Co dělat při nálezu mláděte?

Na mládě savce nesahat

Mládě totiž zdaleka nemusí být tak opuštěné a bezmocné, jak se nám původně jevilo, velmi často může jít o přirozenou situaci, jeho rodič např. jen shání potravu, nebo jsme ho vyplašili. Jindy může naopak mládě naši pomoc akutně potřebovat a jde mu o život. Zkusme si proto načrtnout základní zásady, jak se v takovém případě chovat. Při vyhodnocení situace je třeba reflektovat základní rozdíl mezi ptáky a savci. Savci se většinou řídí především čichem. Sáhneme-li proto na savčí mládě a zanecháme tak na něm svou pachovou stopu což je výrazný zásah. Oproti tomu ptáci to „vidí“ jinak. Jim lidský dotek nevadí.

Pozor na zákon! Domácí odchov volně žijících ptáků není povolen

Ptačím mláďatům nejčastěji pomáháme jedná-li se zvířata prochladlá či vypadlá z hnízda. Takovému mláděti je třeba pomoci, neboť rodiče se o něj nebudou starat, ani ho nepřenesou zpět. Je možné jej buď vrátit zpět do hnízda, což je optimální varianta, zejména pokud jsou tam jeho sourozenci a hnízdo tedy pravděpodobně není opuštěné. To, že vše funguje, jak má, je dobré opatrně zkontrolovat. Druhá možnost je vzít ptáče domů, osušit, zahřát a neprodleně předat odborníkům (stanici pro handicapované živočichy). Doma odchované mládě je krotké, což znemožní jeho návrat do přírody. Navíc trvalý domácí chov divokých ptáků není možný vzhledem k směrnici Evropské unie o ptácích.

Krmení je věda

Pokud není možný okamžitý odvoz odborníkovi, je třeba zvíře nakrmit. Co nabídnout? Záleží na druhu ptáků, základní přehled uvádí následující tabulka.

pěvci	dětský piškot namočený do vody a opět vymačkaný, z něho tvarujeme malá sousta; nebo vejce natvrdo či škrábané syrové libové maso (ne vepřové)
dravci, sovy, čápi, volavky	kousky libového syrového masa (ne vepřového) navlhčeného vodou nebo žloutkem z vejce
nekrmiví (kuřátka, kachňata, labutě)	drobné zrní (jáhly) nebo ovesné vločky, sekané listy pampelišek, kopřiv – u kuřátek suché, u kachňat a labuťat namočené do vody
holoubata, hrdličky	uvařené nebo namočené zrní – pšenice, rýže, kroupy
rorýsi, datlovití	malé kousky syrového libového masa (ne vepřové) navlhčené vodou

V nouzi můžeme použít kočičí konzervy či granule namočené do vody, rozmočený rohlík nebo tvaroh. Jiné „dobroty“ raději nezkoušejme. Experimentování by mohlo pro zvíře skončit špatně. Jak vidno, krmení mláďat je „věda“. Měli bychom také vědět, že s výjimkou velkého horka mládě napojíme až po nakrmení, a to namáčením jednotlivých soust do vody. Neotvírá-li mládě zobák samo, je nutné jej otevřít a vložit potravu pinzetou. Krmíme nejméně každých 20 minut.

Jako podestýlku nikdy zelenou trávu ani hobliny

Vedle krmení je třeba zajistit ptákům teplo a vhodnou podestýlku. Konkrétně: papír – pod kachňata a kuřata, seno – pod ostatní mláďata, buničitá vata, toaletní papír, papírové ubrousky a kapesníky – pod všechny. Naopak nikdy nepoužíváme zelenou trávu – je studená a vlhká, odebírá ptáčatům teplo. Nepoužíváme ani hobliny – ptáče je může polykat a ucpat si střeva, vatu – ptáče se v ní může uškrtit, udusit nebo si zaškrtí nožku či křídlo, piliny – prach ze dřeva dráždí, mládě se může udusit.

Pozor, rozlišujte mládě vypadlé z hnízda (obyčejně holátko) od toho, které samo vylétlo Byť jeho pokusy o létání zatím připomínají spíše řízený pád. Příkladem jsou drozdi a kosi. Sovy posedávají i měsíc na větvích kolem hnízda, poštolky pak třeba na domech. Dostanou-li se na zem, jsou v nebezpečí, nejlépe opět zavolat odborníkům. Kachňata (housata, labuťátka) zas nemohou být na vodě bez matky – do 3 týdnů nemají vyvinutou mazovou žlázu; peří si mastí od matky, jinak by se během několika desítek minut utopila.

I savce je třeba po „první pomoci“ zvíře předat do stanice pro handicapovaná zvířata. Chov v domácích podmínkách je většinou nevhodný.

Ježek

Malého ježka nebereme z přírody před koncem října. Pro přežití má mít po polovině října nad 450g a v polovině listopadu alespoň 650 – 700 g. Jak na to? Slepá mláďata je třeba ihned přinést odborníkům, větší pak potřebují odblešit (sprejem na kočky či psy), vytahat klíšťata a nakrmit. Ježkům můžeme podat kočičí konzervy i granule, syrovou rybu, nastrouhaný tvrdý sýr, kousek jablka, piškoty, vařené kuřecí či hovězí s rýží, vločkami či těstovinami, vařené vajíčko. Pozor, určitě nesmí dostat mléko a vepřové maso (průjmy), uzené, smažené, pečené, solené, kořeněné potraviny, vařené brambory či mořské ryby. Ježka je možné chovat přes zimu doma při pokojové nebo o něco málo nižší teplotě. Musíme však dodržet základní podmínky – denně vyčistit jeho ubikaci, sledovat jeho zdravotní stav. Vypouštíme ho koncem dubna, nejlépe k večeru a za suchého počasí, na bezpečném místě.

Zajíc
Neodebíráme mláďata, nejsou-li poraněná či prokazatelně osiřelá! Mládě zajíce je na rozdíl od králíka plně vyvinuté, zaječka ho přichází nakrmit jen 1× za den a to v noci. Prvních 10 dní nevydává pach a nereaguje na okolí. Proto ve většině případů mládě není opuštěné. Pomoc má smysl jen je-li mládě např. na cestě, pak jej odneseme (bez dotyku s lidskou pokožkou!) nebo hledá-li evidentně matku a samo se přiblíží k člověku či psu. Další možnosti jsou přinese-li mládě např. kočka, malé dítě nebo pokud je zraněné. V takovém případě ho pak napájíme injekční stříkačkou 2–3x denně neředěným kondenzovaným mlékem neslazeným (lépe 9% než 7,5%). Co nejdříve ho odevzdáme do stanice pro handicapované živočichy. Zajíce nelze trvale chovat doma.

Srnec, jelen ...

Nikdy nesaháme na mláďata, pokud nejsou poraněná či prokazatelně osiřelá! Jejich rodiče pravděpodobně stojí opodál a po vašem odchodu se mláďat ujmou. Ukvapenou „záchranou“ můžete zvířatům naopak velmi uškodit. Mládě podobně jako u zajíce první dny nevydává pach, neutíká před člověkem a matka k němu chodí jen několikrát za den. Pomoc potřebuje jen mládě, které pobíhá a hlasitě píská, popř. leží na boku se zavřenýma očima; dále pak jedinci poranění, napadení parazity, uvízlí atp. Taková mláďata potřebují zahřát a nakrmit (pomocí dudlíku a dětské lahve) mlékem z jednoho dílu neslazeného kondenzovaného mléka a dvou dílů vody.

Divoké prase
O selata se jejich matka stará, brání je proti člověku i psu. Při jejich pozorování je proto třeba být velmi opatrný. Domů můžeme vzít mládě, které delší dobu pobíhá a kvičí bez matky, nebo se dokonce snaží běhat za lidmi popř. samo apaticky leží, je poraněné atp. Nakrmíme ho dětskou lahví polotučným (neslazeným) mlékem, přičemž ho nezapomeneme hladit, neboť sele potřebuje dotyk.

Šelmy
Kdy můžeme pomoci? Pokud zničíme jejich nory, je-li mládě osiřelé (nechá se chytit), zraněné, atp. Pak potřebuje teplo a směs kondenzovaného neslazeného mléka (1 díl) se slabým čajem (2 díly). Pozor – ochočené šelmy nemůžeme chovat doma bez povolení veterinární správy. Navíc v dospělosti často páchnou.

Veverka
Najdeme-li poraněné, prochladlé a promoklé nebo malé neosrstěné mládě, vezmeme ho do tepla a napojíme polotučným mlékem slabě oslazeným medem - použijeme injekční stříkačku. Pozor! Veverka je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. K jejímu chovu je nutné povolení příslušného Krajského úřadu. Ochočenou veverku jako jednu z mála lze vypustit do přírody, nicméně pouze do městského parku, kde jsou další krotká zvířata.