Jak se chovat při bouřce

Hlavní nebezpečí skýtá blesk ve volné přírodě

Mezi asi neznámější pravidlo při ochraně před zásahem blesku patří to o vysokých osamocených stromech. I přesto, že je to tak známé, je nutno to připomenout, protože čas od času se objeví i u nás případ zásahu bleskem člověka, který se před bouřkou schovával pod vysokým stromem. Kromě osamělých stromů bychom se měli vyhnout i všem vysokým stromům. Když už, tak je lepší se schovat pod větší skupinu menších stromků, např. se ukrýt do lesní školky. Velmi často bývá takto člověk zasažen ne přímým bleskem dopadajícím na zemský povrch, ale jeho blízkým postranním ramenem. Hrozbou je při bouřce i silný vítr, který může strom vyvrátit a ten se pak na člověka zřítí.

Rozhodně se nevyplácí zůstávat, schovávat se nebo jít či dokonce běžet po holých pláních a na kopcích. Za každou cenu by se měl člověk držet co nejníže. V takovouto chvíli je vhodným úkrytem například i příkop.

V žádném případě se nedoporučuje lehat si na zem. Tím se totiž za prvé zvětšuje plocha, kterou může blesk zasáhnout. Za druhé je důležité, aby kontakt se zemí byl co nejmenší. Není dobré ani stát nebo si sedat. Proto si sedneme do podřepu na špičky nohou, rukama si kryjeme uši a hlavu skloníme mezi kolena. Je důležité, abychom měli nohy co nejblíže u sebe, protože jinak je vyšší pravděpodobnost, že od blesku, který uhodil až 40 metrů od nás, nás zasáhne zkrat.

Jsme-li venku ještě s někým, nikdy se neudržujeme ve skupině ani v menších skupinkách. Důvody jsou pro toto hned dva. Tak za prvé je ve skupině vyšší pravděpodobnost přímého zásahu bleskem a především, pokud by byl již někdo zasažen, pak během několika dalších minut může být ostatními resuscitován. Umělé dýchání a také masáž srdce jsou velmi důležité, jelikož po zásahu bleskem nenese postižený ani zbytkový elektrický náboj, ale jeho životně důležité systémy pravděpodobně bez cizí pomoci úplně selžou.

V autě jste v bezpečí. Pozor ale na kovové části

Zastihla-li nás bouřka v autě, je vhodné alespoň zauvažovat o tom, zda pokračovat dále. V autě jsme sice celkem dostatečně chráněni, ale pokud by přeci jen do jeho konstrukce uhodil blesk, mohli bychom za jízdy způsobit vážnou dopravní nehodu.

V autě jsme celkem dobře chráněni před úderem blesku. A to na základě principu Faradayovy klece. Ta nám říká, že se proud drží po obvodu kovové konstrukce a uvnitř nevznikne elektromagnetické pole. I toto má ale svá pravidla. Neměli bychom se dotýkat ničeho kovového, tzn. ani volantu, pedálů, řadící páky apod. V žádném případě bychom neměli sahat na rádio, jehož anténa je vyvedena mimo vnitřek vozu. Nevhodným typem automobilu ale zůstává kabriolet a trabant s laminátovou střechou.

Okénka bychom měli nechat zavřená, ale není to nutností. Blesk by měl sjet jen po železné konstrukci a ani střešním okénkem se do vnitřku vozu nedostane. Z automobilu bychom ale za žádnou cenu neměli vystrkovat ruce ani žádné (a už vůbec ne kovové) předměty. Pro zvýšení bezpečnosti v autě je možné nechat potáhnout okna tenkou vrstvou kovu. Není to však laciná záležitost. Na druhou stranu již i některá tónovaná skla obsahují menší vrstvičku kovu. Během bouřky se nesmíme dotýkat skel ani jiných vnějších částí automobilu.

Po zásahu auta bleskem se může stát, že začne hořet, proto není na škodu mít uvnitř auta malý hasicí přístroj. Případy výbuchu auta po úderu bleskem naštěstí nejsou známy. Až druhý den se může stát, že najdeme u auta vyfouknuté pneumatiky. To je způsobeno tím, že blesk si v nich vypálí mikroskopické dírky, aby se dostal do země.

Skleník, kolo či motorka. Raději od nich buďte co nejdále

Někdo by si mohl říci, že například ve skleníku, který má taktéž kovovou konstrukci bude platit princip Faradayovy klece. Ve skleníku jsou sice mnohem rozsáhlejší zasklenné plochy, což by nijak zvlášť nevadilo. Problémem však zůstává, že skleníky nebývají dobře uzemněny, protože jejich konstrukce nesahá hluboko pod zemský povrch, kde by byly spojeny s ocelovou výstuží betonových základů.

Kolo nebo motorka před bleskem nijak neuchrání, protože jako kov naopak elektrický výboj přitahuje. Je proto vhodné nechat ji na místě a vzdálit se od ní minimálně na dvacet metrů, lépe však na padesát a více metrů.

Koupání a jiné vodní hrátky zakázány

… jsou během bouřky absolutně nepřípustné. Vzhledem k tomu, že voda je elektricky vodivým materiálem, který přitahuje blesky je koupání, windsurfing, ale i plavba v loďce za bouřkového počasí absolutně nevhodné.

Neměli bychom se zdržovat ani v blízkosti potoků, menších vodních toků či na podmáčené půdě. Hasiči musí každoročně evakuovat několik dětských táborů, které byly rozloženy v těsné blízkosti jinak neškodné tůňky, která se vlivem přívalových srážek při bouřce rychle rozvodní.

Pár posledních rad na závěr

Schovávat bychom se neměli ani pod skalní převisy nebo do jeskyní ve skále. A to z toho důvodu, že při zasažení tohoto objektu bleskem hrozí zřícení. To platí i pro polorozpadlé budovy.

Mějte také na paměti, že ani několikacentimetrová izolační vrstva není pro blesk takřka žádnou překážkou. Blesk bez problému projde karimatkou, batohem nebo i vylepšenou vysokou podrážkou boty.

Při telefonování ve volné přírodě za bouřky se také zvyšuje riziko zasažení samotným bleskem.

Zřejmě poslední mou radou je nezdržovat se v blízkosti železných konstrukcí jako jsou sloupy elektrického vedení, kovové ploty apod. V žádném případě bychom za bouře neměli používat deštníky či stativ fotoaparátu. Znám je dokonce i případ golfisty, který chtěl dohrát turnaj i za bouřky. Ale právě díky golfové holi dostal zásah bleskem.

Zdroj: 1) www.hzscr.cz
2) www.bourky.com