know-how kontejnerové a vykládkové technologie a dodal, že v ČR se takto vozí do Plzeňské teplárenské.

Arnika varuje

Jsou spalovny skutečně tak skvělý nápad, jak by se mohlo na první pohled zdát? Například sdružení Arnika, které proti spalovnám bojuje, si to nemyslí. Podle Arniky pracuje spalovna jako chemický reaktor při teplotách od 600 do 1600 stupňů Celsia a odpad ze spaloven, ač je ho desetina oproti původnímu množství, je nebezpečnější - toxický. Energie, kterou lze získat spalováním odpadů, je pak prý pouze zlomkem té, kterou je potřeba vložit do výroby. A ani ekonomicky to prý výhodné není. Arnika tak preferuje předcházení vzniku odpadu a důslednou recyklaci.