Jak souvisí pád komunismu, velikost ptačího mozku a počet ptáčat v hnízdě?

autor: Mgr. Radomír Dohnal
PRAHA/PÍSEK - Jak může změna politického zřízení na daném ovlivnit rozmnožovací schopnosti ptactva? I když se toto spojení pochopitelně zdá velmi zavádějící, podle studie uveřejněné v prestižním žurnálu Biological Conservation prodělali zpěvní ptáci v v bývalém východním Německu a Československu na přelomu let 1989/1990 určitou změnu. Pojďme se tedy podívat, nakolik spekulativní název tohoto článku je, a jak souvisí pád komunismu, velikost ptačích mozků a počet vyvedených mláďat.

Němečtí a čeští ornitologové spolupracují už dlouhodobě na monitoringu vývoje populací 57 druhů zpěvných ptáků. Na české straně hranice zaštítila výzkum Karlova univerzita, na druhé pak kolegové z  Centra pro výzkum biodiverzity a klimatických změn, ve spolupráci s Dachverband Deutscher Avifaunisten, federací německých odborníků na avifaunu. Cílem bylo otestovat, zda a jakým způsobem ovlivňují změny na hnízdních lokalitách vlastnosti jednotlivých druhů, a pokud ano, jak tyto změny ovlivňují populační trendy samotných druhů. Zjednodušeně řečeno, může hypotéza pro výzkum jednoho druhu například být položena i tak, zda hromadné kácení alejí kolem cest ovlivňuje počty tohoto druhu, a zároveň i složení potravy nebo počty vyvedených mláďat.

Mezi základní sledované charakteristiky dlouhodobého ptačího monitoringu patřilo složení potravy, obývaný habitat, rozsah klimatické niky, migrační trasy, velikost mozku k poměru gramáže těla. Badatelé však šli dál, a zajímali se, zda jsou změny v demografických, ekologických a obecně biologických charakteristikách vztaženy jen k jedné lokalitě, nebo jsou univerzální v celé středoevropské ptačí populaci. Srovnávány byly populace pěvců z území Čech a „východního“ a „západního“ Německa. Vzájemným porovnáním jednotlivých charakteristik ptačích populací s jejich početností se ukázalo, že jedna charakteristika ovlivňuje všechny ostatní. A tou byla velikost ptačího mozku.

Vědci zjistili, že regionální rozdíly v populačních trendech zpěvných ptáků souvisí s velikostí mozku. Mozek, i ten malý ptačí, totiž ovlivňuje kognitivní schopnosti opeřenců, a dává jim možnost rychleji se přizpůsobovat okolním změnám, byť tato změna v krajině má svůj socio-ekonomický původ. Rok 89´nastartoval opravdu velkou změnu hospodaření v krajině. U ptačích populací byl zaznamenán v Čechách velký boom, u „východnějších“ sousedů nárůst pozvolnější a zpěvné ptactvo „západního“ Německa neovlivnil vůbec. Právě rozdíl mezi východním a západním Německem napovídá, že startérem byly právě změny ve sféře celoevropské politiky. Více zeleně v krajině, ať už to byla zeleň zarůstající opuštěné tovární haly, obyvatelé „střední třídy“ znovu osidlující periferie a vytvářející nová předměstí, více parků. Sojka obecná, straky a sýkorky projevily díky větším mozkům značnou behaviorální flexibilitu a dokázaly bez problémů osídlit nově vytvořený prostor v blízkosti lidí. Tato přizpůsobivost se pak odrazila v navýšení jejich počtu, protože více hnízdních možností a zdrojů potravy znamenalo i více vyvedených ptáčat. Oproti tomu pěnice hnědokřídlá, vybavená relativně menším mozkem, změnu v krajině neustála, a její počty začaly klesat.

Článek byl uveřejněn 15.9 2011 na serveru ScienceDaily pod názvem „It’s All in the Head: Songbirds With Bigger Brains Have Benefited from the End of Communism“.


autor:
datum vydání:
9. února 2012


Diskuze k článku „Jak souvisí pád komunismu, velikost ptačího mozku a počet ptáčat v hnízdě?“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!