Světová rekordmanka Aranka bude mít další dráčata
Pražští varani do celé Evropy
„Mláďata jsou v rámci záchovného programu evropských zoologických zahrad (EEP) distribuována do různých zoo v Evropě,“ řekl pro web příroda.cz kurátor chovu plazů Zoo Praha Petr Velenský. Malí dráčci se tak dostali do Plzně, Barcelony a francouzských měst Colchesteru a Thoiry.
Momentálně je prý v běhu výměna deseti mládať ze Zoo Praha se dvěma americkými zoologickými zahradami za deset mláďat vylíhnutých v USA. Získaná mláďata pak obohatí genetickou základnu evropského chovu, který je momentálně zcela závislý na úspěších v Zoo Praha.
„Rozmnožování v zoo je samozřejmě obtížnější než ve volné přírodě, ostatně spousta druhů se v zajetí nerozmnožuje vůbec, a když se pak někde povede je rozmnožit, je to považováno za velký úspěch,“ potvrzuje biolog David Storch, specializující se v Centru pro teoretická studia UK na makroekologii.
„Varani komodští patří k náročným chovancům zoologických zahrad,“ přiznává Petr Velenský, kurátor plazů Zoo Praha. Znalosti o způsobu jejich života se však „prudce vyvíjejí“ a k tomu docela zásadně přispěla i pražská zoo. Varani se však podle kurátora v Praze mají velmi dobře, v nedávné době byla vylepšena jejich expozice směrem k jejich komfortu.
Již šestá snůška
Nedávno, v druhé polovině ledna, nakladla Aranka již šestou snůšku. Ta čítá osm vajec, ze kterých by se měli malí dráčci vyklubat maximálně za 210 dnů. Dále si tak upevňuje svojí pozici rekordmanky. Historicky druhá nejúspěšnější varaní samička z Washingtonu se v devadesátých letech rozmnožila „jen“ třikrát. V zajetí se jiné samičce nestalo, aby se dožila vylíhnutí své třetí snůšky.
„Aranka vejce jako obvykle uložila pod betonovou podlahu expozice,“ uvádí podrobnosti Petr Velenský a dodává: „Velmi pečlivě a citlivě vejce čenichem upěchovala k vnější hraně bazénu, jeden a půl metru pod povrchem.“ Podle Velenského je vajec celkem šestnáct, osm oplozených o váze 150 až 185 gramů a osm neoplozených – ty jsou asi o třetinu menší.
Nyní jsou vejce uložena v líhni při teplotě 31 stupňů Celsia. Inkubace plazích vajec je prý vždy poněkud choulostivá, na druhou stranu s vejci od varanů komodských potíže nebývají. Velenský pro web příroda.cz řekl, že líhnutí se dá očekávat na přelomu července a srpna.
Matka i otec
Aranka žije v Zoo Praha od roku 2004, kdy se sem i se samcem Dracem dostala z indonéského Bogoru. Nebyl to obyčejný transport, neboť kriticky ohrožení varani komodští (v přírodě již žije pouze zhruba 5000) mohou opustit svou domovinu jen na povolení indonéské vlády. Mladý pár byl proto darem od indonéského prezidenta pro naši hlavu státu.
„Právě Aranka je základem naší světové úspěšnosti v chovu těchto největších ještěrů,“ připomíná ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. A rozhodně nepřehání – varan komodský je skutečně nejmohutnější žijící zástupce ještěrů z čeledi varanovitých. Pravda také je, že v Zoo Praha a zoologické zahradě ve Washingtonu se varanům komodským nadmíru dobře daří.
Samozřejmě, že úspěchy nepřišly hned po převozu. První senzace přišla po třech letech od převozu, v roce 2007 – ze snůšky Aranky se vylíhla první tři mláďata komoďáků v pevninské Evropě, informuje Zoo Praha. „Evropský“ primát totiž drží soukromá zoologická zahrada na Kanárských ostrovech. Mimo Asii proběhlo úspěšné rozmnožování varanů jen ve dvanácti institucích.
Aranka porodila s partnerem Dracem celkem třicet mláďat, Draco ale v roce 2010 zemřel. Chovatelé k samičce poté připojili staršího samce Leonarda z Plzně. Aranka se prý snažila získat jeho přízeň, ale protože Leonardo již pravděpodobně není schopen rozmnožování, byly následující dvě snůšky vyprodukovány tzv. partogenezí. Mláďata se tak líhla z vajec neoplozených samcem.
Méněcenná mláďata? Kdepak!
Někteří chovatelé říkají, že jsou tato mláďata méněcenná, neboť nesou genetickou informaci pouze jednoho z rodičů. Nyní ještě není jasné, zdali je tomu tak i u poslední snůšky. Odpověď budeme znát až po vylíhnutí mláďat, kdy budou také proveden genetické testy.
K partogenezi David Storch říká, že u některých druhů je to prostě alternativní způsob reprodukce, který není nijak méněcenný, naopak v některých typech prostředí může být výhodnější. Akorát se předpokládá, že partogeneze se v evoluci neudrží příliš dlouho, maximálně miliony let. Sexuální linie jsou totiž zřejmě v dlouhodobém měřítku přizpůsobivější. Slovu „méněcenná“ se brání i Velenský a vysvětluje: „Varaní partenogenetická mláďata nejsou klony své matky, genetická informace se u varanů v tomto případě rekombinuje.“
V ČR je varan komodský chován kromě Zoo Praha také v plzeňské zoologické zahradě. Zde jsou již od roku 1997 velmi vyhledávanými druhy.
autor:
Diskuze k článku „Světová rekordmanka Aranka bude mít další dráčata“
Další články na podobné téma | ||
---|---|---|
Rituál sázení - od díry ke stromu | Ledovka, náledí a námraza – není to totéž | Sova jako symbol moudrosti, ale také temnoty a smrti |
zobrazit více článků... |